Bude-li se v Brně stavět nové nádraží, vznikne v centru nová čtvrť. Z okolí staré výpravní budovy by zmizely koleje, vyrostl by tam park, domy, podzemní garáže.
Taková je vize firmy Brno new station development, které České dráhy pronajaly pozemky pod brněnským nádražím a v jeho okolí.
Společnost tam chce investovat řádově miliardy a pro spolupráci se snaží získat světoznámou architektku Evu Jiřičnou.
"Motivace je jasná. To území uchopit, naprojektovat tam město, aby bylo pro Brno architektonickým přínosem, a vydělat peníze," říká šéf společnosti Radek Konečný.
S MF DNES hovořil exkluzivně o svých brněnských projektech, budoucnosti nádraží i o hysterii, která vypukla na magistrátu, když dostal pozemky do nájmu.
Kolem nádraží už stojí lešení, co se tam bude v nejbližší době dít?
Teď se budou snášet sochy ze střechy, které jsou v havarijním stavu. A chystá se jejich restaurování asi za dva miliony. To potrvá rok až dva. Pak je v plánu oprava fasády, úprava interiérů tak, aby se výpravní budova zhodnotila. Musíme se ale pohybovat jen v rámci možností, protože je to Českých drah a budova slouží k provozu. Navíc historický průzkum nám řekne, co můžeme a co nemůžeme změnit. Pracujeme na tom, aby k tomu došlo v průběhu tohoto roku. Vzniknou tam nové obchodní prostory. Snažíme se taky v rámci možností vymýtit věci, které jsou pro nás neakceptovatelné - to znamená zastavárny, herny, vietnamské tržnice.
Co čeká okolí nádraží?
Chystáme koncepční studii, ze které má vyjít definitivní podoba území. Měla by rozdělit oblast na tři celky, aby se na nich dalo stavebně postupovat nezávisle na sobě. Jedna část je u uhelných skladů (oblast "Malé Ameriky" - pozn. red.), druhá je ta centrální u výpravní budovy a třetí začíná od Benešovy ulice a končí u magistrátní budovy na Malinovského náměstí. Snažíme se teď najít společnou řeč s architektkou Evou Jiřičnou a chceme se spojit také s některými zahraničními architekty.
Pokud padne rozhodnutí o stavbě nového železničního nádraží, co se stane se starou výpravní budovou?
Měly by tam být obchody, nějaký hotel, možná kanceláře, byty. To všechno řekne studie. Stará budova bude zrekonstruována tak, aby měla původní podobu, možná tam vytvoříme nějakou modernější přístavbu, aby se to vzájemně doplňovalo. Proto chceme někoho, kdo má zkušenosti ze světa, proto jsme oslovili Jiřičnou. Měl by tam vzniknout park, který povede k výpravní budově zezadu, a kolem něj budou stát domy, ať už kanceláře nebo byty.
Pokud nedojde k přesunu nádraží, jak se změní vaše plány?
Nevznikl by tam park, zůstaly by tam koleje. V okolí nádraží by se to změnilo tak, že by žádná dostavba nevznikla. Utrpělo by hlavně centrální území v okolí výpravní budovy.
To by pak pro vás bez odsunu území nebylo tak zajímavé. Byty s výhledem na koleje místo do parku by se prodávaly mnohem hůř.
Zóna by nebyla tak atraktivní. Na druhou stranu její využití je možné i v případě zachování stávajícího nádraží. V rámci možností opravit, vytvořit obchodní prostory, tak aby vzniklo nádraží jednadvacátého století. V části u Nových sadů a u Grandu by se naše plány zásadně nezměnily. Čekáme na rozhodnutí a podle toho budeme mít dvě verze. Buď zachovat a opravit staré nádraží, nebo v případě odsunu koleje zmizí a území se zastaví.
Počítáte s využitím studie architektů Hrůši a Pelčáka na odkrytí historického viaduktu mezi ulicemi Uhelná a Nové sady?
Ano počítáme s tím, i když se té studie nedá držet úplně přesně. Zelený pás, ta hlavní myšlenka, by tam ale vzniknout měl.
Kdy bude koncepce hotová?
Podle smlouvy má být do konce tohoto roku. Pracujeme ale tak, abychom ji měli hotovou dřív.
Vy kolem pronajatých pozemků kolem brněnského nádraží něco vlastníte?
Momentálně dokončujeme stavbu budovy vedle Vaňkovky, Trinity. Ta by měla být zkolaudovaná během srpna. Pak chystáme další projekt, který je ve fázi územního rozhodnutí. Z druhé strany Vaňkovky na Dornychu chystáme podobnou budovu, ještě o dvě patra vyšší. To bychom chtěli začít realizovat v průběhu tohoto roku.
Nic přiléhajícího přímo k železnici nevlastníte? Ptám se kvůli vaší motivaci. Proč budete dobrovolně stavět kilometr a půl parku?
Je jasné, že když postavíte park na území, kde jsou teď koleje, logicky zvednete hodnotu toho území. Vedle pak můžete postavit byt. Čím víc investujete do toho okolí, tím větší cenu budou mít domy v sousedství.
Proto mě zajímalo, co v okolí vlastníte.
Například uhelné sklady jsou prostory, kde se nic nestalo pomalu od války. Tam je třeba investovat do zeleně a pak se tam může něco postavit. Konkrétně tam je dnes v územním plánu bytová zástavba. Myslím si, že tam bude zajímavé, nechci říkat luxusní, aby to neznělo draze, ale zajímavé bydlení v centru s docela zajímavými pohledy na panoramata, jak říkají Homolkovi. Musíte tam ale udělat zeleň, abyste vyvážil výhody a nevýhody toho území.
Když vás vybrali pro projekt revitalizace nádraží, byla z toho na magistrátu aféra. Město se tenkrát dozvědělo z novin, že ty pozemky máte pronajaté.
Takhle to vůbec nebylo. Město mělo tehdy své zástupce v komisi. Ještě předtím, než bylo vyhlášeno stanovisko ze strany Českých drah, se pak odehrálo nějaké hodnocení, kde byli zástupci města.
Jak si tedy vysvětlujete tu hysterii ze strany brněnského primátora?
To já nevím. Možná to někdo špatně napsal nebo to napsal trošku jinak, než to bylo řečeno. Přihlásili jsme se do soutěže, podali jsme návrh a vybrali nás jako nejlepší projekt. Když ta soutěž byla půl roku na internetu, standardně se přihlásilo několik firem, tak nemůžu za to, že o tom někdo nevěděl. Myslím si, že na magistrátu je spousta úředníků, kteří to můžou sledovat.
muž , který mění střed brnaRadek Konečný (41) se narodil v Brně. Studoval ekonomický obor na VUT. Po revoluci odešel na dva roky do Jižní Afriky, kde studoval a pracoval v bance. Prostřednictvím několika společností vlastní několik lukrativních domů v centru Brna, provozuje kavárnu Onyx.
Jeho společnost Dominikánská nyní dokončuje stavbu polyfunkčního komplexu Triniti vedle Galerie Vaňkovka. Se společníky založil společnost Brno new station development, která krátce po vzniku získala na čtyřicet let do pronájmu brněnské nádraží a přilehlé pozemky okolo ulic Koliště a Nové sady. |
Největší problém město vidělo v tom, že máte na pozemky pod dráhou předkupní právo po skončení čtyřicetiletého pronájmu.
Chápu, že tam asi byly věci, které byly interpretovány jinak, než jsou ve skutečnosti. Myslím, že je úplně normální, pokud máte něco pronajaté, investujete do toho miliardu a vlastník si najednou rozmyslí, že chce to území prodat, tak minimálně ze slušnosti to nabídne tomu, koho tam má v nájmu. Za normálních podmínek.
Vyplatí se vám teď ten projekt, když předkupní právo muselo ze smlouvy pryč?
Toto je území, které je historické a i do budoucna bude mít svou hodnotu a dá se zajímavě uchopit. Nás baví architektura, nás baví stavět domy a neprodělat u toho. Motivace je jasná: to území uchopit, naprojektovat tam město, aby to byl architektonický přínos, a vydělat. Co jiného? Prodělat?
Proto se ptám. Ta smlouva za podmínek, kdy tam už není předkupní právo, pro vás přece nemusí být výhodná.
Když jdete do banky pro úvěr na jakoukoli stavbu, tak je to na deset, patnáct, dvacet let. Musíte počítat s nějakou návratností. Máte území, které je nevyužité, a když já na tom území postavím budovu, tak když se ta budova za dvacet let zaplatí, tak je to dobré, protože dalších dvacet vám může vydělávat. To je jednoduchá myšlenka.
Kromě Trinity a dalšího domu u Vaňkovky, jaké máte ještě v Brně rozdělané projekty?
Dva projekty rezidenčního charakteru, v zajímavých lokalitách tady v Brně, ale není to tak daleko, abychom o tom mluvili. Jsou ve fázi územního řízení a asi stejného objemu jako ten na Trnité. To je myslím dost na jednoho člověka, jednu sekretářku a jednoho psa.
Jaký je vlastně objem vašich developerských aktivit tady Brně?
V miliardách. Ale nevím, jestli je dobré to zmiňovat, čert nikdy nespí. Máme dobrý kredit v bance, máme tu výhodu, že nemusíme dělat dvacet projektů najednou. Když se naberou velké projekty, naberou se úvěry a pak to mnohdy dopadne špatně. My jdeme trošku jiným způsobem a myslím si, že se nám to vyplácí.
Miliardové investice většinou dělají velké firmy, skupiny. Pokud se podíváte na developery do Jižního centra, tam je to většinou firma, která má velký základní kapitál. Za vámi nikdo takový nestojí.
Já bych o sobě neříkal, že jsem developer. Dělám projekty, které se mi líbí a zajímají mě. Rozumné je jít proti proudu, když všichni jedou do města, tak já pojedu z města. Naším cílem je vytvořit něco, co v Brně bude mít hodnotu architektonickou a bude to schopné se ufinancovat. A nakonec z toho budeme mít možná dobrý pocit.
Jak se v takovém oboru začíná jako jednotlivec, bez kapitálu?
Osobní zpověď dělat nebudu. Většina lidí ostatním úspěch nepřeje, když ho člověk má, tak se jen hledá, kde co ukradl a koho podplatil. Nezajímá je, že jste třeba šikovnější, lépe jste si půjčil. Nejdřív vám banka několikrát půjčí stovku, a když ji včas vrátíte, tak vám dá třeba i tisícovku s lepším úrokem.
