K zachycení a využití srážek pomáhají například zasakovací příkopy s jímkami podél cest, odvodňovací žlaby, dřevěné plůtky ve strmých svazích osazených keři nebo nové stromy místo suchých dřevin. Tento příklad ze severu teď chtějí následovat také v jiných městských částech.
V současné době totiž srážková voda na mnoha místech v Brně odtéká přímo do kanalizace.
„Nedostatečná kapacita stok a vodních toků, kterou umocňují dopady globální změny klimatu, pak může vést ke vzniku lokálních záplav a povodní. Neuspokojivé hospodaření s dešťovými vodami se hlavně v suchých obdobích projevuje také v nízkých zásobách podzemních vod. Stávající systém odvodnění je rovněž jednou z příčin znečišťování toků během přívalových dešťů,“ upozorňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Město chce s pomocí úprav snížit množství srážkových vod mizících v kanalizaci i obnovit zásoby pod zemí. Využití dešťovky může zlepšit mikroklima, snížit spotřebu pitné vody a často také zatraktivnit veřejná prostranství. Brňany zároveň ochrání proti záplavám po přívalových deštích a přínosem budou i v boji se suchem.
Nádrže, štěrkové trávníky i propustné plochy
„S pokračující a prohlubující se změnou klimatu budou častější a delší období sucha. Srážky přijdou více nárazově, ve formě přívalových dešťů. Právě proto je důležité efektivně využívat dešťovou vodu. Její zadržování a akumulace například v nádržích umožní vytvořit si zásobu na zálivku zeleně pro období, kdy neprší,“ vysvětluje mluvčí environmentální Nadace Partnerství David Kopecký.
Před suchem má ochránit Brno a okolí voda z jihu, dosud spoléhá na sever![]() |
„Zároveň podpora zasakování dlouhodobě zlepšuje stav podzemních vod a tím i zmírňuje rizika sucha. Pokud budeme schopni maximálním možným způsobem zadržet vodu blízko jejího dopadu, ochráníme při přívalových deštích níže položená místa a tím snížíme případné povodňové škody,“ doplňuje Kopecký.
Mezi navrhovaná opatření patří akumulační a retenční nádrže, travnaté průlehy, zadržovací rýhy, štěrkové trávníky nebo propustné povrchy na parkovištích. „Jde o přírodě blízké úpravy, které pomohou zvýšit odolnost města vůči změnám klimatu,“ zdůrazňuje náměstek primátorky René Černý (ANO).
Týkají se třinácti veřejných prostranství a devíti areálů v Kohoutovicích, Židenicích, Komíně, Novém Lískovci nebo Brně-sever. Právě v těchto částech města existují dlouhodobé problémy s odváděním dešťovky.
Ze hřiště může být kluziště
Dobře je znají v první zmiňované čtvrti, která se nachází na kopci. Kohoutovičtí proto řeší soubor mnoha opatření zabraňujících zbytečnému odtoku vody. Ta tak steče ze střech bytových domů i Základní školy Pavlovská do retenčních nádrží, parkoviště dostávají vsakovací povrchy, v obrubnících vznikají mezery nebo jsou uzpůsobené tak, aby přes ně voda tekla do okolní zeleně.
„Opatření mají ekonomicko-environmentální přesah. Už dnes musíme stromy v létě zalévat, aby neuschly. Využíváme k tomu vodu v nádržích, která nám zároveň přináší významnou úsporu peněz,“ zdůrazňuje starosta Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL).
Nedostatek vody nepociťují jen zemědělci, málo jí je i v podzemí a řekách![]() |
I v sousedním Novém Lískovci chtějí ze střechy Základní školy Svážná, jež je největší na území městské části, zachytit srážky do dvou obřích nádob. Odtamtud je pracovníci využijí k zálivce v areálu či třeba zimní přeměně hřiště na kluziště.
Totéž plánují i u projektu parkovacího domu v Jihlavské ulici, který se zapustí do terénu, takže nádrž zaplní voda z okolních zpevněných ploch. Kromě zdroje pro zálivku je tohle opatření důležité i z dalšího důvodu. „Zpomalí odtok vody dolů do Starého Lískovce, kde kanalizace nemá dostatečnou kapacitu,“ upřesňuje starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení).
Už víc než dekádu tam funguje park pod Plachtami, který odborníci dávají za příklad využívání dešťovky. Stéká ze střech tří okolních panelových domů doprostřed plochy do jezírka, které pozitivně ovlivňuje mikroklima po celý rok. Vegetaci se tam daří, místo je domovem různých druhů živočichů a rostlin, lidem slouží k odpočinku.
Účelnost má mít přednost před krásou
Podle Viléma Jurka z brněnské ekologické organizace Rezekvítek je v podobných opatřeních budoucnost. Jsou přínosem minimálně v daném místě, například pro zálivku, aby se nemusela používat drahá pitná voda.
„Ať už jde o retenční nádrže, mokřady, průsaky, nebo štěrkové trávníky, jsou vítaným prvkem. Musí mít ale smysl a být zacílené na konkrétní místo, protože není ideální, když se pouze líbí. Vhodnou kombinací právě je, když splňují konkrétní účel, ozvláštňují prostředí a jsou přínosem třeba i pro různé druhy živočichů,“ vysvětluje odborník.
Dešťová voda je jako dar z nebes. Naučte se ji využívat na sto procent![]() |
Další městské části chystají úpravy vyasfaltovaných parkovišť, aby dokázaly vodu vsakovat. V Komíně se týkají ploch na Olbrachtově náměstí, kde se vozovka zúží na úkor zeleně, a v Židenicích míst u Kosmákovy i Svatoplukovy ulice. „Opatření podporující zasakování na ploše jsou důležitá, protože mají největší kapacitu. Vodu svádějí ze zpevněných povrchů do zeleně nebo třeba dešťových záhonů,“ podotýká Kopecký.
Radnice městských částí usilují o vybudování opatření k využití dešťovky už několik let. Brněnští radní nedávno schválili zahájení zadávání zakázky na jejich vyprojektování. Tato přesnější příprava projektů zabere dalšího dva a půl roku. Náklady na všechny odhaduje magistrát na 300 milionů korun bez daně, pokusí se na ně získat dotace.