O tom, že největší moravské město v podstatě stojí na obrovském podzemním jezeře, se jeho obyvatelé dozvěděli loni v květnu. Od té doby se brněnští radní a zejména primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) upnuli k vizi, že právě podzemní zásoby jednou Brňanům pomůžou v době katastrofy.
Takzvanou artéskou vodu, která není znečištěná a splňuje nároky vody pitné, mělo město čerpat při velkých výpadcích či haváriích, které oslabí průtok v hlavních vodovodech – vírském i obou březovských. Jenže průzkumy, s nimiž hydrogeologové začali letos na jaře, dobrou zprávu nepřinesly.
Odbornící se podrobně podívali na osmnáct artéských vrtů. „V současném stavu je využitelný jen jeden z nich, v Kníničkách,“ oznámil hlavní hydrogeolog Jan Bartoň, který měl průzkumy zajišťované firmou GEOtest na starosti.
Kníničský vrt nabízí podle posledních měření 34 litrů za sekundu. Vydatnost je to sice velká, nicméně Brnu by v případě větší katastrofy nestačila. „Pro nouzové zásobování obyvatel musíme mít připravené vodní zdroje o vydatnosti nejméně 71 litrů za sekundu. Pokud však vezmeme v úvahu i počet lidí, kteří denně dojíždějí do Brna za prací, je to 104 litrů,“ upozornil Hladík.
Jenže na takové množství jediný vrt nedosáhne. Přitom třetinu vytipovaných a zkoumaných vrtů experti úplně odepsali.
„Další by se využít teoreticky daly, ale je nutné splnit řadu podmínek, třeba vrt vyčistit či vodu dál upravovat. To se nevyplatí, každý z vrtů má malou vydatnost, od tří do pěti litrů za sekundu,“ posteskl si Hladík.
Podzemní voda se používala v textilkách
Experti při průzkumech přišli i na nepořádek v dokumentech, který slibné vizi pouhého „oprášení“ už vybudovaných vrtů vystavil stopku.
„Strategické dokumenty více než třicet let kopírovaly údaje o vrtech po celém městě. Jenže jsme zjistili, že většina těch známých je v havarijním stavu. Podle nás pochází už z konce osmdesátých let,“ konstatoval Bartoň s tím, že v minulosti Brno využívalo podzemní vody odizolované nepropustnou vrstvou jílu například v textilních továrnách.
Jeden takový se nachází i poblíž ulice Trnitá u někdejších škrobáren. Bartoň v něj vkládal důvěru, nicméně i tento přístup je nevhodný. Zjistilo se, že dává jen čtvrtinu odhadovaného množství. A navíc je ve třetině své hloubky zaslepený. „Podle expertního týmu by bylo velmi náročné, a tedy i nákladné se skrz tuhle blokádu probourávat dál,“ prohlásil náměstek.
Nicméně právě lokalita Trnitá dává Hladíkovu plánu ještě jednu šanci. Brno tam společně s hydrology plánuje naprojektovat další vrt. „Zvodeň (tlak vodní hmoty na povrchovou bariéru – pozn. red.) v těch místech byla v pořádku, jenom vrt nevyhovoval. Situaci však trochu komplikuje fakt, že pozemky jsou firmy CTP, nikoliv města,“ poznamenal Bartoň.
Přístup k podzemní vodě by v blízkosti bývalých škrobáren mohl dávat až padesát litrů za sekundu, což by Brnu v krizovém zásobování dost pomohlo. I proto o přístup na pozemky velmi stojí.
„S CTP jednáme jak o vrtu, tak o umožnění příjezdu hasičských cisteren k němu v případě nutnosti. Dřív, když jsme chtěli provádět čerpací zkoušky, jsme se s CTP běžně domluvili, takže předpokládám, že nenastanou komplikace,“ doufá náměstek.
MF DNES oslovila s dotazem na ochotu ke zpřístupnění pozemků u hal v ulici Trnitá i zmíněného developera. „Vrt k takzvané artéské vodě povolíme vybudovat, a to na náklady města,“ řekl regionální projekt manažer CTP Michal Dospěl.
Šanci na další vrty ohrožuje křižovatka
Do konce února chce mít Hladík vše ujednáno. A to i ohledně dalšího vytipovaného místa poblíž farmy Ráječek a obchodního domu Makro v Tuřanech. Tam by vybudovaný vrt mohl vydat asi 15 litrů za vteřinu.
„Jde už o pozemky městské, situaci nicméně může ještě zkomplikovat blízkost dálničního sjezdu. Nový územní plán totiž počítá s novou křižovatkou, takže musíme najít příhodně dostupné místo,“ uvědomuje si Hladík.
Vyhloubit oba vrty a opravit ten kníničský by pak chtěl už v příštím roce. Využívat by se ideálně měly od roku 2023. Podle Bartoně je cílem naprojektovat dohromady pětici vrtů v různých lokalitách.
„Teď už máme jasno o tom, kde by to díky dobrému stavu zvodně nejspíš šlo. Do konce dubna bychom chtěli dokončit tři vrty, ty by mohly stačit,“ dodal hydrogeolog.
Důležité přitom bude, aby měly k místu dobrý přístup cisterny, případně hasičská nákladní auta. Vrty samotné pak Brno opatří plničkami PET lahví, do nichž je možné vodu načerpat. Zatím jsou místa zaplombovaná, takže z nich vodu nejde odebírat, ale ani podzemní zásobárnu znečišťovat.
