Kromě nich si jeho firmy nárokují i vlastnictví dalších staveb poblíž někdejších sportovišť a kvůli tomu je rozvoj lukrativního území stále zablokovaný.
Překvapivá obnova jednání, které se primátorka Markéta Vaňková (ODS) i její kolegové po nástupu na magistrát v roce 2018 bránili, vzešla ze situace, kdy soud nařídil odstranit podzemní garáže v sousedství Bobycentra. Sice je vlastní Procházkova firma LP Expo, bez jakéhokoliv právního titulu však stojí na pozemcích města. Brno má v ruce příkaz k demolici, které se může domoci prostřednictvím exekuce.
Ani laikům však nedává příliš smysl bourat něco, co je pod zemí a kde by na ploše přes 4 500 metrů čtverečních mohlo parkovat 168 aut, které by tak nepřekážely v ulicích. To si uvědomují i politici z vedení města, navíc v kontextu toho, že na garážích lze vystavět klidně sedmipodlažní bytový dům. Od začátku tak šlo hlavně o právní bitvu, kdo získá větší trumf do rukou před zasednutím ke společnému stolu.
Na teoretickou demolici se tak ani po dvou letech od pravomocného soudního verdiktu nespěchá, zvlášť v okamžiku, kdy se otevřel prostor vyřešit celý problém smírem. „Pan Procházka přišel s tím, jestli garáže nechceme koupit. My se tomu nebráníme,“ přiznal pro iDNES.cz brněnský radní pro oblast majetku Jiří Oliva (SOCDEM). „Probíhají jednání,“ potvrdil debaty také právní zástupce Procházky Vítězslav Jíra.
Místo domů teď „jen“ peníze
Cenu ani jeden nespecifikoval. Procházkův právník Jíra však podotkl, že tentokrát podnikatel nepožaduje směnu, jak tomu bylo při debatách za exprimátora z hnutí ANO Petra Vokřála. „Primárně jde o finanční vypořádání,“ sdělil právník.
V roce 2017 přitom Procházka výměnou za odblokování lokality za Lužánkami žádal historické domy v centru Brna. Záměr i kvůli rozdílným postojům stran v tehdejší koalici nakonec neprošel.
Podnikatel domy v centru Brna nedostane. Zastupitelé směnu odmítli |
Teď ale podnikatel o finanční dohodu očividně usiluje, protože v případě demolice nezíská nic, naopak po něm město bude vymáhat náklady za bourání. Loni na přelomu léta a podzimu tak pustil do garáží experty Vysokého učení technického (VUT), aby pro magistrát zhodnotili, v jakém stavu se zhruba třicet let stará stavba nachází. Dal jim k využití i veškeré historické dokumenty, které měl k dispozici.
Na rozdíl od chátrající fotbalové arény za Lužánkami z 50. let minulého století, jejíž tribuny jsou už delší dobu v havarijním stavu a ještě letos mají jít k zemi, v tomto případě odborníci došli k závěru, že konstrukce podzemních stání je v pořádku. Staticky není prostor, který svému původnímu účelu roky neslouží, nikde narušený.
„Celkově je stav plně vyhovující a prokazuje splnění požadavků mechanické odolnosti, spolehlivosti a bezpečného provozu nadzemního i podzemního parkoviště,“ konstatovala v závěrečné zprávě diagnostického průzkumu dvojice expertů VUT Pavel Schmid a Martin Mohapl.
Území zavezené sutí z války
V závěru také navrhují, že by bylo lepší, kdyby garáže zůstaly na svém místě. Možností je podle nich postavit na nich třeba i sedmipodlažní bytový dům. „Variant řešení pro zakomponování stávajícího podzemního objektu do novostavby je však celá řada,“ doplnili.
Magistrát si nechává zpracovat návrhy, jak celé území za Lužánkami nově pojmout a přebudovat, když dva hlavní sportovní stánky pro hokej a fotbal stěhuje na brněnského výstaviště.
Odborníci navíc varují před riziky, jež by s sebou nesla demolice. Domy či silnice v okolí by se vlivem změn v podloží mohly začít posouvat a propadat, tudíž i praskat. Geologické podmínky v lokalitě jsou velmi složité, garáže stojí na 283 pilotech o hloubce asi 11 metrů. Nejen ty, ale i celá stavba zpevňuje území, kam se po druhé světové válce navážela suť a další stavební odpad z pobořených domů.
Nejsem tím, kdo blokuje pozemky za Lužánkami, říká podnikatel Procházka |
„Po odstranění bude nutné vzniklou jámu vyplnit postupně hutněnými vrstvami vhodné zeminy, aby tuhost nového zemního tělesa garantovala stabilitu při složité až nepředvídatelné geologické a hydrogeologické struktuře území,“ upozornili experti. Citlivě je podle nich nutné řešit už samotnou demolici, aby se vibrace od strojů negativně neprojevily na okolí. Vybourávání pilot označili za velmi složitě proveditelné.
Radní Oliva poznamenal, že jednání se netýkají jen garáží, ale zahrnují i další spory, které město s Procházkou vede. Jeden z nich týkající se vlastnictví cest a chodníků v lokalitě vrátil Nejvyšší soud letos k novému projednání. Krajský soud v Brně tak musí znovu řešit, jestli asfaltový a betonový povrch či zámková dlažba jsou samostatnou stavbou, jak tvrdí Procházka a na základě toho vše označuje za svůj majetek, nebo jsou součástí městských pozemků pod ní, jak prohlašuje Brno.
