Středa 29. června 2022, svátek má Petr, Pavel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 29. června 2022 Petr, Pavel

My umělci jsme zvyklí stále pracovat jako blázni, říká slavná cembalistka

  11:25
Říká o sobě, že nemá téměř žádný soukromý život. To je cena, kterou světově uznávaná cembalistka Barbara Maria Willi byla ochotná zaplatit za to, že se může věnovat umění.

Svět se mění a umělci se musejí měnit s ním, říká uznávaná hudebnice a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Koncertovat však poslední měsíce nemůže, místo toho napíná síly na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Kromě svých hodin na katedře historické a varhanní interpretace celou hudební fakultu vede.

Roky se podílíte na dramaturgii nejrůznějších akcí – festivalu Concentus Moraviae, cyklů koncertů Barbara Maria Willi uvádí, vystupujete s Brno Contemporary Orchestra. A teď půl roku vedete hudební fakultu. Vnímá vás teď okolí jinak?
Musím uznat, že ten úřad bere víc času a energie. Jsem umělecká osobnost v úřední funkci. Ta kombinace dělá, že lidé si více všímají. Kontaktují mě úplné špičky oboru – Radek Baborák, Martina Janková, Markéta Cukrová, Tomáš Netopil nebo Ivo Kahánek, celá plejáda. Kvůli svým uměleckým a manažerským kontaktům přitahuji lidi i zájem veřejnosti. To je jedna z věcí, kterou mohu fakultě přispět.

Nemíchají se vám povinnosti dohromady?
Když jsem v roli děkanky, tak nemůžu být v roli dramaturgyně. A naopak. A ještě se z toho vyčleňuje role pedagožky. Takže teď jsem opravdu zvyklá ten klobouk nasadit a znovu sundat. Spousta lidí mé rychlé tempo někdy nestíhá. (smích) A pracuji s týmy, možná jsem nejvíc vidět, ale nejsem rozhodně jediná, na které by to všechno stálo a padalo.

Hudební fakulta je výběrová škola...
Ano, na tom si zakládáme. Když u nás chce někdo studovat, musí udělat přijímací zkoušku. Koho přijmeme, ten už má za sebou deset, patnáct let drilu a tréninku. Studenti jsou opravdu zapálení a musejí o to studium stát. Koupí si i nástroj na vlastní náklady, třeba místo auta.

Některé nástroje se ale těžko přenášejí z domu na fakultu a zpátky. Jak se v době pandemie řešily případy, kdy student neměl nástroj doma a musel se vzdělávat online?
Některé nástroje jsme půjčovali domů. Nakonec jsme vymysleli rezervační systém pro učebny a studenti chodí na individuální konzultace ve formátu jeden na jednoho pedagoga. Nástroje se dezinfikují, ale i to je komplikované kvůli choulostivým materiálům, z nichž jsou vyrobeny. Některé obory jsou závislé na zakoupeném vybavení, například bicí nástroje. Máme i sbírku etnických nástrojů. Studenti potřebují toto velmi speciální vybavení, aby vůbec mohli pracovat. Stejně jako vědci svoje mikroskopy za miliony. Ať už jde o bicí, kontrabas nebo klavír.

Ty klavíry jste koneckonců těsně před pandemií kupovali ve velkém.
Přes evropský grant jsme koupili 25 obrovských specializovaných klavírů těch nejlepších značek. Byla to velká investice, která se vyplatila, protože jsme se stali konkurenceschopní nejen v českém kontextu. Některé nástroje otevřely studentům možnosti vlastního výzkumu. Například jeden student se zabývá stylovými interpretacemi Schuberta. Nahrává celou jeho tvorbu a hraje na typ klavíru, který byl používán samotným Schubertem.

Jak se takové speciální nástroje shánějí?
Děláme si průzkum trhu. Hledáme, máme parametry, zkoumáme, jestli ty parametry mohou být naplněny. Třeba cembalo se vyrábí v maličkých firmičkách. Lidé tam mají za sebou výzkum historického zpracování a hledají materiály, například určité typy dřeva, na specializovaných místech. Musejí mít znalosti dějin, stylů, jsou to extrémně specializovaní odborníci. Jenže i když máme své kontakty, trh se mění a pořád ho musíme sledovat. I v tomto odvětví firmy krachují nebo se mění jejich úroveň.

Vaši studenti získávají renomé. Ceny v mezinárodní konkurenci si odnášejí cembalisté, jeden doktorand dirigoval premiéru v prestižní krakovské opeře, zabodoval i klarinetista na online soutěži. Nastoupila teď nějaká talentovanější skupina studentů?
Krize prověří lidi. Kdo je excelentní, aktivuje poslední rezervy. Je tvořivý, dokáže s tou situací naložit tak, aby neztratil. Odhodlání vyjádřit, co se dá, a předvést to nejlepší, to je teď obrovské. My umělci jsme zvyklí neustále pracovat jako blázni. Protože nástroje i obor to vyžadují. A teď všichni promýšlíme, jak můžeme té společnosti přispívat. Pro nás umění není zábava. Je to to, co bytostně potřebujeme. Vidíme, že jsme ohrožení, a tak aktivujeme i zbytky sil.

Nemůže to budoucí muzikanty odradit?
Určitě je to prověrka. Kdo zariskuje vydat se na uměleckou dráhu, musí v sobě objevit ten vnitřní pramen, který ho vede. Krize je něco, co člověka nutí jít do sebe. Být si víc vědomý své volby. A když prezident mluví o hladovějících umělcích, značí to, že ve společnosti není utvořen realistický obraz o tom, co je umělec.

Kdo je tedy podle vás umělec?
Umělec není ten, který kouří a popíjí v koutě. Umělec je ten, který ze sebe vydává vše, aby mohl vyjádřit své lidství a to, co v něm dříme. Chce prostě přispívat krásou k tomu, abychom žili kvalitnějším životem. Být umělec znamená, že si můžete za vysokou cenu splnit svůj sen. Sama jsem zaplatila svou cenu, nemám skoro žádný soukromý život. Opravdu žiju uměním a na spoustu věcí, které ostatní stíhají, nemám čas.

Šla byste do toho znovu?
Klidně, stojí to za to. Kdo už touto cestou šel a zaplatil oběti, ten se nenechá strhnout čímkoli, co se odehrává okolo. Samozřejmě nemůžeme jen tak pokračovat, když se celý svět mění. Musíme se měnit s ním a najít nové formy a formáty. Interaktivní formy koncertů, nová místa, větší zapojení lidí, to všechno jsou trendy, které mohou otevřít nové dveře.

Barbara Maria Willi mistrně ovládá hru na cembalo.

V Brně působíte už třicet let. Jak se žena z Německa dostane do Brna a začne tady šířit svou lásku k umění?
Pozor! Nejsem žena z Německa. Už jsem česká občanka a jsem na to patřičně hrdá. (úsměv) A mám mámu z Polska. Tu slovanskou citlivost mám v sobě. V Německu jsem se necítila nikdy úplně doma. Vyrostla jsem u francouzských hranic. Naše nářečí bylo stejné jako nářečí lidí z Alsaska. Takže nám byl skoro po všech stránkách blíže Francouz z Alsaska než Němec z Berlína. A jít do Brna bylo intuitivní volání.

Na jaké hudební nástroje hrajete?
Všechno, co má klávesy a je historické. Takže: původně jsem hrála na moderní klavír, ten jsem ale opustila. Hraju na cembalo a všechny jeho typy jako spinet nebo virginal, varhany a kladívkový klavír.

Klávesy má třeba i akordeon. Ten taky ovládáte?
Na ten hrával můj otec, pořád mám jeho nástroj schovaný. Jako dítě jsem si to zkusila. Ale musela jsem uznat, že člověk musí být docela silný, aby ten těžký nástroj udržel. U cembala je to fyzické nasazení menší, a to i proti modernímu klavíru. Má lehčí mechaniku, takže třeba pro začínající děti je to ideální nástroj. Není potřeba tolik síly, ale je to spíš o preciznosti. Zánět šlach jsem v rukou měla jednou v životě, ale při tréninku na cembalo se to zlepšilo. Ten pohyb je velmi přirozený a lehký.

Kdy jste moderní piano opustila a upnula pozornost ke starým nástrojům?
Začala jsem s klavírem, přibrala jsem varhany. Když mi bylo asi 16 let, tak jsem se dostala na kurz amerického cembalisty. A to mě tak fascinovalo. Zjistila jsem, že existují skladby, kde můžete něco doimprovizovat, kde není všechno psáno a dáno, a že nemusím posté hrát Chopinova Nokturna nebo něco, co hraje milion lidí.

Barbara Maria Willi

  • Děkanka, profesorka a hudební dramaturgyně, hudební interpretka, cembalistka, varhanice a specialistka na kladívkový klavír se narodila v německém Wettelbrunnu. Už 30 let působí v Brně. 
  • Koncertuje na významných pódiích, například v Curyšské opeře, ve vídeňském Konzerthausu, ve filharmoniích v Krakově, na Bratislavském hradě či v pražském Rudolfinu. Objevuje zapomenuté české skladatele staré hudby. 
  • Na JAMU založila cembalovou třídu a od roku 2014 je vedoucí tamější katedry varhanní a historické interpretace. Loni na podzim se stala děkankou hudební fakulty.

Jak si to má člověk představit? Jen jako základní part, který si vy sama přizpůsobíte v délkách tónů a v rychlosti podle toho, jak to zrovna cítíte?
Přesně tak. To, co mě fascinovalo, byla preludia bez taktových čar z Francie. Jsou psaná grafickou notací, pouze v celých notách, a je na každém hudebníkovi, jak to seskupení not interpretuje. V baroku platilo, že kdo byl interpretem, byl zároveň skladatelem a naopak. Je to jako v jazzu. Nedokážu si představit, že by byl jazzový skladatel, který by nikdy nic nehrál. A také pro barokního člověka by to bylo nepřípustné, kdyby komponoval, ale přitom nehrál a nevystupoval.

A přitom jsou to dnes úplně odlišné a samostatně fungující profese.
Ano, ale myslím, že se k tomu kvůli krizi asi oklikou vrátíme. Zjistíme, že hudebník už nemůže být jenom interpret. Člověk nemůže být jenom úzce zaměřený specialista, který sedí ve svém kamrlíku a jenom cvičí. Tomu už odzvonilo.

Umí být i vaši studenti multioboroví?
Samozřejmě, a možná víc, než tušíte. Například Samuel Mihalík, to je slovenský student, který zvládá studovat medicínu a zároveň hudební obor cembalo. Letos bude mít státnice, a to dvoje zároveň. Jako medik pomáhal třeba v odběrových stanech. Po večerech hrál, aby se nezbláznil z toho, co zažil během dne. Přes den měl stresy a večer se připravil na konzultace, které jsme měli online. Je to neuvěřitelné, ale on to zvládl elegantně. Další náš student studoval matfyz v Bratislavě a teď krmí YouTube kanál svými nahrávkami a založil online festival. Je vidět, že lidé touží vyvážit umění a vědu.

  • Nejčtenější

Drahé energie dostaly pekařství na dno, to teď po třiceti letech končí

Letos mohli v pekařství v Boskovicích slavit třicet let provozu, místo toho však visí na dveřích oznámení, že výroba...

Neotvírat! Okna brněnských tramvají přelepila reklama s primátorkou

Při cestování v současném parnu se hodí jakýkoli doušek čerstvého vzduchu, v některých brněnských tramvajích bez...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Vyškovsku naboural autobus z Litvy, nevešel se pod most

V neděli dopoledne narazil do mostu v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku autobus z Litvy. Nikomu z 44 cestujících se nic...

Mafiánské chování, hodnotí soudce kroky policie při vyšetřování politiků ODS

Premium Městský soud v Brně řeší maření vyšetřování politiků ODS, které se týká i ministra spravedlnosti Pavla Blažka....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Cena za arénu se vyšplhala z 1,5 k 7 miliardám. Zatím se ani nestaví

Když se v roce 2019 začala řešit stavba nové multifunkční haly v Brně v areálu výstaviště, mluvilo se o částce 1,5...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Neotvírat! Okna brněnských tramvají přelepila reklama s primátorkou

Při cestování v současném parnu se hodí jakýkoli doušek čerstvého vzduchu, v některých brněnských tramvajích bez...

Teta Bára vozí radost, Ježíš se ohání pilou. Oba pomáhají i rok po tornádu

Barbora Zdráhalová jezdí do tornádem zasažených obcí na jižní Moravě hlavně kvůli zdejším dětem, kterým vozí dárky a...

Propojení brněnských nemocnic provází stížnosti, nejistota i strach

Propojení městských nemocnic v Brně silně pokulhává. Značná část zaměstnanců špitálu u Milosrdných bratří kritizuje...

Jihomoravský kraj otočil. Dopravcům proplatí naftu, aby nezkrachovali

Zatímco ještě v prosinci platili autobusoví dopravci za litr nafty 36 korun, dnes stojany u čerpacích stanic ukazují o...

Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil
Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil

Proč je nutné v létě dvojnásob pečovat o pokožku? Protože právě v létě je vystavena mnoha negativním vlivům. Zapojte se proto do soutěže o 6...

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...