„Šalingradská diecézní sajtna je Římskýho rajchu katolická skvadra, kerá kvartýruje na jihu oltovýho Moravska, kam před těžkýma járama doklapali sv. Cyroš s Metudem,“ dočtou se lidé o brněnském biskupství na hantecové stránce.
„Bišop špicově vegetí na šalingradským Francisberku a z fenstru hází čučku na Špilas,“ pokračuje text na webu.
V překladu to znamená, že biskup sídlí v Brně na Petrově a z okna pohlíží na hrad Špilberk. Stránka dále nabízí kontakt na sajtnu nebo hoďky na vizitu, tedy kontaktní údaje a návštěvní hodiny. Tiskovou mluvčí uvádí jako tiskovó hókačku.
Biskup rád pozoruje Brno „božíma očima“, na pivo s přáteli chodí k čertům |
Hantec vznikal v Brně několik staletí, ovlivnila jej hanácká nářečí češtiny, brněnská němčina i historický středoevropský argot, zejména vídeňský. Vliv měla také romština nebo jidiš. Mnoho jednotlivých výrazů se dosud používá, třeba šalina, tedy tramvaj, hokna neboli práce, koc čili dívka, případně love, v překladu peníze.
Hantec zpopularizovali někteří brněnští hudebníci a herci, stále má své znalce a uživatele. Nová slovíčka už přichází nejčastěji z angličtiny.
KVÍZ: Hokna, fedry, čurina... Jak rozumíte brněnskému hantecu? |
Pavel Konzbul je brněnským biskupem od roku 2022. Smysl pro humor je podle spolupracovníků jeho charakteristickým rysem. I proto jmenování biskupa připadlo na svátek Filipa Neriho, italského kněze přezdívaného „veselý svatý“. „Je pro mě velkým vzorem,“ řekl tehdy Konzbul.
Životopisci o Filipu Nerim říkají, že jeho humor byl laskavý, žádná jedovatá satira, čehož se drží i Konzbul. Letos mu vyšla kniha Humor jako lék. Vychází z předpokladu, že humor osvobozuje, propojuje a uzdravuje.
