(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Marie Stránská, MAFRA

Roky živořil bez práce. Inženýrovi našel místo v knihovně až magistrát

  • 86
Brněnský magistrát vrací dlouhodobě nezaměstnané lidi do pracovního procesu. Zapojuje je mimo jiné do tréninkových pracovních míst v městských firmách či příspěvkových organizacích. Pomohl tak i ekonomickému inženýrovi, který nemohl sehnat práci několik let.

Dvaačtyřicetiletý Jan měl zaměstnání naposledy na přelomu let 2011 a 2012. Přestože je vystudovaným ekonomickým inženýrem, práci od té doby najít nemohl. A to i přesto, že nezaměstnanost neustále klesá a volných pracovních míst přibývá.

Jan, který vzhledem ke své citlivé situaci nechce zveřejnit příjmení, je totiž složitý případ. Dostal se do začarovaného kruhu dlouhodobé nezaměstnanosti, ve kterém se v současnosti v Brně točí tisíce lidí.

I těm se teď v době, kdy si firmy i různé instituce neustále stěžují na nedostatek lidí, otevřela cesta k práci. Janovi pomohl odbor sociální péče, který se ho snaží zapojit zpět do pracovního procesu přes tréninkové zaměstnání v knihovně.

Je to jeden z výsledků nového projektu brněnského magistrátu, který se rozhodl zaměřit na lidi, již nemají práci více než rok, a nedokázal je k ní tedy nasměrovat ani úřad práce. Zdaleka to přitom nemusejí být jen případy lidí, kterým se pracovat nechce, což dokazuje i případ čerstvého zaměstnance Jana.

Praxi chtěli všichni, nenabídl ji nikdo

Jeho posledním působištěm před šesti lety byla auditorská firma. Nevydržel tam ale ani rok, práce ho naprosto zdravotně vyčerpala.

„Úkoly auditora jsou časově velmi náročné, jde o neustálé cestování, stres, nepravidelné stravování, to mě poznamenalo na mém zdraví,“ popisuje Jan, který předtím pracoval jako ekonomický analytik v jedné z brněnských nemocnic.

Psychické i fyzické vyčerpání nebylo jen chvilkové, ze kterého by se po pár týdnech otřepal. Zdravotně se dával dohromady tři roky. Navíc nedosáhl ani na podporu v nezaměstnanosti. Neměl na ni nárok, protože skončil v práci po méně než roce. Když se pak po uzdravení začal poohlížet po novém místě, nemohl sehnat takové, které by odpovídalo jeho kvalifikaci.

„Začal jsem hledat i místa v administrativě pro středoškolsky vzdělané, ale ani tam jsem nebyl úspěšný. Asi si firmy myslely, že bych jim tam se svým titulem dlouho nevydržel,“ domnívá se muž, který nemá vlastní rodinu a stále žije u rodičů.

Aby sehnal práci, zaplatil si i rekvalifikační kurz účetnictví. Když se pak ale hlásil na pozice, kde znalosti z účetnictví vyžadovali, narážel na problém, že nemá praxi. „A to už byl začarovaný kruh, protože kde můžu získat praxi, když ji všude vyžadují, ale nikdo mi ji nikde nedovolí získat,“ doplňuje Jan.

Na úřad práce chodil nejdříve zhruba jednou za tři měsíce, později ale začal docházet častěji, dokonce i každý týden. „To mě pracovníci posílali přímo do výroby na linku, kde jsou noční směny. To jsem ale nemohl přijmout vzhledem ke zdravotním problémům, kterými jsem si prošel,“ vysvětluje a připomíná, že by měl ve směnném provozu opět nepravidelný režim.

Část nákladů pokryje úřad práce

Až na přelomu loňského a letošního roku se Jan i díky úřadu práce dostal do kontaktu s odborem sociální péče brněnského magistrátu, který právě od letoška rozjel projekt na podporu dlouhodobě nezaměstnaných. „Jsme v neustálém kontaktu s desítkami lidí, se kterými řešíme individuálně jejich problémy a připravujeme je na trh práce,“ popisuje Gabriela Chlubná z odboru sociální péče.

Odbor počítá i s obavami dlouhodobě nezaměstnaných, že po letech bez pracovního režimu nebudou nasazení zvládat. Magistrát je proto může zapojit na tři měsíce do tréninkových pracovních míst v městských firmách či příspěvkových organizacích.

Jan takto získal v polovině února práci v Knihovně Jiřího Mahena. Díky vystudované střední knihovnické škole k tomu měl blízko. Vyzkoušel si práci ve skladu i se čtenáři u pultu. „Když nastoupil, trochu jsem ho sledovala zpoza rohu. Nicméně viděla jsem, jak se zapojil do kolektivu. I vedoucí a kolegové jsou s ním maximálně spokojeni,“ sděluje Jitka Kotysová z personálního oddělení knihovny.

Proto by i po třech měsících byli rádi, kdyby u nich Jan nadále pracoval. „Máme o něj enormní zájem, ale rozpočet nám samotným neumožňuje plně ho zaměstnat. Chceme tak využít programu úřadu práce, který nám část nákladů pokryje,“ doplňuje Kotysová.

Podle Chlubné už díky projektu našlo zaměstnání jedenáct lidí. „Sedm lidí na hlavní pracovní poměr a čtyři na dohodu. Další čtyři jsou dnes na tréninkových místech,“ dodává Chlubná.