Tým z brněnského institutu CEITEC při Masarykově univerzitě pod vedením biologa...

Tým z brněnského institutu CEITEC při Masarykově univerzitě pod vedením biologa Gabriela Dema hledá možnosti, jak se bránit proti virovým infekcím. Výsledkem by mohla být nová antivirotika | foto: Masarykova univerzita

V Brně zkoumají množení virů, věří v převratný posun po půl století

  • 3
Ačkoli celosvětová pozornost teď míří na nový typ koronaviru způsobující onemocnění covid-19, v životním prostředí se nadále pohybují i stovky jiných nebezpečných virů. Na některé z nich se zaměřili experti z brněnského institutu CEITEC při Masarykově univerzitě.

Pod vedením biologa Gabriela Dema hledají možnosti, jak se proti virovým infekcím bránit.

„Pokud se potvrdí naše domněnky, farmaceuti díky tomu mohou vyvinout nové druhy antivirotik,“ popisuje Demo hlavní cíl studie, na kterou stát nedávno přiklepl obří grant 50 milionů korun.

Výzkumníci se zaměřili například na neštovice nebo vir způsobující africký mor u prasat, jenž před třemi lety řádil na Zlínsku, zabil přes 200 zvířat a dosud na něj neexistuje léčba.

„Zabýváme se způsoby, kterými se mohou viry množit v hostitelských buňkách,“ vysvětluje Demo.

U zkoumaných virů je typické, že se oproti jiným rozmnožují mimo jádro napadené buňky. Navíc pravděpodobně dokážou přenášet svou genetickou informaci do výroby bílkovin.

„Některé typy virů tento proces zřejmě využívají k přežití a množení. A my zkoumáme, jak se následně jejich geny v napadené buňce chovají,“ přibližuje brněnský biolog.

Výzkum je podle něj celosvětově unikátní. „Podobné problematice se věnuje jen pár týmů na světě,“ upozorňuje.

Pokud se hypotéza vědců potvrdí, půjde o přelomový objev v boji proti infekcím. „Původní myšlenka tohoto výzkumu, kterou mi při stáži v Americe představili kolegové na univerzitě v Massachusetts, je stará téměř 50 let. Ale teprve až my ji posouváme dál,“ tvrdí Demo s tím, že první výsledky mohou mít na stole do tří let.

Díky získanému grantu od ministerstva školství na projektu mohou výzkumníci pracovat ještě o dva roky déle.

„Jsme z toho nadšení, ačkoli podobné výzkumy trvají klidně i desetiletí,“ podotýká Demo, jehož tým aktuálně zkoumá celý mechanismus na bakteriích. „Jedná se o nejjednodušší přírodní systém. Pokud se naše předpoklady potvrdí, přesuneme se k virům,“ vysvětluje biolog.

Kvůli pandemii koronaviru musel on i jeho kolegové načas opustit laboratoře a pracovat z domu, teď už jsou ale zpět mezi zkumavkami. „Snažíme se limitovat počet lidí, nosíme roušky a držíme si od sebe odstup. Jinak ale fungujeme úplně normálně,“ popisuje Demo.

A na základě svých zkušeností vidí i v současné situaci velkou naději. „Antivirotika na koronavirus by měla být nalezena poměrně brzy, tipuji, že na přelomu letošního a příštího roku,“ odhaduje hlavně na základě toho, že na výzkumu vakcíny intenzivně pracují desítky vědeckých skupin po celém světě.