„Tato bytová družstva neměla ke změněným smluvním podmínkám připomínky, tudíž přistoupila na návrh města,“ konstatoval Richard Mrázek (ANO), náměstek brněnského primátora.
„Teď neprodáváme žádné další domy,“ potvrdila Klára Liptáková (KDU-ČSL), náměstkyně brněnského primátora, která má na starosti městský majetek.
Definitivně musí ještě prodej domů ve Filipově, Černopolní a Staňkově ulici schválit v září zastupitelé.
„Cena bytů teď vychází oproti původní nabídce přibližně o osmdesát procent dráž. Kývli jsme na to, nechceme to dál protahovat,“ popsal Pavel Hrtoň, předseda představenstva bytového družstva Filipova 14, 16, 18.
Z původních dvaceti milionů korun, za které město nabídlo dům v Bystrci družstvu před rokem a půl, se cena vyšplhala až na třicet milionů.
Jde o byty ze seznamu 25 domů, kterým město jako jediným nabídlo čtvrtinovou slevu z obvyklé ceny. Domy se měly původně privatizovat už před rokem zhruba za třetinovou cenu oproti té tržní.
To umožňovala stará pravidla prodeje obecních bytů, kterých se za takových podmínek prodalo za posledních sedm let několik tisíc.
Družstva mají svůj posudek
Po volbách ale nová koalice privatizaci zastavila poté, co se ukázalo, že v některých domech mohou získat levně byty i politici či jejich příbuzní. Argumentovala také tím, že levně prodávané byty odporují zákonné péči řádného hospodáře.
Proti zastavení privatizace se vzbouřila bytová družstva, která už dostala nabídku na nižší cenu bytů, a sdružila se v občanské iniciativě I my jsme Brno.
„Situace je individuální dům od domu. Závisí na jeho umístění a stavebně-technickém stavu. Například pokud město chce, aby v domech poblíž centra dále bydleli lidé, kteří zde už žijí delší dobu, mají zde sociální vztahy, mělo by to zohlednit - na jedné straně požadavky na obyvatele a současně i zohledněním v ceně,“ myslí si Ivo Ondračka, mluvčí občanské iniciativy.
Kromě tří družstev si ale všechna ostatní nechala udělat oponentní znalecký posudek ceny domu, který je nižší než nynější nabídka města.
„Brno nechá na vlastní náklady udělat třetí, revizní posudek. Buď budou s touto cenou družstva souhlasit, nebo ne a pak k prodeji domu nedojde,“ popsala náměstkyně Liptáková. Čekání na výsledek dohody ale může trvat další měsíce.
Zástupci družstev žádali, aby jim město prodalo domy za původní, asi třetinovou cenu.
Argumentovali tím, že počítali s původní nižší nabídkou města, řada lidí si už domluvila hypotéky a odložení privatizace je velmi finančně zatěžuje. To ale město odmítlo.
Bytové družstvo Filipova, které na dražší nabídku města přistoupilo jako jedno z prvních, situaci nájemníků vyřešilo úvěrem.
„Chtěli jsme, aby nikdo nepřišel o možnost koupit si byt. Vzali jsme si jako družstvo úvěr na polovinu ceny domu. Družstvu ho budou splácet jen ti, kteří nemají svoje peníze na koupi nebo nedosáhli na hypotéku,“ vysvětlil Hrtoň.
Doba levných bytů je pryč
Jak tedy bude privatizace pokračovat dál, není jasné ani po tři čtvrtě roce po jejím zastavení. Jisté je, že pokud vůbec město bude ještě prodávat byty, pak za cenu na trhu obvyklou a ne hned. Doba velkých slev skončila.
Úředníci podřízení náměstkyni Liptákové teď připravují novou koncepci. Oslovují starosty městských částí, aby jim sdělili, v jakém stavu je bytový fond v jejich čtvrtích a jaký mají názor na jejich prodej.
Nájemné z obecních bytů totiž zůstává malým radnicím, které mohou investovat kromě oprav i jinam. V některých čtvrtích, jako je třeba Brno-sever, se v minulých letech neprodávaly byty až na výjimky vůbec.
„Bavíme se v koalici, jak pokračovat. Domnívám se, že by se mohly byty ještě prodávat v městských čtvrtích, kde se téměř neprivatizovalo, především v částech Brno-sever a Brno-střed,“ řekla Liptáková.
Podle ní se zatím názory jednotlivých stran koalice liší. Někteří politici prosazují, aby město už neprodávalo žádné byty, jiní říkají, že je třeba doprivatizovat stovky bytů, které byly na původních seznamech.
