Navrhuje například novou vyhlášku o čistotě, která zakáže používat při úklidu chodníků motorové fukary. "Uklidí jen velký odpad, ale jemný prach jen rozfoukají a všichni ho dýchají," řekl náměstek primátora Martin Ander (SZ).
Už letos kolem ulic Palackého, Hlinky, Tábor a Charbulova vyroste 130 stromů. Zelený val má chytat prach, který víří nebo přímo produkují projíždějící auta.
Rostoucí počet aut ve městě je totiž hlavní příčinou znečištěného vzduchu. "Na malém městském okruhu projede denně 40 až 50 tisíc aut. Pro srovnání, na dálnici D1 u Brna necelých 70 tisíc, to jsou dost podobné intenzity," uvádí Jiří Jedlička z Centra dopravního výzkumu.
Nejvíce znečištění produkuje doprava
Na znečištění vzduchu mají samozřejmě podíl i "stacionární" zdroje: spalovny, teplárny a kotelny, kde se topí uhlím. "Tam šly ale emise za posledních 20 let výrazně dolů," podotýká náměstek Ander, že tyto zdroje se dají různými filtry snadněji kontrolovat.
Největším znečišťovatelem v Brně je podle něj Maloměřická teplárna, která produkuje 60 až 70 procent oxidu sirného ve městě, nebo výrobce lepidel Lear v Brně Líšni.
Za tři čtvrtiny znečištění ale může doprava. Proto město navrhuje častěji čistit ulice nebo výstavbu odstavných parkovišť.
"S tím se dá naprosto souhlasit. Je třeba si ale uvědomit, že významný podíl prašnosti má na svědomí zemědělská půda v okolí města," připomíná dopravní expert Jiří Jedlička pojem větrná eroze.
"Aby se jí zabránilo, je třeba používat šetrné zemědělství. To znamená dbát na to, aby byla na půdě stále vysazená nějaká plodina, která erozi zabrání," dodal.
