Ambiciózní plán, který už před šesti lety počítal s investicí 23 miliard korun, má hotovou nejen studii proveditelnosti, ale i jízdní řády. Soupravy by v Brně vyjížděly každých pět minut a od severu k jihu by obsloužily patnáct zastávek, z toho sedm pod zemí. Cestujícím by metro zkrátilo čas na přepravu na polovinu.
Nebylo by to však klasické metro, které by město vybudovalo jako novou část své městské hromadné dopravy. Jedná se o takzvaný severojižní diametr, jenž propojí nejen okraje města, ale i Tišnov a Slavkov, mezi nimiž by vlaky jezdily v půlhodinovém taktu.
Jihomoravští politici nyní chtějí přesvědčit stát, aby projekt zařadil do verdiktu o poloze nového vlakového nádraží v Brně. „Požadujeme, aby nová vláda v rozhodnutí řekla, že má jít o navazující stavbu na modernizaci železničního uzlu,“ řekl dopravní náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno).
Očekává se, že se uleví dopravě
Stát totiž se železnicí, která by výrazně ulehčila brněnské dopravě, zatím nepočítá. „Úvahy včetně zadávání studie byly plně v zájmu Jihomoravského kraje,“ sdělila Kateřina Šubová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Plány na dráhu, kterou částečně v Brně skryje téměř sedm kilometrů tunelů, nedávno oživil krajský výbor pro dopravu a územní plánování, jehož členové se shodli, že taková železnice je jednoznačným přínosem. „Významně se tak uleví dopravě v Brně i jeho okolí. Myslím, že bez této stavby už město opravdu za pár let zkolabuje,“ řekl předseda výboru Jan Nečas (ANO).
Není náhodou, že o diametru politici jednali jen pár dní před zveřejněním studie proveditelnosti na nové brněnské nádraží. Obě obří stavby spolu totiž úzce souvisí. A pokud se má metro skutečně stavět, je podle jihomoravských politiků třeba projekty zkoordinovat. Jenže studie týkající se nádraží napojení metra nijak neřešila.
„Případný budoucí diametr se v ní nezohledňoval, což bylo jasně stanoveno také v zadání,“ doplnila Šubová.
Mělo by mít Brno metro?
Na jižní Moravě přesto chtějí, aby stát brněnské metro zařadil mezi své zásadní železniční stavby. „Už jsme zadali projekční přípravu jeho napojení na nové nádraží. Diametr podporujeme a vidíme v něm velký potenciál,“ uvedl krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD).
Podpora od státu je klíčová, protože ani město, ani kraj nejsou schopné tak obří investici zaplatit. Případné zahájení stavby metra je navíc spojené s novým brněnským nádražím. Ty nejoptimističtější odhady mluví o startu v roce 2020.
Infografika znázorňující, kudy pojede brněnské „metro“.
