„Dopad na konkrétní lokality není příliš vidět,“ poznamenal například brněnský developer Tomáš Kaláb, který je zároveň místopředsedou Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST).
Běžnou praxí zatím podle něj ve městě je, že peníze jsou použity až s velkým časovým odstupem, příliš obecně, případně dokonce není zřejmé, zda vůbec byly využity. V asociaci proto sílí obavy, že značná část financí nic nepřináší a pouze leží na účtu, aniž existuje odpovídající kontrola, jak se s nimi nakládá.
Brno chce zarazit kličky developerů, dokončuje pro ně nová pravidla |
Nejhorším scénářem, jejž podle svých slov nemohou členové asociace vyloučit, je pak varianta, že peníze od developerů – tedy ve výsledku od nových obyvatel Brna, kteří si byty pořizují – používá vedení města místo původního účelu k navýšení vlastního rozpočtu na opravy infrastruktury. Z vybraných „desátků“ se má přitom stavět jen ta nová ve vznikajících čtvrtích.
„Pomáhá to totiž předcházet situacím, kdy v okrajové části Brna vyroste velký projekt v místě bez základní občanské vybavenosti,“ doplnil šéf brněnské developerské společnosti Trikaya Dalibor Lamka, který je zároveň členem správní rady ABRAST.
Lidé o příspěvcích často nevědí
Narážet může třeba na sídliště Sadová v brněnském Králově Poli, kde neutěšenou situaci s chybějícími školkami nebo hřišti začalo město dohánět až s výrazným zpožděním. Nelibě to logicky nesli i tamní obyvatelé. V tuto chvíli však developeři od kupců nebo lidí ze sousedství neevidují stížnosti a dotazy, kdy a kde bude na novém sídlišti nějaký park nebo jiná plocha k trávení volného času. Podle Kalába je to dáno i tím, že o systému spolupráce ani mnoho z nich neví.
„Když jim o tom říkáme, dívají se na nás trochu pochybovačně. Přitom je to škoda, touto cestou by mohlo město ve spolupráci s občany postupně zlepšovat veřejný prostor,“ míní Kaláb.
Magistrát se brání, že peníze ladem neleží. „O jejich využití komunikujeme s příslušnou městskou částí, protože tamní politici mají nejlepší místní znalost, a samozřejmě o všem informujeme i konkrétního developera. Dokonce s ním uzavíráme smlouvu řešící přesné využití peněz,“ odmítl výtky investiční náměstek primátorky René Černý (dříve ANO).
8. dubna 2026 |
Z konkrétních staveb, na které využilo město peníze od developerů, zmínil třeba rozšíření Šámalovy ulice, jež bude sloužit jako jedna z hlavní příjezdových cest do vznikající rezidenční čtvrti Nová Zbrojovka. Nyní se na opačném okraji této části pracuje na prodloužení ulice Markéty Kuncové.
Seznam projektů město nemá
Přípravné práce podle magistrátu postupují rovněž u řady mateřských škol – jedna z nich vyroste v části známé jako Západní brána, kde chystají velkou výstavbu dva developeři i město, jiná budova pro ty nejmenší vznikne v lokalitě Šedova, což je dnes stavebním plotem obehnaná plocha mezi Juliánovem a brněnskými Vinohrady.
„Realizace bude pravděpodobně zahájena v roce 2027,“ přiblížil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Přesný počet připravovaných projektů a těch již vzniklých však nebyl magistrát na dotaz MF DNES ani za týden schopen vyčíslit. Jen sdělil, že doposud město na základě spolupráce s developery, kteří plánují nebo už staví takřka 10 tisíc nových bytů, podepsalo 103 smluv.
Developer pomohl Brnu vykoupit pozemky, teď od města získá lukrativní parcely |
Aktuální kritika systému spolupráce není ze strany developerů první. Už po roce platnosti zmíněných pravidel lamentoval šéf společnosti Impera František Šudřich nad tím, jak jsou nejasná ohledně možnosti nepeněžitého plnění. „Rádi bychom výstavbu občanské vybavenosti řešili sami, ale v současnosti to není možné. V tomto bodě se schválené zásady nedodržují,“ tvrdil v roce 2022.
Neshody s magistrátem měl i Lamka ohledně mateřské školy ve své čtvrti Pod Hády, kterou chtěl původně řešit sám. „Řekli nám, že si od nás nemohou vzít takový objekt ani za korunu, protože stavba by nebyla veřejně vysoutěžena, když ji postavíme sami,“ líčil tehdy. Nakonec ji plánuje Brno a avizuje, že i tady začne stavba pravděpodobně příští rok.
První úprava pravidel přišla loni
Developeři by podle svých slov ocenili od magistrátu větší podporu. „Mohl by například vyčlenit část pracovníků, kteří by se stavebníky prošli celým procesem. Zatímco pro participativní rozpočet má město vyčleněno speciální oddělení, u investičních příspěvků, v nichž se pohybují řádově vyšší částky, srovnatelná podpora chybí,“ podotkl šéf developerské společnosti Avrioinvest Tomáš Beneš. Také on je členem asociace stavitelů.
Kráter v centru Brna mizí. Místo něj vyroste bytový komplex za miliardy |
Tahouni výstavby bytů v Brně se tudíž snaží tlačit na politiky, aby pravidla spolupráce upravili. První a zatím poslední změnu přitom schvalovali zastupitelé teprve loni na konci roku. Náměstek primátorky Černý proto v této souvislosti připomíná, že úpravy jsou velmi čerstvé a se zástupci developerů se vše řešilo více než půl roku.
„Přičemž asociace s novou podobou souhlasila,“ vyzdvihl s tím, že pravidla nemají žádnou zákonnou oporu a jsou založena na dobrovolné bázi.
Aktualizace ze 17. dubna 2026Tiskové oddělení brněnského magistrátu se po vydání textu ozvalo 17. dubna s tabulkou veškerých smluv o spolupráci s developery. Aktuální stav jednotlivých projektů, na co peníze jdou, ale neobsahuje. „Město je povinno při zajišťování a realizaci svých investic postupovat v souladu s platnou legislativou, tj. zejména zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o obcích, a dodržovat zákonné lhůty – proto bohužel nejsou investiční aktivity města na první pohled hned vidět,“ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Poňuchálek. Zároveň doplnil, že Brno musí na investice veřejné infrastruktury, které pořizuje v důsledku developerské výstavby, vynaložit mnohonásobně vyšší finanční prostředky ze svého rozpočtu, než poskytují investoři v rámci investičních příspěvků. „Dosud žádný z investorů nepožádal město o doložení zapojení svého investičního příspěvku v rámci městských investic,“ dodal mluvčí. |
 |
