

Brno bylo v meziválečném období důležitým centrem světové architektury. Za část ze svých význačných budov vděčí Arnoštu Wiesnerovi, který se sem přestěhoval na samém konci 19. století ze Slovenska. Jeho noblesní stavby měly osobitý styl a dokázaly skloubit modernu s tradicí. Architekt, který před začátkem druhé světové války uprchl do Anglie, se narodil přesně před 135 lety.
Autor: BAM
Jednou z prvních Wiesnerových staveb v Brně byl menší letní dřevěný domek pro továrníka Samuela Berana a jeho ženu Hermine na zahradě jejich vily v Drobného ulici v centru města. Historizující vzhled stavby vycházející z tradičních dřevěných konstrukcí se v interiéru setkává s moderním dispozičním řešením. Domek se až na pár drobných úprav dochoval v původní podobě.
Autor: Muzeum města Brna
Významnou stopu zanechal Wiesner především v brněnských Pisárkách a přilehlé Masarykově čtvrti. První vilu v této oblasti zhotovil v roce 1924 pro perského honorárního konzula a ředitele banky Union Eduarda Münze. Tři propojené kvádry splývající s pisáreckým úbočím však byly několikrát nešetrně přestavěny. První takovou významnou změnou bylo přestavění vily na kanceláře ředitelství Zemědělských staveb v osmdesátých letech.
Autor: Muzeum města Brna
Ještě razantnější změna přišla v roce 2012. Vila tehdy přišla o střechu a zbyly jen některé části obvodových zdí. „Tato rekonstrukce bude mít za úkol vrátit vilu skutečně do takové podoby, jakou Ernst Wiesner navrhl,“ vysvětlil tehdy současný majitel stavby Igor Fait. Takto razantní zásah do budovy se ovšem setkal s kritikou odborníků. „Z hlediska autenticity domu je nyní ztracena původnost detailů, materiálů či pracovních postupů,“ uvedl tehdejší člen komise Národního památkového ústavu Karel Doležel. Současná vila je tak spíše replikou té původní.
Autor: Filip Fojtík, MF DNES
Nejvýznamnější Wiesnerovou stavbou v Pisárkách je puristická vila Stiassni. Tu si nechal pro sebe a rodinu zhotovit mezi lety 1927 až 1929 textilník Alfred Stiassni, který si ji ale příliš neužil, protože v roce 1938 ze strachu z nacistického Německa s rodinou emigroval. Vila byla následně znárodněna, v padesátých letech získala označení vládní vila, nocoval v ní například i Fidel Castro. V roce 2014 ji po rekonstrukci znovu veřejnosti zpřístupnil Národní památkový ústav, který vilu spravuje.
Autor: Tomáš Ditrich
Součástí vily Stiassni je i Café Ernst. Kromě typické kavárenské nabídky nabízí i výstavu o Arnoštu Wiesnerovi.
Autor: Vila Stiassni
Interiér Café Ernst je inspirován nejen vilou Stiassni, ale také interiérem Café Esplanade, která se nacházela na rozhraní Rooseveltovy a Jezuitské ulice. Esplanade patřila mezi nejlepší interiéry Wiesnerovy tvorby a zároveň byla jeho domovskou kavárnou. Později se stala místem antisemitských útoků v roce 1944 byla při bombardování nenávratně ztracena.
Autor: Vila Stiassni
Velkým Wiesnerovým projektem bylo i krematorium na brněnském Ústředním hřbitově, které dokončil v roce 1930. Ze čtyř soutěžních nabídek si v roce 1925 vybral brněnský magistrát právě tu Wiesnerovu. Podle něj nemělo jít při stavbě moderní budovy krematoria pouze o splnění funkčních náležitostí a použití inovativních technických prostředků, důležité pro něj bylo také znovunalezení ztraceného sakrálního prostoru i dokonalé propojení formy a obsahu.
Autor: MAFRA
Podobu brněnského náměstí Svobody dodnes silně ovlivňuje někdejší Moravská banka. Tu mezi lety 1928 až 1930 zhotovil Wiesner společně s dalším významných architektem Bohuslavem Fuchsem. Budova stále slouží svému původnímu účelu, nyní je sídlem Komerční banky.
Autor: BAM
Ještě před Moravskou bankou stvořil Wiesner jiný dům pro stejný účel. Mezi lety 1921 až 1925 vznikala budova tehdejší České banky Union, jejímž ředitelem byl už zmiňovaný Eduard Münz. Od roku 1950 v budově sídlí Český rozhlas Brno.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Kvůli svému židovskému původu emigroval Wiesner v roce 1939 do Anglie a za kanálem La Manche žil s krátkou přestávkou až do své smrti v roce 1971. Místo jeho posledního odpočinku památkáři nalezli až v roce 2022 na allertonském hřbitově v Liverpoolu. Symbolický hrob má Wiesner i v Brně, jako součást projektu „807 hrobů holocaustu“ je na židovském hřbitově v Brně připomenut na hrobu jeho matky Berty. A připomíná jej také pamětní deska na jím navržené budově Českého rozhlasu.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA