Počet aut roste, lidí ubývá. Brno musí udržet studenty a začít stavět

Brno musí začít s razantními kroky, aby se v něm i v budoucnu dobře žilo. Magistrát vydal zprávu o současném stavu města, jež je odrazovým můstkem pro cestu, kterou se má ubírat do roku 2050. Na změnách se budou podílet i občané.

Jestli se Brnu nepodaří v budoucnu přitáhnout desítky tisíc obyvatel nastálo nebo nevypukne nový baby boom, může do roku 2050 přijít až o padesát tisíc obyvatel. Nové ale může získat pouze v případě, že se začne pořádně stavět.

Jenže počet dokončených bytů proti roku 2007 poklesl o více než 1 500 ročně, navíc podražily. I když platy obecně stoupají, Brno stále zaostává za Prahou v průměru o zhruba šest tisíc korun měsíčně.

Proti roku 2011 ve městě také ubylo dvacet tisíc studentů. Přitom právě oni jsou „zásobárnou“ budoucích Brňanů i výraznou ekonomickou silou. A počet aut vzrostl za poslední čtvrtstoletí 2,5násobně, což se podepsalo na kvalitě ovzduší - hlavně v centru - a na hluku, jímž trpí až pětina obyvatel města.

Tyto nepříliš radostné údaje zveřejnilo v pondělí vedení Brna s tím, že už pracuje na tom, jak neblahý vývoj obrátit. A odpíchnout se musí právě od současné situace.

„Pokud chceme zodpovědně plánovat rozvoj Brna do budoucna, je nezbytné znát současné trendy ve městě. Dnes chceme na data o Brně především upozornit, protože se stanou odrazovým můstkem pro tvorbu strategie města do roku 2050,“ okomentoval výsledky brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).

Největší překážkou je územní plán

Magistrát sbírá údaje nejen od klasických institucí, ale třeba i od Googlu, z realitních serverů a mobilních operátorů. Ty vyhodnocuje podle limitů a možností rozvoje města či kvality života - množství zeleně, dostupnost bydlení, veřejná prostranství, možnost získat dobrou práci či podnikat. A také podle toho, jak funguje město a jednotlivé radnice.

Brno má sice strategii platnou do roku 2020, ale podle náměstka primátora pro Smart City Jaroslava Kacera (TOP 09) chybí jasné cíle. Ty ve vznikajícím plánu chybět nebudou. Zaměří se třeba na fakt, že se v Brně staví málo bytů.

„Dají se nachystat nástroje a změnit názor na nájemní bydlení, které se pak ukáže jako lepší než nemovitost vlastnit. Můžeme také dbát na to, aby nové bytové zóny měly poblíž možnost práce. Lidé se tak nemusí neustále přesouvat,“ vysvětlil Kacer.

Podle brněnského developera Miroslava Vymazala je ale největší překážkou pro stavbu nových bytů zastaralý územní plán. „Třeba v objektu Vlněny chce investor postavit kanceláře, v nichž by mohlo pracovat osm tisíc lidí, ale ti musejí někde bydlet. Pozemky v Brně jsou, ale nejde na nich stavět právě kvůli územnímu plánu,“ míní Vymazal.

Podle něj je problém i s prolukami a zahušťováním města. „Domy potřebují místa na parkování, ale politici chtějí auta vytlačit. Jenže kdo bude nechávat auto na odstavném parkovišti?“ ptá se Vymazal. Brno však s výrazným omezením automobilové dopravy počítá – do roku 2050 chce její podíl snížit ze současných 39 na 19 procent (psali jsme zde).

Do přípravy strategie se zapojí i běžní občané

S bydlením souvisí i hlavní problém, který musí město do budoucna řešit – úbytek obyvatelstva. Zastavit by ho mohly mladé rodiny s dětmi. „Ty ale potřebují především stabilní a levné bydlení, které v Brně chybí. Nájmy i ceny bytů šly v posledních letech rapidně nahoru,“ podotkla socioložka Lucie Galčanová z Masarykovy univerzity.

Magistrát pozval k tvorbě dokumentu kromě představitelů jednotlivých městských částí i odborníky, zástupce neziskových organizací, kulturních institucí i podnikatele. A chce do přípravy vtáhnout i běžné Brňany.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Město každoročně sbírá spoustu statistických a sociologických údajů. Chceme, aby každý znal důležité informace o svém městě, proto jsme vytvořili web www.brno2050.cz, kde lidé najdou vše potřebné. A od začátku června, kdy zveřejníme základní rámec strategie, se můžou k jednotlivým hodnotám vyjadřovat. Dokument by mohl jít do zastupitelstva už letos v listopadu, ale ještě před tím, chceme uspořádat besedy a setkání s lidmi, kde jim ho představíme,“ poznamenal Kacer.

Na webových stránkách najdou i výsledky anket, v nichž se k problémům města Brňané vyjadřovali. Podle nich by vedení mělo do budoucna zapracovat hlavně na bezpečnosti, což si myslí 38 procent obyvatel, na dopravní infrastruktuře (24 procent) a na bydlení (23 procent). Naopak v pořádku jsou podle nich třeba památky, kulturní nabídka či Brněnská přehrada.

Brno v roce 2017

• Během pracovního dne je v Brně přítomno 540 tisíc obyvatel, přes víkend 350 tisíc.
• Od roku 1990 se v Brně 2,5krát znásobil počet aut.
• Městskou hromadnou dopravu využívá 53 procent Brňanů.
• Za 16 let sledovaného období se snížila denní spotřeba vody o téměř 20 litrů na osobu.
• Brno stárne. Pokud nepřitáhne nové obyvatele, hrozí do budoucna úbytek o 50 tisíc lidí.
• V Brně je legálně přihlášeno k pobytu téměř 30 tisíc cizinců.
• Podle Sreality.cz došlo k meziročnímu nárůstu prodejní ceny 1 m2 o cca 3 000 Kč na 46 900 Kč.
• Mezi lety 2010 a 2014 byl nárůst bezdomovců o 596 osob, což je trojnásobek proti období 2006 až 2010.
• Hrubý domácí produkt je jedním ze základních ukazatelů vyspělosti ekonomiky, Brno dosahuje 133 procent průměru Evropské unie.
• Mzdy jsou v Brně nižší než v Praze nebo Bratislavě a výrazně nižší než ve Vídni. Průměrný plat ve městě je 28 484 Kč.
• Z 90 tisíc v roce 2011 ubylo studentů na nynějších 70 tisíc. Ročně v Brně utratí přes 5 miliard korun.
• Pětina populace Brna je zasažena hlukem větším než 55 dB. Toto číslo je však stále nižší než v některých jiných městech.

Zdroj: www.brno2050.cz