Lidé tuto v podstatě jednoduchou vědomostní soutěž spojenou se strategickou hrou, při níž se propojí tři strany hracího pole, buď adorují, nebo na ni naopak vytvářejí četné parodie.
Fotogalerie |
„Což nám ale vůbec nevadí, protože to jen svědčí o velké popularitě AZ-kvízu,“ podotkl už před lety jeden z režisérů pořadu Ladislav Cmíral. A skutečně, divácká obliba je taková, že i noční opakování soutěže pravidelně porážela například premiérovou show Leoše Mareše na jiném kanálu.
„Nenajdeme jiný pořad, který by si tolik let denně udržoval zhruba půlmilionovou sledovanost,“ podotýká ředitel brněnského televizního studia Jan Souček a dodává, že nadprůměrně se na soutěž dívají ženy, lidé starší 55 let a středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní diváci.
Brněnská „soutěžní“ tradice
Pořad před oněmi dvaceti lety vymyslel Eugen Sokolovský mladší, jeho režisér do roku 2008, a dlouholetý autor televizních soutěží Jiří Stejskal.
„AZ-kvíz vznikl, když televize potřebovala krátký, rychlý, jednoduchý soutěžní pořad do podvečerního času,“ zavzpomínal před časem Stejskal a dodal, že tradice soutěžních pořadů začala v Brně už v 60. letech, kdy redaktor a konferenciér Jarek Sedlák připravoval televizní zábavná pásma zvaná estrády, jež obsahovaly i dovednostní soutěžní úkoly pro diváky v sále. Na ty pak v 70. až 90. letech navázala řada soutěžních cyklů hlavně pro děti a mládež, jako byly třeba Piškvorky, Hrajeme si každý den, Zelená pro život, Kámen, nůžky, papír, Kluci a holky z jedné lavice a další.
Pěstební dělnice Marcela
Ale zpět k brněnskému fenoménu. AZ-kvíz kromě svých 4 089 dílů a více než 170 tisíc otázek z nejrůznějších oborů vygeneroval také dva dlouholeté moderátory, bez nichž si lidé soutěž už snad ani neumějí představit.
Fakta AZ-Kvíz
|
Tedy Aleše Zbořila a Evu Machourkovou, která AZ-kvíz začala uvádět ještě jako Brettschneiderová.
Ale slavnými se díky soutěži stali také legendární účastníci, z nichž asi nejvýraznější zůstává „pěstební dělnice“ Marcela, tedy paní Niklová z Rokytnice v Orlických horách. Pro účast v soutěži ji prý přemluvila její dcera Monika.
„U sledování pořadu v televizi totiž viděla, že znám většinu odpovědí na otázky,“ svěřila se pěstební dělnice při zvláštním televizním pořadu nad květináči se sazeničkami jehličnanů, u nichž předváděla, jak vypadá její práce ve skutečnosti.
„A že si ze mě lidé na internetu dělají legraci? To mi vůbec nevadí, jednak nemám internet – a za druhé mám smysl pro humor, my se s dcerou kolikrát nasmějeme, jéje,“ pravila paní Marcela, jež se v soutěži objevila vícekrát a zavzpomínala i na svůj tuhý souboj s panem učitelem Josefem z Tanvaldu.
Franta Pepa Jednička a další
Další často parodovanou dvojicí v soutěži je také paní Dagmar, jež vystudovaného politologa Petra na závěr kola, které díky jeho chybě vyhrála, ujistila, že předposledním rakousko-uherským císařem byl skutečně „Franta Pepa Jednička“.
A tak bychom mohli pokračovat. Za dvacet let se exotů a parodií na ně nasbíralo na webech mnoho. Ostatně si je můžete pustit, včetně recesistického dílu s cestovatelem Ladislavem Ziburou, který se se spoluhráčem Petrem Hurychem rozhodl stát „nejhorším hráčem v historii AZ-kvízu“. „Vůbec jsem nevěděl, jestli to dají, samozřejmě se to mohlo vyhodit,“ svěřil se po odvysílání legendárního dílu sám Zibura. „Jsem rád, že i oni se neberou tak vážně, stejně jako já s Petrem. Celý ten pořad dělají super lidi a dneska si málokdo ze sebe umí udělat srandu, cením si toho, že to nevystřihli,“ ocenil kolektiv tvůrců cestovatel.
Na webu České televize si na profilu AZ-kvízu můžete ostatně soutěž sami on-line zahrát – i s hlasem vybraného moderátora.
A jak se vlastně otázky pro pořad vybírají? „Jednotlivá dvacítka autorů dodává ucelené soubory otázek s co nejširším tematickým záběrem,“ vysvětluje koordinátor otázek Pavel Kocman, který se nebojí, že by otázky „došly“. „Jak se rozvíjí věda a technika, otvírají se nová pole vědomostí. Mění se i jazyk, takže je možné se vedle ustálených přísloví a pranostik ptát na neologismy, nové pojmy či idiomy,“ dodává.
