U Baťova kanálu chtějí obnovit zavlažovací trasy, za půl století zpustly

Baťův kanál je známý hlavně jako oblíbená vodní dopravní cesta. V minulosti však plnil ještě další významnou funkci – byl páteří rozsáhlého zavlažovacího a odvodňovacího systému. Ten by se teď, kdy jižní Morava bojuje se suchem, mohl dočkat obnovy. Usiluje o to radnice ve Veselí nad Moravou.

I když se od šedesátých let minulého století kanály nevyužívají, díky rozhodnutí zdejšího vodoprávního úřadu jsou stále právně vedeny jako existující vodní dílo. „Obnovení celého systému by tak nevyžadovalo složité projednávání v rámci procesu EIA a územního řízení, ale jednalo by se pouze o jeho revitalizaci a údržbu,“ přibližuje starosta Veselí nad Moravou Petr Kolář (za TOP 09).

Celková délka závlahových náhonů činí téměř 28 kilometrů, vodou z kanálu se dříve dalo zavlažovat až 8 200 hektarů polí. Pomáhal k tomu systém pohyblivých jezů, které za sucha udržovaly trvalou hladinu a při velkých vodách byly jejich tabule vytaženy nad hladinu povodně.

„Jarní vody, které obsahují humusovité částečky splavené z horní části toku, byly využity jako přirozené hnojení luk. Voda byla nápustnými kanály vedena na louky, zde se měly splaveniny po dobu dvou až šesti dnů usazovat. Po skončení závlah se přebytečná voda odváděla odtokovými kanály zpět do koryta Moravy,“ popisuje mluvčí veselské radnice Simona Dufková.

Systém už přes půl století chátrá. Po kolektivizaci zemědělství nebylo hospodáře, který by se o kanály staral. Dnes jsou jejich koryta zarostlá nebo zabahněná a většina stavidlových objektů nefunguje.

Kanály se nacházejí většinou na státních pozemcích, právo hospodařit na nich má Státní pozemkový úřad. Právě ten spolupracuje s Veselím nad Moravou na dalších krocích. Tím prvním bude zpracování potřebné projektové dokumentace, která pokryje lokalitu mezi Veselím, Bzencem a Moravským Pískem a vymezí i náklady na revitalizaci kanálů, jezů a dalších součástí celého systému.

„Následně bychom velice rádi využili zejména evropské dotační prostředky k uskutečnění tohoto velmi zajímavého opatření, které prospěje jednak zemědělcům, ale myslím, že mnohem důležitější u nich bude role ekologická a turistická,“ oznamuje Kolář. Prvotní odhady hovoří zhruba o půlmiliardové částce, která by na revitalizaci kanálů na pravém břehu řeky Moravy byla potřeba.

Obdobnou vizi mají zemědělci i u novomlýnských nádrží, na které býval v minulosti také napojen rozsáhlý zavlažovací systém. Jestli jej budou moci znovu využívat, závisí především na tom, zda se zvýší hladina nádrží. O její zvednutí o 35 centimetrů usiluje ministerstvo zemědělství.

29. května 2021