Kulaté výročí si Brněnský Valášek připomene v úterý 28. října vystoupením v brněnském Mahenově divadle. V současnosti má soubor kolem 150 aktivních členů, rozdělených do pěti tanečních skupin a tří cimbálových muzik. Vede je k tanci, muzice a lásce k tradicím.
„Snažíme se propojit děti všech věkových kategorií. Starší děti učí mladší a některá pásma mají i společné vystoupení, podobně jako na vesnici, kde se děti navzájem učily a hrály spolu bez ohledu na věk,“ vysvětluje Alena Halašová, v čem je právě její soubor výjimečný.
Folklor nebyl nikdy konzerva se stejným obsahem, říká Bednařík z věhlasného Ondráše |
Co všechno se děti v Brněnském Valášku naučí?
Myslím, že je to hodně komplexní zkušenost. Děti se učí tančit, zpívat, rytmus, ale také komunikovat a překonávat trému, protože běžně vystupují na jevišti a učí se mluvit před publikem. Choreografie často vyprávějí příběh, takže získávají i dramatickou průpravu. Kromě toho poznávají folklor z jiných regionů a zahraničí a zažijí společné zájezdy a setkání se spřátelenými soubory.
Vést 150 lidí musí být náročné na organizaci.
Hodně. Pomáhá nám práce vedoucích. Každou taneční skupinu vede většinou pár lektorů, v nejmladších skupinách i tři, a asistují nám také nejstarší členové, kteří chodí pomáhat do nejmladších skupin. Vedoucí muziky jsou většinou profesionálové. Například Pavel Trkan vede nejstarší cimbálovou muziku přes třicet let, tvoří hudební úpravy a vychoval si i nástupce.
Takže fungování souboru stojí na práci vedoucích.
Přesně tak. Mladí kolegové, kteří sami prošli souborem, dodávají práci čerstvou energii. Celá činnost je dobrovolná a přináší radost z uchovávání tradic, což je pro mě velkým zdrojem uspokojení. Specifikem našeho souboru je i způsob tvorby choreografií, kdy každá skupina má vlastního choreografa, který zná děti i jejich schopnosti, takže choreografie jsou flexibilní, různorodé a dobře přizpůsobené konkrétní skupině.
Program oslav Brněnského ValáškuSoubor si ke kulatému výročí připravil slavnostní představení U pramenů v režii Petra Ryšavého. Představení se uskuteční ve sváteční úterý 28. října v Mahenově divadle. Na příznivce čekají hned dvě vystoupení, a to v 15.00 a 18.30. Na oba termíny jsou stále k dostání vstupenky, jejichž cena se pohybuje od 250 korun. Kdo představení nestihne, má šanci navštívit vánoční koncert Brněnského Valášku 17. prosince v Červeném kostele. |
Jak probíhá přijímání nových členů?
Brněnský Valášek má pět tanečních skupin podle věku a tři cimbálové muziky. Nábor probíhá jednou ročně a zahrnuje měsíční zkušební dobou, kdy se děti seznamují s kolektivem a rodiče sledují, zda zvládají časovou zátěž a baví je to. My říkáme, že sledujeme, zda to dětem půjde, ale měsíc je na to ve skutečnosti krátká doba. Některým dětem to jde až časem, takže se nikdy nestalo, že bychom někoho nepřijali kvůli tomu, že by si s tím neporadil. Děti se po uplynutí zkušební doby stávají členy souboru. U muzikantů se hodnotí znalost nástroje, protože cimbálová muzika musí být kompletní.
Běžný rok v sboru je plný zkoušek, vystoupení a cest. Jak moc času zabere jeho organizace a příprava repertoáru?
Začínáme letním soustředěním koncem srpna, které má vždy nějaké téma, například letos jsme se věnovali 50. výročí Brněnského Valášku. Repertoár se připravuje dlouhodobě, až rok dopředu, protože je třeba plánovat hlavní koncerty, rezervovat sály a připravovat dramaturgii. Během roku soubor vystupuje i na menších akcích, například pro seniory, veřejnost či místní oslavy, a účastní se zahraničních výměn a festivalů, což vyžaduje organizaci dopravy, ubytování a programu. Od roku 1996 pořádáme každé dva roky čtyřdenní akci Setkání souborů, která seznamuje spřátelené dětské kolektivy s Brnem a jeho okolím a zároveň je představuje brněnskému publiku. Účastní se jí i soubory ze zahraničí.
Jak probíhá spolupráce s těmito zahraničními kolektivy?
Spolupráce vzniká různě. Některé soubory, zejména slovenské, jsou zvány opakovaně díky dlouhodobým přátelstvím mezi členy. Další soubory se oslovují po setkáních na festivalech, přes agentury nebo osobní kontakty. Děti si tak vyměňují zkušenosti a folklorní dovednosti, poznávají nová místa, kultury a tradice. Během festivalu se učí nejen tance, ale i tradiční zvyky jiných zemí.
Setkáváte se s názory, že folklor je „staromódní“?
Ne, já si myslím, že naopak v současné době už to zase začíná být takové jako trendy, když to řeknu současným slovníkem. Občas se mladší členové setkají s posměchem ve škole, ale snažíme se jim ukázat zajímavé prvky, zejména mužské role – sólové tance nebo odzemek, které rozvíjejí mrštnost a dovednosti. Starší členové jsou pro ně vzorem, účastní se školení odzemkářů a soutěží na valašských festivalech, což motivuje mladší generaci.
26. října 2025 |
Brněnský Valášek založili v roce 1975 manželé Alexovi. Jak k tomu došlo?
Oni sami nebyli z Valašska, ale tancovali ve Vlajce mládí (tehdejší název folklorního souboru Javorník Brno – pozn. red.). Měli tři děti a chtěli založit vlastní dětský folklorní soubor. Prvních šest let jej vedli, přičemž Miloš Alexa byl hlavní vedoucí a jeho manželka šila kroje. Později vedení převzala Milada Křížová, která vedla soubor dalších 24 let. Rodinná tradice pokračuje, protože její děti, vnuci a vnučky dnes soubor doplňují a aktivně se podílejí na velkých představeních.
Takže hodně lidí, kteří prošli Brněnským Valáškem, tam poté posílá své děti?
Ano. Nové generace se často doplňují dětmi současných vedoucích nebo bývalých členů, například do předpřípravky, jež připravuje děti pro nejmladší taneční skupinu, nastoupilo pět dětí od současných vedoucích nebo bývalých členů.
A jak jste se k vedení Valášku dostala vy?
Milada Křížová vedla soubor až do roku 2005, kdy jsem byla její zástupkyní a už měla za sebou deset let v souboru. Tehdy mi symbolicky předala na jevišti „žezlo“ Brněnského Valášku, to držím už dvacet let.
Morava má folklor jako výkladní skříň, bez něj se lidé změní, míní cimbalistka |
Co vás udržuje motivovanou po více než třiceti letech?
Práce je náročná, ale motivují mě úspěšné akce. Dostali jsme se několikrát do celostátního kola přehlídky folklorních souborů, pořádáme dvakrát ročně celosouborová vystoupení a velkou radost mi dávají také letní soustředění. Tam děti poznávají historii souboru, seznamují se napříč věkovými kategoriemi a učí se spolupracovat.
Během let prošlo souborem mnoho členů. Jsou mezi nimi osobnosti, na něž jste obzvlášť pyšní?
Určitě ano. Pavel Trkan přišel do souboru v osmi letech a s menšími přestávkami se věnuje tvorbě hudebních úprav už více než třicet let. Jeho práce jsou velmi ceněné. Dále Petr Ryšavý vyrostl v souboru od malička, hrál v BROLN (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů – pozn. red.) a dnes je režisérem České televize, přičemž stále spolupracuje se souborem na velkých projektech.
Co považujete za největší milníky v historii Brněnského Valášku?
Mezi nejvýznamnější patří působení choreografa Pavla Kříže, který v souboru zavedl dějové komponované choreografie kombinující tanec, mluvené slovo a rekvizity. Jeho pásmo U potoka je technicky i vizuálně náročné a zobrazuje tradiční způsoby praní. Toto pásmo poprvé přivedlo soubor na celostátní přehlídku a otevřelo cestu k složitějším a propracovanějším choreografiím, jež dodnes tvoří významnou součást repertoáru.
