K půdě a přírodě měl Petr Marcinčák z Mikulova vztah od dětství, a když se na počátku 90. let pustil do hospodaření na vinicích, jediná pro něj správná cesta byla dělat to jako dědeček. Tedy co nejšetrněji.
Dnes jeho vinařství Víno Marcinčák hospodaří biodynamicky. Vyrábí si vlastní přípravky podle starých receptur, třeba výluhy z vermikompostu, což je organický odpad, který rozložily žížaly, nebo výluhy z bylin, jako je kopřiva, bříza či levandule. Používá i roháček (viz box). „Ano, je v tom trochu magie a tajemna, ale příroda a pozitivní energie nám nabízí a poskytují vše, co potřebujeme. Na našich vínech je to znát,“ tvrdí Marcinčák, jehož produkt pravidelně boduje v soutěži biovín.
Vinařů, kteří hospodaří nekonvenčně, je přitom pořád víc. „Jednoznačně přibývá vinařství, která se snaží pěstovat révu maximálně šetrně k přírodě a ekologicky, a tedy například v režimu bio,“ mluví o trendu Vinařský fond ČR, byť oficiální čísla k tomuto trendu nemá.
Bez chemie a kocoviny. Na autentické víno si ale člověk musí zvyknout |
Bio, biodynamické, ekologické, přírodní… Všechna tato slůvka z etiket zákazníkovi říkají, že jde o víno z hroznů vypěstovaných v souladu s přírodou, v opečovávané vinici. Nepoužívají se chemická hnojiva či umělé přípravky ani ve vinicích, ani při výrobě vína.
„Při pěstování bio se musíme obejít bez herbicidů a insekticidů. To znamená, že v našich vinicích je více trávy a více hmyzu. Avšak nejen toho škodlivého, ale i toho užitečného. Naše vinice poznáte již zdálky. Jsou proti těm konvenčně obdělávaným zelenější, živější. Hrozny v nich rychleji zrají a lépe chutnají, to je prokázané. A tím pádem i víno lépe chutná. To se nedá změřit pravítkem ani ničím jiným, ale je to tak. Vína jsou prostě o něco lepší jak na nose, tak na jazyku. O tom jsme přesvědčeni,“ míní Marek Jakub Špalek z vinařství Špalek, hospodařící na Kraví hoře u Znojma, kam chtějí vracet život, stavějí tu hmyzí hotely i sázejí stromy.
Výhody? Dobrý pocit a odbyt, protože bio táhne čím dál víc. Jinak samé nevýhody: víc to stojí, víc se člověk nadře a déle všechno trvá, víc administrativy. A ve finále ještě sklidí menší úroda. „Máme rádi náš kraj, naši Kraví horu, naši přírodu. Uvědomili jsme si, že vyrábět víno jen za vytvářením zisku nás neuspokojuje,“ argumentuje přesto Špalek.
Jako vitaminy versus antibiotika
Marcinčák vysvětluje, že ekologické vinohradnictví je velmi náročné na znalosti zejména o půdě. Vinař musí rozumět procesům, které se v ní odehrávají. „Jen na dobře fungující a dobře vyživené půdě mohou keře révy dobře růst a dávat pěkné hrozny. Pokud si do sklepa přivezete krásně vyzrálé a zdravé hrozny bez ‚chemických reziduí‘, máte již téměř jistotu, že uděláte skvělá vína,“ je přesvědčen.
„Magie“ ve vinicích
|
I podle Vojtěcha Válka ze stejnojmenného vinařství v Nosislavi na Brněnsku je bio primárně o práci ve vinohradu. „Nemůžete vinohrad takzvaně dojit, musíte tam pořád chodit a všechno neustále hlídat. Děláte spoustu preventivních kroků, je to hodně o ruční práci,“ líčí s tím, že konvenční výroba dělá všechno strojově, a co nevyřeší stroj, vyřeší postřik.
„Ale je to, jako když si dáte ovoce a vitaminy do sebe dostanete přirozenou cestou, anebo se nacpete doplňky stravy, a když je problém, tak antibiotiky. Alkohol má každé víno, ale co je v něm dál a přitom tam být nemusí, se na etikety bohužel nepíše,“ poukazuje Válek, který má taky na paměti, že cílem by mělo být zanechat našim potomkům půdu ve stejném, nebo dokonce lepším stavu.
Biovíno se tedy nesmí vyrábět s použitím šlechtěných kvasinek, enzymů ani dalších syntetických čiřících a stabilizačních látek. Regulované je také množství použité síry, respektive oxidu siřičitého, který od nepaměti slouží při výrobě i konzervaci vína, protože mimo jiné hubí nežádoucí mikroorganismy.
Přírodu šetří i integrovaná produkce
Ne každá odrůda však zvládne odolat přírodním útrapám bez chemického ošetření – na bio se hodí tradiční odrůdy Ryzlink rýnský a vlašský, Muškát moravský, Pálava a Rulandské šedé nebo Frankovka, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia či André. Nebo nově vyšlechtěné odolnější odrůdy jako Hibernal, Malverina, Laurot, Solaris a další. Biovíno samozřejmě označuje ochranná známka.
Šarlatáni, či ekologové? Vinaři věří kravským rohům i pohybu Měsíce |
Jakousi nadstavbou biovín jsou pak biodynamická vína, pro která platí ještě přísnější podmínky pěstování a výroby. Vinaři například pracují s vlastním kompostem, který si připravují během roku – tak jako v úvodu zmíněný Marcinčák. A platí úplný zákaz chemie, umělých barviv, kvasinek, aromat a dalších látek.
Benevolentnější je takzvaná integrovaná produkce bez zatěžování životního prostředí tam, kde by striktní biorežim nebyl možný, neboť by pak vína nemohla být konkurenceschopná levným zahraničním vínům.
„Naši vinaři se sdružují do Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína – Ekovín. Hospodařením podle zásad integrované produkce usilují o dosažení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěžuje životní prostředí,“ sděluje Šárka Podlenová z agentury Omnimedia zastupující Vinařský fond ČR. V Ekovínu je aktuálně přes 140 členů, vinařů i vinohradníků.
2. října 2022 |
