Brněnská pedagogická fakulta patří v republice ke špici, míní její děkan

Hlavním cílem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity bylo vždy vzdělávání učitelů základních a v některých oborech i středních škol. Tomuto úkolu se profesoři a vyučující z budovy na Poříčí věnují už od založení fakulty v roce 1946.

Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Fakulta oplývá třiadvaceti katedrami zaměřenými na jednotlivé předměty vyučované na základních školách.

Pedagogická fakulta MU

Pedagogická fakulta zahájila činnost roku 1946, a stala se tak v pořadí pátou fakultou Masarykovy univerzity.
Na fakultě působí celkem 393 zaměstnanců, z toho 12 profesorů a 53 docentů.

V prosinci 2009 bylo na fakultě zapsáno 6 882 studentů a studentek, z toho ovšem drtivá většina žen: celkem 5 621.
Na pedagogické fakultě se vzdělává také 43 těžce zdravotně postižených studentů, což je nejvíce ze všech fakult univerzity.
Škola má 23 kateder.

Absolventi fakulty mají velmi široké možnosti uplatnění, a to nejen ve školství. Podle děkana Josefa Trny je to dáno jejich zaměřením na práci s lidmi. "Naše absolventy najdete téměř všude. Jejich zaměstnavatelé oceňují především jejich schopnost rychle se adaptovat, empatii, improvizaci, komunikativnost a organizační schopnosti," říká Trna.

"Výjimečně dobře se pak uplatňují absolventi učitelství cizích jazyků, kteří jsou mimo školství vysoce mzdově ohodnoceni. Bohužel pak chybějí na školách," dodává Trna.

V roce 1994 byla založena i katedra speciální pedagogiky. Ta podle děkanových slov patří ve svém oboru ke špičce. Katedra se zaměřuje na přípravu učitelů pro práci s dětmi se zdravotním postižením.
Dalším cílem katedry je i lepší uplatnění handicapovaných osob a absolventů speciálních škol na trhu práce.

Za posledních deset let se tým okolo vedoucí katedry Marie Vítkové podílel v tomto směru na několika významných mezinárodních projektech.

I tato aktivita je příčinou faktu, že na pedagogické fakultě studuje třiačtyřicet těžce zdravotně postižených studentů. "Je to patrně dáno jejich zájmem o studium speciální pedagogiky, které je jim díky jejich handicapu velmi blízké. Ale důvodem je určitě i to, že jsme zlepšili podmínky pro studenty se specifickými nároky, čímž se také zabýval jeden náš projekt," myslí si Marie Vítková.

Pracovníci fakulty se zasazují nejen o zlepšení podmínek pro handicapované studenty, ale i o zvýšení zdravotního uvědomění dětí ve školách.

Projekt Škola a zdraví pro 21. století patří v tomto směru k nejvýznamnějším. "Chceme, aby škola plnila úkoly primární prevence, aby žáci přijali péči o své zdraví jako reálný úkol a uvědomili si, že za své zdraví z velké části odpovídají sami. Zároveň se snažíme, aby měli dostatek praktických poznatků, které by jim to umožňovaly," říká o ambicích projektu jeho vedoucí Evžen Řehulka z katedry psychologie.

Společnost učitele dlouhodobě nedoceňuje

Děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna začínal jako středoškolský učitel fyziky a matematiky. V teoretické sféře se didaktice těchto předmětů věnuje dodnes. Fakultu vede od února 2007. Jak se dívá na její činnost a co si myslí o současném školství?

Co považujete za svůj největší úspěch za dobu, co jste děkanem fakulty?
Nemám právo hodnotit svoji práci. Se svým týmem se snažím, abychom i přes komplikující se situaci udrželi a zkvalitnili výuku a vědecké bádání. Podařilo se nám například výrazně modernizovat všechny učebny fakulty.

A co považujete za největší úspěch fakulty vůbec?
Při komplexním hodnocení pedagogických fakult pravidelně zaujímáme přední místo v republice. Řešíme dva velké výzkumné záměry, které zkoumají vztahy školy a zdraví a zejména problematiku vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, tedy hendikepovaných a nadaných. Realizujeme rozšíření a zkvalitnění kvalifikace učitelů v praxi. Těsně spolupracujeme se školským terénem, zejména se svými fakultními školami a výchovnými zařízeními.

Jak si stojí brněnská fakulta v mezinárodním srovnání?
V Evropě jsou podmínky i výsledky práce partnerských fakult i jejich problémy velmi podobné. Co můžeme některým zahraničním kolegům jen závidět, jsou lepší mzdy, které jako děkan fakulty nemohu svým učitelům zajistit. Rozhodně se ale nemáme za co stydět, v některých oborech jsme na evropské špičce. Například naše speciální pedagogika má vynikající jméno.

Jak je to s uplatněním absolventů vaší fakulty? Často zaznívá kritika, že mladí učitelé krátce po nástupu do škol rychle odcházejí do soukromého sektoru.
S uplatněním ve školství obvykle náš absolvent problém nemá. Samozřejmě se situace liší podle místa školy. Kritika odchodu našich absolventů mimo školství nepatří jim, ale společnosti, která učitele a další pedagogy dlouhodobě nedoceňuje. Naši absolventi pochopitelně nejsou výjimkou.

Akademické senáty pedagogických fakult společně vyzvaly ministerstvo školství k udržení kvality vzdělávání. Proč jste se k tomuto kroku odhodlali?
Posledních několik let vyvíjí ministerstvo a někteří poslanci enormní snahu o snížení kvality učitelů, a to tím, že stále umožňují na školách pracovat nekvalifikovaným lidem. S tímto trendem pedagogické fakulty zásadně nesouhlasí. Akademické senáty také vyjádřily oprávněný nesouhlas s navrhovaným omezením své demokratické role při řízení fakult a se zaváděním negativního politického vlivu do nezávislého akademického prostředí.

Co si myslíte o kvalitě současného českého školství? Je podle vás nutné je reformovat? A jakým způsobem?
Dovolím si konstatovat, že zatím máme školství poměrně kvalitní. Největším problémem je neodbornost a nekoncepčnost centrálního řízení, spjatá s finančním i morálním podhodnocením rezortu. Jsem zastánce evoluce, nikoliv revoluce, a to i ve školství. České školské reformy mají navíc specialitu, že nejsou dostatečně odborně připraveny a finančně zabezpečeny, což je předurčuje k neúspěchu.