Komárková podle Pořízka i svých čtyř místopředsedů údajně závažným způsobem dlouhodobě a opakovaně porušovala povinnosti. Podle nich tak, že si v rozporu s platnými rozvrhy práce městského soudu nezákonně do svého soudního oddělení vybírala a přidělovala jednoduché případy, které by podle platného rozvrhu práce měly připadnout jiným soudcům.
Komárková to odmítá. "To, co je mi kladeno za vinu, odmítám, to zcela jasně," uvedla.
Vrchní soud v Olomouci však z balíčku věcí, které Pořízek Komárkové vyčítal, v kárném řízení část vyloučil. Šlo o případy, u nichž podle Vrchního soudu Pořízek podal stížnost pozdě. Nebo o případ Barbory Škrlové alias třináctileté Aničky, který Komárková zadala nesprávné soudkyni. Za ten už totiž byla potrestána.
Předseda brněnského krajského soudu se právě proti vyloučení části případů odvolal. A Nejvyšší soud jeho odvolání v neveřejném zasedání zamítl.
Zbylých případů je několik desítek
Komárková však ještě vyhráno nemá. Kárný senát se bude zabývat zbylými případy z kárné žaloby, kterých je několik desítek. Za ně může Vrchní soud předsedkyni brněnského soudu uložit třeba peněžitý trest, odvolat ji však nemůže.
Vedení soudů je totiž po rozhodnutí Ústavního soudu, který loni v červenci zrušil část zákona o soudech a soudcích, neodvolatelné.
"Rozhodnutí Nejvyššího soudu je spíš procesní záležitost. Výrazně se tím sice snížilo množství toho, co je mi vytýkáno, o věci, k nimž žaloba byla podána pozdě. Je to podstatná část, odhadem tak dvě třetiny. Ještě zhruba 40 spisů ale zbývá. I proto to vůbec není ukončené. Vrchní soud v Olomouci o tom zbytku bude ještě rozhodovat, i když termín rozhodování kárného senátu neznám," reagovala na verdikt Nejvyššího soudu Komárková.
