Nejdříve tuto podporu mělo Brno jako vlastní sociální politiku, po roce 2018 s nástupem ODS do čela města se už zapojovalo jen do těch, na něž šly peníze z evropských dotací. Teď je u konce i tato forma a nová už navazovat nebude.
„Brno již neplánuje další projekty, prostřednictvím kterých by byly obsazovány sociální byty, a systém sociálního bydlení na území města se bude realizovat v souladu se zákonem o podpoře bydlení, který nabude účinnosti v příštím roce. Bude se jednat o identický postup, jak je tomu doposud. Posouváme se směrem ke stabilnějšímu, předvídatelnějšímu a kontinuálně financovanému systému,“ uvedl Tadeáš Mima z tiskového oddělení brněnského magistrátu s tím, že poslední větou má na mysli poskytování bytů formou pořadníku.
Jinými slovy už nebude existovat skupina sociálních bytů určených pro ty na úplném dně mimo jakoukoliv bodovací škálu.
V Brně končí projekt na zabydlování bezdomovců, podle města byl drahý |
„Je to rezignace na řešení potřeby pro lidi bez domova,“ kritizuje plán opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno), který jako náměstek na brněnském magistrátu s touto sociální politikou ukončování bezdomovectví před bezmála deseti lety začínal.
Brno potřebuje víc sociálních bytů, tvrdí Hollan
Principem projektů, jako je zmíněný Housing First a jim podobných, bylo přidělit bydlení těm, kteří nemají šanci vyšplhat se v pořadníku nahoru. Za pomoci komplexní podpory od sociálních pracovníků a magistrátu se následně tito jedinci či rodiny snaží vyřešit další problémy, s nimiž se potýkají.
Je to tedy opačné než v případě pořadníku, který zvýhodňuje mimo jiné ty, kteří si nejdříve řeší své problémy jako třeba splácení dluhů a získání stabilního zaměstnání, aby pak mohli získat bydlení. To ale podle zastánců opačného přístupu právě u lidí bez střechy nad hlavou před vyřešením bydlení nelze příliš očekávat.
Matky s dětmi jsou potřebnější než narkomani, hájí ODS své plány s byty |
Redakce iDNES.cz chtěla na toto téma hovořit i přímo s náměstkem brněnské primátorky pro sociální oblast Robertem Kerndlem (ODS) po nedávném zasedání zastupitelů. Přes mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka ale náměstek přímo v sále vzkázal, že k dané problematice nemá dostatek informací, přestože politici na schůzi schvalovali materiál týkající se podpory lidí v bytové nouzi.
Hollan má navíc za to, že celkový počet bytů, které Brno vyčleňuje jako sociální, je příliš nízký. „Bylo by třeba osm stovek až tisíc sociálních bytů, abychom se s řešením problému bezdomovectví posunuli. Město ale i nadále počítá jen se zhruba dvěma stovkami,“ zmiňuje Hollan.
Nechte nás bezdomovectví vyřešit, nabízí vedení města opoziční Žít Brno |
Příklady nejen ze zahraničí ukazují, že je možné bezdomovectví vymýtit, případně alespoň výrazně omezit. Ostatně i sám brněnský magistrát na datech ilustruje, že 85 až 90 procent domácností, jež získaly touto formou bydlení, si je dokázalo udržet i po prvním roce od nastěhování. To je zhruba 220 rodin od roku 2016, další tři projekty s přibližně stovkou domácností ještě běží.
Velká bytová nouze rodin s dětmi
Podle nedávné analýzy, kterou si město nechalo zpracovat, žije v Brně stále asi 560 bezdomovců. Před sedmi roky byl průměr zhruba sedm stovek. Jenže jde o lidi vyloženě na ulici. Kolik dalších včetně rodin s malými dětmi přebývá po různých soukromých ubytovnách, jež neposkytují důstojné podmínky k životu, v tuto chvíli není jasné. Magistrát na výsledky této části analýzy ještě čeká.
„V Brně je skutečně velká bytová nouze rodin s dětmi. Některé z nich jsou kvůli tomu traumatizované, v nejhorším případě jsou z rodin přímo odebírané. Město si tuto skutečnost sice může dovolit ignorovat, ale pak z toho pramení další potíže,“ podotýká expert Platformy pro sociální bydlení Vít Klusáček.
Lidí v bytové nouzi v Brně rychle přibývá, bytů pro ně je jen pár |
Brno chce využít nový zákon, který je podle Hollana kompromisem kompromisů. Alespoň by však díky němu mohlo získat peníze na platy sociálních pracovníků. Konkrétně se jedná o ty, kteří se v současnosti intenzivně věnují rodinám a jednotlivcům, aby se vymanili z těžké životní situace.
„Pozitivem je, že se devět úvazků překlopí na trvalé a že sociální odbor bude mít tyto lidi nadále k dispozici,“ hodnotí Hollan. Dnes jsou tito zaměstnanci placeni ze speciálního balíku peněz na určené projekty.
Klusáček ale pochybuje, že bude možné si sáhnout na peníze, pokud budou zaměstnanci poskytovat podporu rodinám, které už bydlení od Brna získaly. Podle něj je cílem těchto finančních pobídek v novém zákoně motivovat obce a města, aby poskytly další nové sociální byty a podporu těm, kteří jinak nemají šanci na ně dosáhnout kvůli nutnosti splnit určitá kritéria.
