Část výstavy je věnována rohům a dalším výčnělkům sloužícím zejména k boji mezi samci. „Nosorožík z Japonska má na hlavě rozvětvený roh, díky kterému bývá připodobňován k samurajům, kteří mívají podobné výrůstky na přilbách. Tento brouk je v Japonsku s oblibou chován jako domácí mazlíček. Tak jako my máme křečka, japonské děti mají nosorožíka,“ přibližuje Procházka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Asie je domovem i dalšího exempláře – mohutnatky. „Jde o vodní hmyz, který může vzácně zaskočit i návštěvníky jižní Evropy. V Asii se s oblibou loví, smaží a konzumuje. Anglicky se mohutnatce také říká toe biter (okusovač palců na nohou),“ komentuje Procházka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Prostory Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu zdobí přes 200 fotografií od zhruba 70 autorů z celého světa, některé z nich velmi detailní. Zásluhu na tom má rozvoj technologie skládané makrofotografie, takzvaného focus stackingu. Výsledek je složeninou desítek až stovek jednotlivých snímků, což zajišťuje dokonale ostrý obraz plný detailů.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Kovový lesk kromě babočkovitých motýlů z Amazonie zdobí i zlatohlávky v nedaleké vitríně, kterým se ne nadarmo říká „živoucí drahokamy“. Tento oddíl výstavy ukazuje návštěvníkům to nejkrásnější z hmyzí říše. „Jedním z našich nejkrásnějších brouků je krasec třešňový, se kterým se můžeme setkat i v Brně na starých třešních,“ zmiňuje Procházka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Tady se něco hýbe. Z jednoho z terárií, která jsou na výstavě rovnoměrně rozmístěna, kouká marocká kudlanka. „Ještě ji máme malou, ale než výstava skončí, naroste do poměrně velkých rozměrů a bude přes celou dlaň,“ sděluje Procházka. Dodává, že návštěvníci budou moci v průběhu času sledovat, jak se pod záštitou Moravského zemského muzea těmto tvorům daří.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Tak velká, že se jí už nechce skákat. Dalším živým exemplářem je kobylka z Papuy Nové Guiney, která i přes jistou lenost způsobenou svojí velikostí není bezbranná. „Ochranu jí zajišťují křídla dokonale napodobující listy,“ líčí Procházka. Kobylka se na rozdíl od těch našich neživí dravě. V Brně požírá ostružiníkové listy a občas si kousne do jablka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Můra, nebo kůra? A tohle přece musí být trn. Některé druhy hmyzu dovedly schopnost splynutí s okolím k dokonalosti. „Na tomto panelu máme především obrázky různých můr, které naprosto dokonale splývají s prostředím. Objevit mnohé z nich v přírodě je proto těžký oříšek i pro trénované oko entomologa,“ přibližuje Procházka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

K vidění jsou i titán obrovský nebo goliáš obrovský. „Můžete vidět, že titán, vzácný obyvatel amazonského pralesa, je skutečně obrovitý brouk,“ ukazuje Procházka na jednoho z největších brouků světa, který dosahuje délky přes 15 centimetrů. Kdybychom se však vrátili o 300 milionů let zpět, kdy bylo v ovzduší víc kyslíku, mohli bychom potkat vážky s rozpětím křídel až tři čtvrtě metru.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Českým gigantům dominuje roháč obecný, známý díky svým mohutným kusadlům. „Máme tady i tesaříka obrovského, vodomila černého nebo majku. To jsou největší zástupci hmyzu, které je možné v naší přírodě potkat,“ vyjmenovává Procházka.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Výstava se věnuje i zobrazení hmyzu v kultuře. Procházka připomíná Brouka Pytlíka, u nějž generace entomologů spekulovaly, o jaký druh jde. V literárním oddělení Moravského zemského muzea se však podařilo nalézt pokyny Ondřeje Sekory k překladu Ferdy Mravence do němčiny. Stálo v nich: Ferda Mravenec – mravenec lesní, Koník – kobylka zelená, Brouk Pytlík – vymyšlená postava.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Na návštěvníky čeká i animace a dotyková hra od studentů střední školy umění a designu v Brně. Lidé se tak mohou něco naučit i hravou formou. Podle Procházky je aspoň základní znalost hmyzu důležitá. „Člověk pak ví, co ho může bodnout či kousnout, a co je naopak naprosto neškodné,“ podotýká.

Autor: Radim Strachoň, MAFRA

Muzeum v Brně představuje bizarní hmyz, včetně živých exemplářů