Zapsat hantec na prestižní seznam UNESCO ovšem není jednoduché. Návrh musí projít několika koly a celý proces trvá přes tři roky. I přesto se Hlaváček snaží být pozitivní.
„Vše musíme odborně, smysluplně a krátce sepsat a v září zaslat do prvního, krajského, kola. Pokud uspějeme, druhý rok se posuneme do celorepublikového kola, i to by pro nás byl úspěch. A za tři roky by nás čekalo v UNESCO celosvětové kolo,“ popisuje Hlaváček cestu k úspěšnému zápisu.
KVÍZ: Hokna, fedry, čurina... Jak rozumíte brněnskému hantecu? |
Brněnský hantec má podle něj proti ostatním nehmotným památkám velkou výhodu. Jedním z kritérií pro zápis je totiž výběr nositele, kterých má hantec spousty. „Oficiálně je napsáno kolem 30 knih, vydáno několik cédéček, spousta článků a existuje i nespočet bakalářských prací, a to i v němčině,“ podotýká Hlaváček.
K hantecu se podle propagátora hlásí kromě Brňanů i lidé z celé republiky a také ze Slovenska. Díky registraci brněnského sociolektu, tedy dialektu, který dříve v Brně používaly nižší sociální vrstvy, by se hantec podle Hlaváčka zachoval a vyhnul zániku, který mu aktuálně hrozí.
„Tím, že se dnes Brno stává kosmopolitním, tak se hantec vytrácí. Snažíme se o zapsání do UNESCO hlavně kvůli mladým lidem. Mezi mladými je to špatné, většina používá místo němčiny angličtinu, jsme jí válcovaní. Je to naše rodinné, brněnské stříbro, které je důležité si opečovávat,“ vysvětluje Hlaváček.
Brněnský hantec vznikl z vídeňského nářečí, říká rakouský bohemista Newerkla |
Brněnský hantec se svojí slovní skladbou nejvíce podobá například londýnskému cockney, liší se však počešťováním slov z jiných jazyků jako němčina, francouzština, romština nebo jidiš.
V Brně se objevil již v 50. letech 19. století a podle Hlaváčka pochází z vídeňského podsvětí. Aktivně se hantec používal v 19. století, na začátku 20. století a také za dob socialismu, kdy ho brněnští umělci využívali k sebevyjádření a vyhnutí se cenzuře.
9. ledna 2015 |
