Sličně vypravená brožurka je tak "poznamenaná" láskou k rodnému městu autora, že se radostí zachvěje srdce každého věrného Brňana.
O zdařilou grafickou podobu se zasloužila legenda mezi brněnskými grafiky, a sice Boris Mysliveček, o skvělý výběr vcelku obsáhlé i obsažné fotografické přílohy autor. Ten knihu navíc povýšil z kategorie pouhé vzpomínkové brožurky v literaturu příjemným jazykem a citovou angažovaností, v nichž se vyprávění odvíjí.
Batlesové a proměny Brna
Knížečka je totiž věnována hlavně přelomu 60. a 70. let, kdy v Brně "fungovala" brněnská bohéma kolem básníka-demiurga Jana Nováka, kdy se brněnští "batlesové" (tak se v Brně tehdy říkalo máničkám, hipíkům a vlasatým bohémům vůbec) scházeli na různých "podomácku" páchaných výstavách, čteních veršů, text-appelaech (jak se také říkalo) a polooficiálních vystoupeních různých divadelních sdružení.
Samostatná kapitola je věnována "mořeplavci Sonánkovi" neboli autorovu příteli, výtvarníku a mystifikátorovi Miloslavu Sonny Halasovi.
Další velká vzpomínka pak spisovateli lyrické přírodní prózy Jaromíru Tomečkovi a pak samozřejmě básníku Janu Skácelovi.
Ačkoliv tyto paměti jsou velmi osobní, autor nezapře zkušeného žurnalistu a vždycky mu jde o veřejný přesah. To se mu daří ještě lépe v kapitolách, které vzpomínají na Brno v době publicistova dětství.
V padesátých letech, kdy prožíval své chlapectví v Brně-Husovicích, totiž nestál v moravské metropoli ještě žádný panelák, dokonce ani žádná výšková budova hodná toho jména.
Důkazy pro fatální změny brněnského genia loci můžeme pak nalézt i v příloze, kde autor vedle sebe umístil fotografie ze 60. let a ze současnosti. Z dnešního pohledu nutno konstatovat, že se Brno za uplynulých padesát let proměnilo skutečně zásadně, jeho duch i podoba jsou diametrálně odlišné.
Další nostalgické vzpomínky následují, když Antonín Hošťálek vzpomíná na slavnou sportovní éru Brna svého dětství, na úžasnou atmosféru při výkonech hokejové Komety, která tehdy sklízela mistrovské tituly jako na běžícím pásu, na obrovské mnohatisícové návštěvy závodů na Velodromu za brněnským výstavištěm nebo na Masarykově okruhu.
Slavný Venágl
A stejnou slzu zatlačí pamětník při vzpomínce na fatální brněnskou vinárnu Venuše zvanou Venágl, kterou "jsme navštěvovali všichni", jak píše Antonín Hošťálek.
"Chodili sem šuřkaři (studenti Školy uměleckých řemesel - pozn. red.), členové beatových kapel, televizáci, exaltované herečky i povznesení herci," vzpomíná autor a přidává portréty čelných štamgastů, kreslíře Jana Ondrouška či výtvarníka Jana Zuziaka - "ikony Venuše" - a také ostýchavého básníka Klementa Bochořáka.
"Venuše kypěla. Byl to náš Venágl. V sedmdesátých letech i naše přístaviště a oáza. Seděli jsme ve výloze vlasatí a vousatí jako reklama na umělce. Dýmili jsme na sebe a řvali si do uší, abychom se překřičeli," maluje dokonalý portrét zdejší atmosféry Hošťálek.
"Jsou to takové zdrátované kousky, střípky vzpomínek. Nesouvislé epizodky a obrázky ze zašlého světa. Napínání paměti," charakterizuje svoji práci sám autor.
"Druhá půlka šedesátých s heslem Je zakázáno zakazovat, byla živá rebélie. Rebélie proti jednomyslnosti a strohé kasárenské uniformitě," obrací se do vzpomínek na dobu, kdy bylo "zjevné zanícení lidí pro ideály humanismu".
Vzpomínky končí pak zcela symbolicky poslední kapitolou věnovanou srpnové okupaci 21. srpna 1968, která nejen v Brně ukončila atmosféru i ducha doby, "která se nepodobala žádné předchozí ani dobám následujícím".
Fotky a street art
Pro právě připravovanou fotografickou knihu se spojily tři osobnosti rovněž dokonale svázané s Brnem. Fotografové Petr Daniel a Pavel Šešulka se streetartovým umělcem Timem, který bude v knize zastoupen svými básněmi.
Ty jsou Brňanům velmi dobře známé z různých míst moravské metropole. Jejich autor je umísťuje na různé odpadkové nádoby, lavičky, v podjezdech mostů a podobně. Předsádku knihy by měly tvořit vyfocené šablony, které přitom pouliční výtvarník užívá. Texty Timových básní budou hlavním textovým doprovodem fotografií dvou fotografů.
"Měl by to být takový brněnský syrák (surrealismus - pozn. red.)," zmiňuje jeden z nich, Petr Daniel, hlavní inspiraci záběrů obou autorů fotografií.
"Šlo nám o princip potkávání různých významů. Nechtěli jsme samozřejmě vždycky užívat kontrastu reklam a jejich okolí, to by nám přišlo laciné, navíc nejde o nic původního. Jsme rádi, že se fotografie nesou i v poetickém duchu," dodává fotograf, který se živí jako stavební inženýr.
K focení ho přivedl jeho otec, nadšený fotoamatér, takže jeho syn aktivně fotí od konce šedesátých a vystavuje od konce osmdesátých let 20. století.
Kniha černobílých fotografií různých brněnských zákoutí s texty Ludvíka Kundery mu vyšla už v roce 2001 pod názvem Dobrý den Brno.
Během chůze
Připravovaná publikace by se měla podle jednoho nápisu streetartera Tima jmenovat Během chůze a fotografie v ní budou barevné.
Druhým autorem je Pavel Šešulka, naprostý brněnský patriot. "Když jede Pavel Šešulka na dovolenou a posílá z ní pozdravy, přijde vám od něj pohlednice brněnského Zelného trhu," dává k lepšímu Petr Daniel.
Pavel Šešulka je dnes už důchodce, což však tuto renesanční osobnost nijak nebrzdí v letu. Naopak. Původně vyučený opravář a údržbář za svůj život vykonával spousty povolání a naučil se devatero řemesel.
Než se oženil, zpíval dokonce v kapele, dnes nejen fotí, ale také maluje a příležitostně vyřezává ze dřeva různé sošky.
Když měl malé vnučky, sepsal jim a vydal dvě knihy pohádek. Jako vášnivý rybář, který chodí chytat do řeky Svratky v Brně-Komíně, vydal v roce 2007 v nakladatelství Gloria v Rosicích knihu lyrických rybářských próz Háčky tichého blázna.
Seženou peníze?
Všichni tři autoři se sešli zásluhou Moravské galerie, kde Timo při jedné z výstav sprejoval na zeď, a tak odhalil před zdejšími kurátory svou anonymitu pouličního umělce.
"Já svoje básničky nevidím sice jako nějaké surrealistické vzedmutí, spíš jako do rytmu vsazené heslo, ale protože se kniha bude jmenovat podle mého nápisu Během chůze, připadá mi asi správné, že moje texty v knize budou," říká k tomu sám výtvarník Timo.
Výtvarníci vstoupili momentálně v jednání s brněnským nakladatelstvím Host. Kniha je ovšem výpravná, bude v ní hodně fotografií a peníze na takové publikace se neshánějí nijak snadno. A na těch zatím vydání knihy vázne.
Jinak je už graficky hotová včetně doprovodných textů. Snad se ji tedy podaří ještě letos i vydat.
