V době provozních havárií, při ekologických katastrofách nebo třeba při teroristickém útoku má Brno obrovskou výhodu. Přes vrty může čerpat vodu přímo pod městem. Podle hydrogeologa Tomáše Kuchovského z Masarykovy univerzity totiž leží na struktuře, která se dá přirovnat k obřímu akváriu s pískem prolitým vodou.
A právě toho chce město do budoucna využít. Odborníci teď ladí podmínky výběrového řízení na firmu, která za necelých sedm milionů korun tuto unikátní příležitost prozkoumá. „Žádné jiné větší město v Česku něco takového nemá. Nemusíme vymýšlet nic nového, možnost se přímo nabízí, i když jen pro případ krizí,“ říká Kuchovský.
V posledních letech téma sucha pořádně rezonuje. I když momentálně docela prší, je vody pořád málo. Hrozí tedy Brnu její nedostatek?
Pokud nedojde k nějaké ekologické či jiné katastrofě nebo se nějakým fatálním způsobem nezmění klima na polopoušť, tak ne. Už před více než sto lety se radní města rozhodli vybudovat vodovod z Březové nad Svitavou, který je bezproblémový a má dostatek kvalitní vody.
Tak proč je nutné obnovovat za miliony artéské studny?
Mohou vyřešit krizové zásobování, kdy je potřeba rychle použít nějaký náhradní zdroj. Brno si to může dovolit. Má totiž v hloubkách pod sebou velkou zásobu kvalitní pitné vody. Stačí ji jen pomocí vrtů vytáhnout na povrch.
Mluvíme o nějakém podzemním jezeru?
Představte si akvárium plné písku, zalité vodou. Mezi jednotlivými zrníčky je prostor, který voda zaplní. Čím hrubší zrna, tím je prostor větší. Kdybyste měla akvárium o objemu jednoho metru krychlového, tak v něm máte 200 až 250 litrů vody.
A ví se vůbec, jak je „akvárium“ pod Brnem velké a kolik je v něm vody?
Představu máme, ale úplně do detailu to nevíme. Víme, jak hluboko písky leží, jak jsou vrstvy vysoké a jaký je jejich rozsah, ale přesné zmapování závisí na tom, kolik máme vrtů. A těch podle mě zase není tolik, abychom řekli, jak přesně je struktura rozsáhlá v každé její části. Na to by nám měl právě odpovědět průzkum. Není jisté, jestli se pro krizové zásobování využijí stávající vrty, nebo se budou hloubit nové. Z hlediska finančního je samozřejmě lepší využít ty současné.
Kolik jich je?
V řádu prvních desítek a jen část z nich leží na městských pozemcích. Ty si město mapuje, o dalších nevíme, v jakém stavu jsou. Některé artéské studny se využívaly už za první republiky pro potravinářské provozy, například pro škrobárny na Dornychu. Některé nové normálně fungují, například v Nové Mosilaně nebo černovické léčebně.
I když písky leží pod městem, které je tu stovky let, díky
nepropustné vrstvě jílu se nemůže stát, že bude voda znečištěná.
Tomáš Kuchovskýhydrogeolog
Odkud kam „jezero“ sahá?
Je to výplň údolí, které přehlédnete, když se postavíte na Vinohrady a podíváte směrem na Špilberk a Petrov. Lemuje ho hráz skalních hornin až po Kohoutovice, dále pokračuje k jihu směrem na Komárov a Černovice. Kdybyste stála u proslulého Grand Canyonu v USA, tak dost podobně to vypadalo před miliony let v Brně. Bylo zde obrovské údolí v hloubce stovek metrů. Například v Řečkovicích v Lachemě je údolí docela úzké. A tam má vrstva 120 metrů a v oblasti Lužánek dokonce několik stovek metrů. Písky nicméně nevyplňují celou výšku, mají jen desítky metrů. Nad nimi je nepropustná vrstva jílu.
Jako poklička?
Říkáme tomu artéský strop. Takže i když písky leží pod městem, které je tu stovky let, nemůže se stát, že bude voda znečištěná. Jsou skoro všude kryté a vycházejí na povrch jen výjimečně při okrajích omezených skalnatými horninami. Při pohledu na Brno vidíte kopce v Kohoutovicích, Řečkovicích, Útěchově, Soběšicích a pak Líšni. A jsou zalesněné. A to je důležité, kvůli neustálému doplňování podzemní vody. Nevíme úplně přesně, odkud proudí, ale předpokládáme, že z okrajových částí městské aglomerace, ale část například i od Kuřimi.
Co se s ní tedy děje?
Voda se vsakuje do hornin na okrajích údolí, často zalesněných, protéká do větších hloubek a potom pozvolna doplňuje písky. V horninách se filtruje. Podzemní voda sice proudí, ale velmi pomalu, to jsou centimetry za den. Důležité je, že jde o otevřený systém, takže se voda pořád doplňuje a čistí.
Tomáš Kuchovský
|
Jste členem komise odborníků, kteří připravují pro město průzkum artéských studní. Na co je potřeba dát si pozor?
Jestli vůbec vrty jsou a jestli jsou vhodné. V jakém se nacházejí stavu, kolik jsou reálně schopné dávat vody a v jaké kvalitě a jestli čerpání negativně neovlivní okolí.
Už teď kvůli dlouhodobému suchu praskají budovy, například v Bohunicích, na Kociánce, ale třeba i v Lužánkách. Nemůže se situace zhoršit v souvislosti s využitím artéských studní?
Mohlo by se to stát, ale jen v případě neustálého využití a ve velkých odběrech. A s tím město nepočítá. Takový problém mají třeba v Kalifornii, kde se písky trvale čerpaly a došlo k poklesu terénu až o pět metrů za sto let. To ale v případě Brna rozhodně nehrozí. Opravdu půjde jen o krizové zásobování, třeba jen několik dní nebo týdnů.
Kolik vody v případě havárie Brno vlastně potřebuje?
Krizové plány počítají s tím, že na jednoho člověka je denně třeba první dva dny pět litrů na osobu a den, to je necelých 25 litrů za sekundu pro Brno, takže takové množství by musely vrty dávat. Pro představu březovský vodovod je schopný přivádět až tisíc litrů za sekundu. Od třetího dne se spotřeba zvyšuje na 15 litrů, protože k pití se přiřazují další věci, například hygiena. Pak je to přes 70 litrů za sekundu.
Jak bude průzkum vypadat?
Město trvale monitoruje část vrtů. Některé ale ne, takže je třeba je najít, spustit tam sondu, případně kameru, aby bylo vidět, jestli vrt není zkorodovaný nebo zanesený. Pak se z něj čerpá, aby se zjistilo, kolik je tam vody, ta se navíc vzorkuje.
Co ještě je potřeba zvážit?
Jestli vrty leží nebo neleží na městském pozemku. Také je potřeba vybudovat čerpací stanici, zařízení na úpravu vody a stáčecí linku a vymyslet, jak vodu rychle dostat k lidem. To hlavně v centru nemusí být jednoduché, protože by tam jezdily cisterny či kamiony. Ale určitě i to se dá vyřešit, třeba tím, že stáčírna bude na jednom místě a distribuční sklad na dalším. Důležité je, aby byl zdroj rychle dostupný.
Aktuálně se mluví o tom, že se v Česku vybudují nové přehrady. Jen jižní Morava má čtrnáct hájených lokalit. Pomohly by v boji proti suchu?
Z dlouhodobého hlediska ne. Stěžejní je právě podzemní voda. Když ji nebudeme chránit a podporovat její tvorbu, nemůžeme jí mít dostatek ani v řekách. Přehrady jsou vidět a hned víte, že zadrží tolik a tolik vody, ale jde o krátkodobou záležitost. Opravdový smysl má rozumné hospodaření v krajině a to je hlavně úkolem zemědělců a lesního hospodářství, právě tohle bychom měli podporovat. Nemalý vliv má i charakter výstavby. Jen pro srovnání, pokud by se nám podařilo zvýšit hladinu podzemní vody o pouhých pět centimetrů, získáme větší objem vody než ve všech plánovaných přehradách.
