Důvodů, proč Městské lázně Zábrdovice z roku 1932 patří k tomu nejlepšímu, co významný brněnský architekt Bohuslav Fuchs stvořil, je několik.
Ve zkratce šlo nejen o skvělou ukázku elegantního funkcionalismu, ale uspořádáním i technicky neměly v Česku obdoby, ostatně ve své době se řadily k moderně Evropy.
O to smutnější tak je, že hlavní budova od 90. let minulého století chátrá a funguje jen venkovní koupaliště.
Od narození architekta, urbanisty a designéra Bohuslava Fuchse uplynulo 125 let minulý týden. Podepsal se pod takové stavby, jako je hotel Avion v České ulici, hlavní pošta u nádraží či pavilon Brno na výstavišti.
A jedním z „pomníků“ tohoto velikána zůstávají také právě zábrdovické lázně. Podle znalce Fuchsova díla, architekta Jana Sapáka, přitom neplnily jen funkci očistnou.
„Pomohly i kulturnímu a společenskému růstu v Brně. Původně měly být čtvery, nakonec vznikly jen jedny, ale na svou dobu byly excelentní,“ popsal Sapák.
Vznikly v letech 1931 až 1932 za 7,5 milionu korun. Budovy tvořily písmeno E. „Fuchs vyřešil areál naprosto dokonale a účelně,“ shrnul Sapák. Zimní část tvořila dvoupatrová budova, jejíž vizáž korespondovala se vzhledem průmyslových staveb. V přízemí byly umístěny parní a teplovzdušné lázně se šatnami a odpočívárna.
Návštěvníci využívali dva bazény s teplou a studenou vodou, masáže, sprchy, vodoléčbu. K dispozici byli lékaři, ale třeba i učitelé plavání.
Koupelnu měla jen třetina lidí
V mezipatře se nacházelo inhalační oddělení s čekárnou. Nad tím dvě zimní
zahrady, holičství, kadeřnictví a restaurace. Největší plochu prvního patra však zabíraly vanové lázně situované v podlouhlém sále s oddělenými kójemi po stranách.
Nejznámější Fuchsovy stavby v Brně
|
Druhé poschodí patřilo sprchám určeným pro každodenní očistu, protože koupelnu měla v té době jen třetina Brňanů.
„Byly rozdělené na mužskou a ženskou část. Přišla jste, zmáčkla knoflík, paní přivezla ramínko na oblečení, které si zase odvezla, dala na ruku gumu s číslem na šatnu a po vykoupání jste si zase šaty vyzvedla. Při velkém množství návštěvníků bylo vše perfektně organizované,“ vyzdvihl Sapák. Areál měl kapacitu 12 tisíc lidí denně.
Na lázně navazovala sportovně-rekreační část s tenisovými kurty, dráhami pro kuželky a bazény – pro sport a rekreaci, s mělčí částí pro neplavce a bazénkem pro děti.
Ačkoliv lázně dlouho chátrají, Sapák věří v dobrý konec. „Pořád je čas je opravit a zachránit,“ míní. A studie už existují. Vypracovali je architekti z Atelieru 99.
„Záměr předpokládá obnovu a také přístavbu nového krytého bazénu blíže k železnici. Část, která sloužila očistě, se přemění na wellness. Studie počítá i s tím, že areál využijí lidé ze sousední Nové Zbrojovky, která má mít tisíce obyvatel,“ popsal Martin Mikš, šéf městské společnosti StarezSport, pod niž lázně spadají.
Ke změnám se už vyjádřili památkáři. „Jde o jednoznačně unikátní komplex a zachránit ho může jen to, že zase začne sloužit. My budeme dbát na to, aby byla zachována koncepce, objemy a tvary, ale zároveň musí vyhovět potřebám 21. století,“ podotkl ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
O budoucnosti lázní má jednat vedení města. „To má ale vzhledem ke koronavirové epidemii jiné starosti. Nicméně chceme být připraveni, až se zase vrátí věci do normálu,“ dodal Mikš.
VIDEO: Takto to vypadalo v opravovaném hotelu Avion v roce 2018:
