Po sedmi letech protestů aktivistů i právních tahanic se v pondělí na vývěsce městské části Brno-střed nenápadně objevil dokument. Třicet stran odborných formulací nadepsaných "Polyfunkční centrum Aupark" se dá shrnout do jediné věty: Projekt obřího nákupního centra od stavebního úřadu dostal územní povolení.
Co je AuparkZáměrem slovenské realitní firmy miliardářů Ivana Chrenka a Viliama Pančíka je vybudovat nákupní a zábavní centrum na místě bývalého autobusového parkoviště u Zvonařky. Podle konceptu Jižního centra měla stavba propojit nové vlakové a autobusové nádraží se středem města. Výstavba je plánována na dvě fáze. Nejprve má vzniknout 31 tisíc m² pronajímatelné plochy, druhá fáze rozšíří projekt o dalších 40,5 tisíc m². Celkem tři patra se 170 obchody, kavárnami či restauracemi. Podle kritiků ale v blízkosti Vaňkovky a Teska už není další centrum potřeba. Na každého Brňana teď připadá 1,8 m2 nákupní plochy. To je o třetinu více než v Praze. |
"Chápeme to jako velmi významný milník projektu. Územní rozhodnutí je ten nejdůležitější stupeň administrativní přípravy. Je to pro nás důkaz, že stavba splňuje všechny potřebné zákonné předpoklady," uvedl mluvčí developerské společnosti HB Reavis Group CZ Ladislav Pavlík.
Kdy přesně by mohl Aupark začít růst, je ale podle něj předčasné odhadovat. Zbývá totiž ještě jedna překážka - stavební povolení.
Aupark má přitom kontroverzní pověst. Dlouhodobě proti němu protestuje například občanské sdružení Brnění.
Vedle tří uzavřených krabic nebude přívětivá čtvrť
"Ne proto, že bychom byli a priori proti jakémukoliv hypermarketu. V tomhle místě to bude ale už třetí nákupní centrum, což je šílené vzhledem k dopadu jak na skomírající obchod ve středu města, tak i na budoucí Jižní centrum. Těžko tam může vedle tří obrovských uzavřených krabic vyrůst přívětivá nová čtvrť Brna," popsal zástupce Brnění Matěj Hollan.
Podle něj jsou po schválení územního rozhodnutí další možnosti aktivistů, jak se proti stavbě bránit, už jen omezené.
Stavbu vyprojektovali Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil z brněnské firmy ArchDesign. A ty samé architekty z firmy ArchDesign si pak brněnský magistrát najal, aby ve studiu prozkoumali, zda mamutí stavba do prostoru po bývalém autobusovém parkovišti u Zvonařky zapadne.
Česká komora architektů je pak za takový střet zájmů odsoudila k padesátitisícové pokutě a tříletému zákazu ucházet se o veřejné zakázky.
Odvolat se může ještě magistrát
Aupark také "proslul" kvůli tomu, že městská firma Jižní centrum tajila smlouvy o pronájmu pozemků Brna pod zamýšleným obchodním centrem. I před samotnými zastupiteli.
Právě magistrát se teď může, na rozdíl od aktivistů, proti udělení územního rozhodnutí odvolat. Ještě v listopadu přitom náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) podal celkem sedm námitek proti budově.
Například západní a jižní strana Auparku měly být připraveny na to, že jednou budou živými ulicemi, kudy bude jezdit tramvaj a lidé budou chodit od nádraží. Neměly by proto připomínat uzavřenou nákupní halu.
"O územním souhlasu se dozvídám až nyní. Takže nevím, jestli námitky byly vyslyšeny. Z komunikace s HB Reavis ale tuším, že to nebude slavné," uvedl Kotzian. Jestli se magistrát u stavebního úřadu Brno-střed odvolá, není podle dalšího zodpovědného náměstka primátora Olivera Pospíšila (ČSSD) jasné.
"Zástupci společnosti kdysi tvrdili, že v Auparku bude i prostor pro bydlení. Nakonec jsou to jen obchody. A vedení města k tomu mlčí," kritizuje záměr opoziční zastupitel Martin Ander (SZ).
