Studie, kterou si zadal Dopravní podnik města Brna a zaplatil za ni téměř 340 tisíc korun, měla prokázat ekonomický a dopravní přínos výstavby lanovky. Hodnotící období zahrnovalo investiční a provozní část projektu po dobu 30 let, konkrétně mezi lety 2025 až 2054. Počítá tedy se začátkem stavebních prací ještě letos.
Lanovka by měla vyjít na 940 milionů korun a vedla by od nemocnice a univerzitního kampusu dolů okolo koupaliště Riviéra, multifunkční haly a výstaviště k Lipové ulici.
Ornitologové tvrdí, že analýza ukázala pravý opak, než byl její původní cíl. „Aby Brno nemuselo na lanovku doplácet, musí omezit stávající trolejbusovou a autobusovou dopravu. Analýza navíc ukazuje, že dopravní význam lanovky bude v blízké i vzdálenější budoucnosti pro dotčenou lokalitu naprosto marginální v porovnání s trolejbusy a autobusy,“ prohlásil předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.
V Brně chtějí lanovku stůj co stůj, prověřovací studií se ani nezabývají |
Spolu s kolegy je proti projektu dlouhodobě, protože ohrozí významnou přírodní oblast ležící v trase lanové dráhy, kde se vyskytují desítky zvláště chráněných živočichů a leží největší nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě. „Výstavba lanovky by tuto cennou lokalitu nevratně poškodila, ale byla by i zbytečnou investicí. Zpracovaná analýza podle nás neprokazuje veřejný zájem projektu a vedení města by proto od záměru mělo ustoupit,“ zdůraznil Sychra.
Studie počítá s tím, že by se snížily intervaly trolejbusového spoje 25, který jezdí rovněž mezi Lipovou ulicí a bohunickou nemocnicí, a také okružních autobusových linek 44 a 84, jež přitom vůbec nejedou v trase lanovky a jen ji protínají. Trolejbusy by díky tomu ujely ročně o 73 tisíc kilometrů méně, autobusy dokonce o 221 tisíc kilometrů méně. V jejich případě jde o celkový pokles výkonu o jedno a půl procenta, u trolejbusů o něco méně. Dopravní podnik by tím ušetřil 24 milionů korun za rok, což je zároveň zhruba stejná částka, jakou by vynaložil na provoz a údržbu lanovky bez nutných pravidelných oprav.
Plánovaná brněnská lanovka má vést přes výstaviště do mezistanice Riviéra (na snímku s modrou střechou), nad koupalištěm a lesem na kopec.
I když redukce spojů analýza zmiňuje na několika místech, radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) odmítá, že by k nim skutečně došlo. Poukazuje na už dnes značně vysoký provoz v oblasti.
„Omezit spoje snad ani nejde vzhledem k té lokalitě. Až se udělá sportovní areál Anthropos, nová výstavba s fotbalovým stadionem, nový parkovací dům, přinese tohle všechno další dopravní zátěž. Na lanovku koukám tak, že bude dalším dopravním módem,“ reagoval Kratochvíl.
Za nejvýznamnější socioekonomický přínos lanovky považuje analýza úsporu času cestujících. V roce 2027 jim má ušetřit 197 tisíc hodin ročně, v roce 2050 až 475 tisíc hodin. „Celkové úspory v roce 2027 činí 58 milionů korun a v roce 2050 je to 165 milionů. Celkem za hodnotící období činí přínos 3,3 miliardy,“ upřesňuje dokument.
V Brně úmyslně plaší havrany, zlobí se ornitologové. Ptáci stojí v cestě lanovce |
U dopravního inženýra Petra Holcnera nicméně tato čísla vyvolávají pochyby. „Snížení časových ztrát cestujících, o které se opírá ekonomický přínos lanovky v analýze, není v dopravním modelu přesvědčivě doložený,“ poznamenal expert.
Upozornil také, že studie vůbec neuvádí, jaké se očekávají počty cestujících využívajících lanovku. „Není jisté, jestli město a dopravní podnik tyto hodnoty znají a pracují s nimi a záměrně je tají, nebo se tímto základním parametrem nezabývají. Z údajů v analýze lze stanovit hodnoty 2 172 cestujících za den v roce 2027 a 2 810 v roce 2050 v každém směru,“ nastínil Holcner.
Kapacita lanové dráhy je přitom dva tisíce cestujících za hodinu v každém směru, v provozu má být od šesti hodin ráno do deseti večer. Studie pouze říká, že roční příjem z jejího provozu bude devět milionů korun s postupným navyšováním na deset a půl milionu.
Podle studie lanovka městu za celých 30 let přinese 1,6 miliardy korun. Tato suma vychází jen díky ekonomické části analýzy, která obsahuje úsporu času cestujících, snížení emisí, nižší nehodovost nebo hlučnost. „Ekonomická návratnost investice vychází do deseti let od provozu,“ dodává dokument.
9. září 2024 |
Lanovka má zrychlit dobu jízdy mezi Pisárkami a bohunickou nemocnicí, protože její trasa povede na rozdíl od trolejbusů mimo často vytížené silnice. Nicméně podle některých kritiků budou časy obou dopravních prostředků srovnatelné, protože u lanovky není započteno přestupování, bude-li chtít cestující po vystoupení pokračoval dál v cestě městskou hromadnou dopravu. Vedení města počítá s tím, že část lidí lanovou dráhu využije pouze pro cestu od nemocnice a univerzitního kampusu dolů ke vznikající multifunkční aréně a na akce konající se na výstavišti.
Ornitologové a další kritici projektu loni v září dosáhli výrazného úspěchu, když Městský soud v Praze zrušil ministerstvem dopravy pravomocně potvrzené povolení na tuto stavbu za téměř miliardu korun. Vyhověl tak jejich žalobě, kterou podali na ministerstvo společně s obyvateli domů, kterým se pro změnu nelíbí, že by kolem jejich oken jezdily kabinky s cestujícími. Soud úředníkům vytkl, že neprovedli řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny o výjimce z hlediska výskytu zvlášť chráněných druhů živočichů, ačkoliv tito živočichové se na území nacházejí.
Rána pro brněnskou lanovku. Soud vyhověl aktivistům, neřešil se osud ptáků |
Od té doby se záměr nikam neposunul. „V této chvíli probíhá diskuse s vedením města Brna o dalším postupu projektu,“ sdělila mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. Podle Kratochvíla by v projektu rádi pokračovali dál. „Řekl jsem, že pokud vyjde analýza kladně, budu chtít pokračovat. Pokud ne, tak se pokračovat nebude. Analýza vyšla, vytvářela ji respektovaná společnost,“ řekl před pár týdny radní s tím, že pokyn dopravnímu podniku, aby pokračoval v přípravě lanovky, musí odsouhlasit rada města. To se dosud nestalo.
Aktuálně se nicméně vládnoucí politici rozhodli v projektu lanovky prozatím nepokračovat. Minimálně do té doby, než si nechají zmapovat velké investiční projekty v okolí výstaviště, kampusu i nemocnice. „Následně znovu posoudíme dopravní provázanost celé oblasti a na základě nového modelu se k lanovce vrátíme, nebo se třeba zaměříme na jinou možnost,“ zmínil Kratochvíl s tím, že tento proces může trvat rok.
Ornitologové hodlají proti projektu vystupovat i nadále, zapojí se i do povolovacího řízení. Po loňském rozhodnutí soudu se dvakrát sešli právě s Kratochvílem a generálním ředitelem dopravního podniku Milošem Havránkem. Třetí schůzku plánovanou na duben „odpískali“.
„Jednání ukázala, že se v názoru na smysluplnost lanovky se zástupci města stále zcela míjíme a tento stav se nemění. Rozpory a nepřesnosti v analýze jsme přitom nenašli jen my, ale jednoznačně je potvrdilo několik dopravních odborníků. Pokud nám vedení města není ochotné rozpory vysvětlit a stále jen trvá na tom, že dokument je v pořádku, považujeme další jednání za zbytečná,“ zdůvodnil Sychra.
Vedení města připomínky ornitologů k analýze přínosů a rizik zaslalo jejímu zpracovateli, aby je vypořádal, což podle Kratochvíla učinil. Z jejich pohledu však nedostatečně. „Budu hledat konstruktivní cestu a snažit se vyhovět jejich představám, nechci s nikým bojovat,“ ujistil nedávno Kratochvíl.
11. února 2025 |
