„Brněnský orloj“ už skládají dohromady, zarachotí v něm kulička

Již za pět měsíců ozdobí plácek před pasáží Omega v Brně "tikající" monument. Několik tun vážící hodinový stroj. Jeho autoři dolaďují poslední detaily. Šest metrů vysoký sloup z černé africké žuly od září zaujme pozornost příchozích na náměstí Svobody.

Výroba nových hodin pro brněnské náměstí Svobody v ateliéru Oldřicha Rujbra v Pozďatíně - Vlevo Petr Kameník, vpravo akademický sochař Oldřich Rujbr. Hodiny budou šest metrů vysoké, největší průměr dosáhne 170 centimetrů, váhu autoři odhadují na 25 tun. Mají stát asi 12 milionů korun | foto: Radek Miča, MAFRA

Největší poprask zřejmě vyvolá každý den v jedenáct hodin dopoledne. V tu chvíli se s rachotivým zvukem ze sloupu vykutálí skleněná kulička ze sklárny v Karlově a "odbije" tak jedenáctou.

"Na malý okamžik bude možné kuličku chytit. Komu se to podaří, ten si může skleněnku v barvách Brna odnést jako suvenýr," vysvětlil Petr Kameník. Ten je společně se sochařem Oldřichem Rujbrem autorem díla, které bude na náměstí umístěno jako památka na úspěšnou obranu Brna proti švédskému obléhání v roce 1645.

učitel a žák

Akademický sochař Oldřich Rujbr (vlevo) se narodil v roce 1948 v Brně. Učil na pedagogické fakultě a fakultě architektury, kde působil šest let jako proděkan pro rozvoj. Právě ve škole objevil nadaného Petra Kameníka (vpravo), který byl jeho žákem. Ten se věnuje grafice a nyní studuje fakultu architektury v Brně. (bar)

"Hodinový stroj brněnské náměstí oživí a stane se novou atrakcí města nejen pro místní, ale i pro návštěvníky a turisty. Je to propojení historie s moderním netradičním ztvárněním," prohlásil primátor Brna Roman Onderka.

Spolu s tvůrci věří, že žulové hodiny budou vévodit náměstí Svobody již od podzimu. Hodiny měly stát už v roce 2008. Kvůli komplikacím s materiálem se však celá výroba protáhla.

"Každá věc, která je výjimečná, má své technické problémy. Jsem přesvědčen, že se to stihne v termínu," řekl již dříve pro MF DNES Onderka.

Ve zdárné dokončení díla, ale i v to, že si najde své obdivovatele, věří designér a někdejší ředitel Design centra Karel Kobosil.

Hodiny jako náboj

"Na vlastní oči jsem model budoucích hodin neviděl. Pouze znám jeho fotky z novin. Oldřich Rujbr je jedním z nejtalentovanějších umělců u nás. Takže se domnívám, že hodiny, které vytvoří, budou výborné,"míní Kobosil.

A jak to tedy s monumentem, při jehož návrzích se autoři inspirovali tvarem náboje, vypadá? "V současnosti se dělá čočka, která bude zvětšovat na ciferníku čas," sdělil Rujbr.

Do práce se už také vrhli italští kameníci, kteří mají za úkol velké masy kamene opracovat.

"Hodiny se budou skládat z několika dílů. Je potřeba, aby kamenné kvádry na sebe navazovaly a měly stejnou barvu," popsal sochař. I s tím si však umějí italští mistři poradit. "Z rána, když je chladno, namočí kámen. Ten se pak chová, jako by byl vyleštěný," uvedl Rujbr.

Podle obou mužů je škoda, že se do dutého prostoru nebudou moci lidé podívat. "Vevnitř to bude vypadat jako v ponorce. Všechno z nerezu," popisoval nadšeně Kameník.

Obdivovatelé se tak budou muset smířit jen s vnější krásou hodinového stroje. Dovnitř se totiž dostanou pouze údržbáři a ti, kteří budou do hodin doplňovat skleněné kuličky.

Archeologický výzkum

Před samotnou přípravou na instalaci hodin museli odborníci na místě před pasáží Omega udělat záchranný archeologický výzkum. Brněnští archeologové tam odkryli nároží městské strážnice, která tam podle nich stála pravděpodobně od konce 17. století. "Asi nejzajímavějším zjištěním je zachycený průběh městského vodovodu," uvádí společnost Archaia, která má práce na starosti.

Návrh obou umělců Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka vybrali už v roce 2007 brněnští radní. Několikatunové dílo přijde město na téměř dvanáct milionů korun.

inspirovalo nás tažení švédů na brno, říkají autoři kuličkových hodin

V dřevěné stodole v Pozďatíně na Třebíčsku vznikají šestimetrové hodiny, které mají od září zdobit plácek před palácem Omega na brněnském náměstí Svobody.
Pracují na nich akademický sochař Oldřich Rujbr a jeho kolega Petr Kameník. Ti prací nad budoucí dominantou náměstí tráví všechen čas. V provizorní místnůstce nad stodolou dokonce přespávají. "Nic jiného kromě hodin vlastně ani neděláme," shodují se oba.

Co vám při práci na hodinách připadalo nejnáročnější?
Poslední tři roky vlastně žijeme jen jejich výrobou. Nejtěžší bylo úplně všechno. Hlavně v zimě to bylo hodně náročné. Jednou jsme pracovali se sádrou a pořád se divili, proč tak rychle tuhne. Nakonec jsme zjistili, že netuhne, ale rovnou mrzne.

Čím jste se při práci na hodinách inspirovali?
Vycházeli jsme z tažení Švédů na Brno, ale hledali jsme jiný příběh. Tažení je vnímáno tak, že se poledne odzvonilo v jedenáct a tím podvedli generála Torstensona. Ale bylo to jinak. Brno se na rozdíl od jiných měst, která se mu předem vzdala, intenzivně bránilo. Do bojů se dokonce zapojilo i civilní obyvatelstvo. Tradovala se pověst, podle které může generála zabít jen skleněná kulička odlitá o půlnoci.
To je důvod, proč jste chtěli, aby vaše hodiny zvonily i o půlnoci?
Ano, v našich plánech bylo, aby hodiny odbíjely v jedenáct hodin dopoledne a pak o půlnoci. Nakonec však budou hodiny rachotit jen o jedenácti.

Rachotit?
Bude to takový zvláštní zvuk. Ten se bude skládat z kombinací úderů na xylofonové destičky a k tomu se ještě přidá zvuk skleněné kuličky. Ta se bude kutálet po obvodu kamenného sloupu. Hodiny tak budou vydávat něco mezi hrčením a cinkáním.

Platí stále, že si lidé budou moci kuličku odnést domů?
S tím se počítá. Denně s odbitím jedenácté hodiny dopoledne si takto lidé budou moci ulovit jednu. Budou však muset být rychlí. Během dvou sekund totiž kulička opět zmizí ve stroji.

Návštěvníci Brna si tak mohou sami ulovit suvenýr. Nebude to drahé?
Jedna skleněná kulička město přijde na osmdesát korun. (bar)