Z Brna do nedalekých Moravan se přestěhoval před šesti lety. Hlavní motivací pro Davida L. bylo vhodnější a přátelštější prostředí pro jeho syna. „Jsem původně Brňák, ale už jsem si města užil dost. Tady je větší klid, máme zahradu a jsem rád, že v tom můj syn vyrůstá,“ zmiňuje muž, který si nepřál uvést své celé jméno.
Jeho rozhodnutí přesunout se z Brna do menší obce není nikterak ojedinělé. Už více než třicet let z něj do okolí míří mnohem víc lidí než naopak. Tento fenomén, známý pod názvem suburbanizace, byl v Brně znatelný především ve druhé polovině 90. let. Přetrvává ovšem dodnes, jak vyplývá z nového Atlasu Brněnské metropolitní oblasti, který přináší data z krajského města a jeho okolí a nedávno se dočkal aktualizace po deseti letech.
Co je metropolitní oblastSoučasné území Brněnské metropolitní oblasti bylo vymezeno metodikou ministerstva pro místní rozvoj, která byla postavena na datech mobilních operátorů. Díky nim se podařilo identifikovat funkční vazby na základě dojížďkových proudů obyvatel a času stráveného v Brně. V Česku jsou ještě Pražská a Ostravská metropolitní oblast. |
„Tuto variantu volí především ekonomicky zajištění lidé, obvykle v mladém nebo středním věku, kteří mají rodinu nebo ji plánují založit. Menší obce v zázemí metropolitní oblasti vnímají jako přívětivější pro rodinný život než velké město,“ vysvětluje Matouš Čanda, který se analýzou Brněnské metropolitní oblasti zabývá.
Kromě hlavního centra do ní spadá dalších 183 obcí a celkem zde žije 730 tisíc lidí, což jsou téměř dvě třetiny všech Jihomoravanů. Ačkoliv se 55 procent obyvatel oblasti zdržuje přímo v Brně, podle nejnovějších dat z něj v roce 2022 „uteklo“ do okolí 3 259 lidí, zatímco naopak jich zamířilo pouze 1 805.
„Nejpopulárnější jsou místa v těsné blízkosti Brna. Přestože se lidé přestěhují, tak práci, školu, kontakty i společenský život si v drtivé většině ponechávají v něm,“ podotýká Čanda. Na severovýchodě se přísun obyvatel týká především Babic nad Svitavou, Březiny či Bukovinky, na jihu zase Syrovic, Holasic nebo Rajhradu.
Problém s kapacitami i bohatší společenský život
Ne každá obec je však na takový nárůst obyvatel vybavena. S větším počtem lidí sílí tlak na jejich vedení, především ohledně zvyšování kapacit škol nebo sociálních a zdravotních služeb.
„Máte prostory, kde bylo předtím místo pro 40 lidí, nyní jich je potřeba 400. Týká se to všeho – škol, kroužků, kulturního domu, ale i celkového systému. Museli jsme postavit školku z vlastního, protože kraj ani stát situaci neřeší. Momentálně projektujeme další základní školu a tělocvičnu,“ popisuje Jiří Horňák (nez. ), starosta Holubic na Vyškovsku, které společně s Hajanami, Moravany, Malešovicemi a Krasovou patří mezi obce s nejvyšším nárůstem obyvatel za poslední dekádu, z velké části způsobeným právě suburbanizací.
V menších městech na dohled Brna vyrostou za pár let byty pro tisíce lidí![]() |
Nutnost navyšování kapacit školských nebo sociálních zařízení v dotčených obcích je podle Čandy jedním z důvodů, proč je potřeba analýzy metropolitní oblasti dělat. Díky tomu existuje přehled o místech, kde je potřeba finanční pomoc skrze nástroj integrovaných územních investic, který využívá evropské dotace. „Za dobu fungování nástroje jsme podpořili 28 mateřských škol. Některé se stále připravují, jiné už jsou dokončeny, například ve Šlapanicích,“ oznamuje Čanda.
Přísun novousedlíků do menších obcí ovšem nepřináší jen negativní vlivy. Holubický starosta Horňák jako největší plus vidí, že mladí lidé dokážou oživit společenský život a jejich komunita vytváří příjemné prostředí. Stejně to vnímají také v Bukovince na Blanensku. „My jsme za přírůstek velmi rádi. Když jsme měli v obci 300 lidí, nebyl společenský život příliš bohatý. Momentálně je nás přes 600 a přišli zejména mladí lidé, kteří iniciují mnoho aktivit jak pro děti, tak sea niory,“ vyzdvihuje starosta Pavel Malík (nez.).
Brňanů přibývá díky migraci
Rok od roku roste i počet obyvatel Brna, a to navzdory zmíněnému trendu suburbanizace. Zatímco v roce 2012 čítalo přes 378 tisíc lidí, dnes jich už je 400 tisíc. Před téměř deseti lety se totiž stalo cílem migrační vlny nejen z jiných českých měst, ale především ze zahraničí.
Hlavním lákadlem je kvalitní vysokoškolské prostředí, ale také lepší nabídka práce. „Zásadní zlom přišel po roce 2022 v návaznosti na vpád ruských vojsk do Ukrajiny, který způsobil výrazný migrační proud ukrajinských uprchlíků. Zatímco migrací do té doby přibývalo průměrně 2 700 lidí ročně, v tomto roce se počet zvedl téměř sedmkrát na 18 500 lidí,“ podotýká Čanda.
Dominantní postavení Brna je znát také v oblasti zdravotnictví. Praktičtí lékaři působí v pouze 58 obcích metropolitní oblasti a z celkových 557 jich má 370 sídlo právě v krajském městě. Zubařů pak v Brně sídlí 410 z celkových 575. Podobný nepoměr se týká i pobytových služeb sociální péče, kterých je v metropolitní oblasti devadesát, z toho šedesát v Brně.
Brněnská metropolitní oblast v číslech
|