Brno se chce zbavit Bílého domu. Zájemci jsou, architekti bijí na poplach

  • 27
Vedení Brna nabízí proslulý Bílý dům, kde sídlí poliklinika. Ve hře je i směna za dobývací prostor pro pískovnu pod Vinohrady. Stavba pak může jít k zemi. Část architektů brojí za její záchranu.

Koncem minulého roku Masarykova univerzita vycouvala z už téměř dohodnuté směny pozemku za polikliniku Bílý dům na Žerotínově náměstí. V tu chvíli bylo jasné, že otázka, co s ním, se radním opět vrátí na stůl. Řešit by ji měli do dvou týdnů. Už teď se ale členové koalice shodují, že by se město mělo budovy zbavit.

„Každopádně podporujeme, aby nemovitost nebyla v majetku města. Je drahá na opravu a není pro ni využití,“ říká náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS). Stejně to vidí i další členové koalice.

Podle posudku z loňského podzimu má objekt hodnotu zhruba 100 milionů korun, ale oprava by byla výrazně dražší.

„Náklady na opravu odhadujeme na 100 až 150 milionů, což je v současné ekonomické situaci velmi obtížné. Jednou z možných variant je i prodej. V současnosti shromažďujeme potřebnou dokumentaci,“ popsal náměstek primátorky pro správu majetku Tomáš Koláčný (Piráti).

Budoucí majitel může se stavbou naložit, jak bude chtít. Protože Bílý dům není památkově chráněný, může jej klidně srovnat se zemí. Třeba starosta městské části Brna-střed Vojtěch Mencl (ODS) si to dovede představit, protože se podle něj stavba do lokality urbanisticky nehodí.

„Pokud by tam vzniklo něco nového, pohlídali bychom si, aby to lépe zapadlo do okolní zástavby,“ říká starosta.

Část odborníků a architektů se ale postavila na obranu budovy, kterou jiní označují za symbol totality. Jejich petice, aby se stala památkou, však neuspěly. Podle obránců stavby jde přitom o ojedinělou ukázku architektonického stylu brutalismu. 

„Jedná se o mimořádně kvalitní příklad architektury 70. let, jež navíc tvůrčím způsobem reagovala na aktuální zahraniční dění, zejména poválečné práce
Le Corbusiera a Oscara Niemeyera,“ stojí v Brněnském architektonickém manuálu. 

A cenný je i podle názoru známého brněnského architekta Petra Hrůši. „Rozhodně stojí za to ho zachovat. Je to kompaktní celek, a pokud by se dobře a citlivě zrekonstruoval, vyloupl by se z toho jedinečný barák Corbusierova stylu,“ míní Hrůša.

Investice za čtvrt miliardy

100 milionů korun – odhadní cena Bílého domu na Žerotínově náměstí.

150 milionů korun – až k této sumě by se mohly vyšplhat náklady na jeho opravu.

Památkáři ale o ochranu domu nikdy neusilovali. „Zatím jsme nenašli hodnoty, které by objekt předurčily k tomu, aby byl památkově chráněný, a navíc z hlediska urbanistického nerespektuje okolní blokovou zástavbu a uliční čáru,“ vysvětlil šéf jihomoravských památkářů Zdeněk Vácha.

Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale prodej není a nebude snadnou ani rychlou záležitostí. „Za dobu, co jsem náměstkem pro zdraví, řešíme Bílý dům už popáté. Nejblíže jsme byli s univerzitou. Prodej byl už schválený zastupitelstvem, ale škola odmítla. Nejen kvůli technickému stavu, ale i proto, že tam jsou uzavřené dlouhodobé smlouvy s lékaři,“ uvedl Hladík.

Lékaři mají kam jít

Lékaři v Bílém domě mají nevypověditelné smlouvy, nejdéle však do roku 2027. Do té doby by se ale měli přesunout do polikliniky v Zahradníkově ulici, již město zrekonstruuje. 

„Oprava je naplánovaná na pět etap do roku 2025. Takže z pohledu zdravotnického, když Bílý dům změní majitele, nestane se nic. Umíme si představit, že by ho město prodalo,“ upřesnil Hladík. S prodejem souhlasí i koaliční ČSSD.

Nyní jde o to, jakou cestou jít. Možností je dražba, nabídkové řízení nebo směna. O koupi Bílého domu už stojí dva zájemci. Jedním z nich je společnost Zepiko, která se specializuje na těžbu štěrkopísků. 

„Její majitel má pozemky s právem dobývacího prostoru, kde je nevytěžený písek za zhruba 15 milionů na Vinohradech. Nabídl nám, že se ho vzdá, když s ním budeme jednat o prodeji. Zvažujeme nyní, nakolik je pro město dobývací prostor důležitý, abychom jednali se zájemcem exkluzivně, nebo jestli máme jít cestou klasické nabídky, do které se může přihlásit každý,“ poznamenal radní Róbert Čuma (Piráti).

Možnost, že by se městské části „vrátila“ těžbou blokovaná lokalita, vítá starosta Vinohrad Jiří Čejka. „Podporujeme to. Jedná se o lokalitu Růženin dvůr. Mohly by tam vzniknout plochy pro rekreaci s hřišti a parkem,“ upřesnil Čejka.

Bílý dům z let 1974 až 1976 nechali postavit komunisté jako své honosné sídlo. Lékaři se do něj nastěhovali po pádu režimu. Část se sálem je využívaná na kulturní akce a sídlí tam oblíbená kavárna Atlas.

Oprava Zahradníkovy: pět let a stovky milionů

Hlavní budova polikliniky v Zahradníkově ulici s monumentálními sochami Václava Hynka Macha byla postavena ve 20. letech 20. století podle návrhu architekta Jindřicha Kumpošta. Ve 30. letech k ní přibyly další dva navazující objekty. 

Dnes ji čeká kompletní rekonstrukce za zhruba 800 milionů korun. Ta by podle náměstka brněnské primátorky pro zdravotnictví Petra Hladíka (KDU-ČSL) měla začít na přelomu letošního a příštího roku a potrvá po etapách pět let. 

Zařízení však zůstane v provozu. Poliklinika se promění v moderní komplexní centrum ambulantních zdravotnických služeb. „Lidé tu budou mít pod jednou střechou všechny obory, laboratoře na odběry, ordinace i rentgeny. Vzhledem k tomu, že rozšíříme dosavadní tři spojené domy o další dva směrem do Nerudovy ulice, mohou se sem přesunout i lékaři z Bílého domu,“ poznamenal Hladík. 

I když nejde o památkově chráněnou budovu, město ji opravuje jako památku. Právě chystaná rekonstrukce této, podle barvy hlavní fasády „červené“, polikliniky odstartovala v roce 2016 spor o pozdní zápisy památek, kdy se na základě rozhodnutí ministerstva kultury dostalo mimo seznam jen v Brně kolem 1 400 památek.