U příležitosti 270 let od baronova úmrtí dnes Muzeum města Brna otevírá až do konce roku na Špilberku výstavu, která poprvé představí pohyblivou digitální rekonstrukci Trenckovy tváře i celého těla.
Velitel pandurů významně pomáhal ve válkách Marii Terezii, v roce 1745 byl však odsouzen na doživotí. Po smrti byl pohřben v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo.
„Díky moderním technologiím máme řadu nových poznatků, víme o kuriozitách na jeho těle i o jeho zdravotním stavu. Víme, jak se na něm podepsal divoký život, jestli ho bolely zuby, byl kuřák nebo zda kulhal,“ sděluje Petra Urbanová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vědci poprvé vytvořili virtuální rekonstrukci kompletního těla historické osobnosti i s dobovým oblečením.
„Virtuální model byl současně rozpohybován do počítačové animace po vzoru triků z hollywoodských filmů,“ přiblížila Helena Lukášová z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Návštěvníci uvidí Trencka tak, jak vypadal v roce 1748, kdy ve svých osmatřiceti letech nastoupil do žaláře.
„Ačkoliv nebyl rozhodně stařec, velmi se na něm podepsal jeho náročný vojenský život s nepříliš vzornou životosprávou,“ poznamenal Petr Vachůt, vedoucí Oddělení archeologie Muzea města Brna.
