Když před rokem redakce iDNES.cz a MF DNES nechala čtenáře hlasovat o největší ostudě Brna, drtivě zvítězilo hlavní vlakové nádraží – mnohdy to první, co návštěvníci z města vidí. A jeho nedílnou součástí je také podchod plný stánků s gumáky, spodním prádlem či suvenýry, který nádraží spojuje s Úzkou ulicí.
S firmami, jež mají pozemky v pronájmu, se město roky soudí, protože nájemní smlouvy na stánky dávno vypršely. MF DNES zjistila, že nyní městská společnost Brněnské komunikace (BKOM) sáhla k opatření, které má převážně vietnamské prodejce z míst, kde denně projdou tisíce lidí, vypudit. Vypnula jim elektřinu.
„Stánky v podchodu jsou sice povolené, stávající uživatelé k nim ale nemají uzavřené platné nájemní smlouvy. BKOM jim proto nemůže dodávat elektřinu, neboť by se choval jako její distributor bez platné licence,“ řekl právník Radek Ondruš, který Brno ve sporech zastupuje.
Elektřinu si natáhli z vedlejších obchodů
BKOM podle něj elektřinu odpojil poté, co krajský soud zrušil předběžné opatření městského soudu. Ten dříve rozhodl, že firma Brna má elektřinu naopak dodávat.
Kdo by čekal, že drobné stánky napěchované oblečením nyní pohasnou, spletl by se. Řada z prodejců si totiž elektřinu natáhla z vedlejších obchodů a funguje dále.
Ústřední postavou bitvy s městem byl až doteď podnikatel Josef Pliska, který dál prostory pronajímal jednotlivým prodejcům a kasíroval nájemné, i když jeho vlastní smlouvy s městem už dávno vypršely. Pliska ovšem nedávno zemřel a zanechal po sobě firmy bez oficiálního jednatele. Rozjet by se tak mělo dědické řízení, jež rozhodne, kdo stane v čele sporu s Brnem.
„Z dosavadního řízení je známo, že Pliska měl jedinou dceru a před smrtí vypověděl plné moci svým dosavadním zástupcům. Kdo zastupuje jeho dceru, nevíme. Nicméně Pliska nebyl rozvedený, bude tedy existovat nepochybně i manželka, stejně jako osoba, se kterou sdílel společnou domácnost. Jak se zmínil u soudu, měl přítelkyni. Kontakty na ni nemáme a v řízení nevystupuje,“ doplnil Ondruš.
Ten odhaduje, že pokud vše půjde dosavadním tempem, nevzhledné obchůdky by mohly z podchodu po sérii soudních sporů zmizet někdy v roce 2019. Už dříve se přitom městské části Brno-střed podařilo odstranit většinu stánků v prostoru směrem k obchodnímu domu Tesco.
Klíčová otázka: Čí je podchod?
MF DNES se podařilo kontaktovat Pliskovu dceru – vystudovanou právničku – s dotazem, jak hodlá ve sporu s městem pokračovat.
„Dědické řízení ještě ani nezačalo. Jakmile bude jasné, kdo dostane svěřené společnosti, můžeme podnikat další kroky. Zatím k tomu nejsem schopná říci nic více. Otec zemřel ani ne před měsícem. Využívat jeho smrti považuji za hyenismus,“ uvedla Alexandra Plisková.
Celou záležitost přitom komplikují i nejasnosti ohledně toho, komu podchod vlastně patří. I když ho kdysi postavilo město, soud vloni konstatoval, že Brno může těžko žádat vyklizení stánků, když se mu nepodařilo prokázat ani jejich vlastnictví, ani samotného podchodu, který může patřit i státu.
Pliska navíc dříve připomínal, že stánky v podchodu vybudovali už v roce 1991 sami obchodníci.
„Postavili jsme je a dostali slib, že budou patřit nám. Nemůžeme za to, že se ve vedení města vystřídala řada politiků a nyní mají na věc jiný názor než jejich předchůdci,“ prohlašoval Pliska s tím, že místa klidně opustí, ale jen pokud město uhradí náklady za stánky. Ty vyčíslil na několik milionů korun.
„Koná tak bez právního nároku, normálního člověka by vůbec nemohlo napadnout požadovat takové sumy,“ komentoval to tehdy brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Ve sporech s Pliskovými firmami nejde jen o stánky v podchodu u hlavního nádraží. Pliska s městem dlouhodobě bojoval také o Pohořelec, jak se nazývá prostor za obchodním domem Centrum v Kobližné ulici. I tam stojí stánky, jimž nájemní smlouvy dávno vypršely. A i tam se odehrávají soudní spory, které městu znemožňují jejich odstranění.
