Verdikt Nejvyššího soudu ukončil spor, který se táhl od roku 1991 a patřil k vůbec nejdelším v Česku. Klíčový byl už loňský rozsudek Krajského soudu v Brně, podle kterého studenti v kritice Snášela svobodně projevili názor na veřejně činnou osobu a tedy se za svá tvrzení nemusejí omlouvat.
Snášel se pak ještě dovolal k Nejvyššímu soudu. Postup krajského soudu označil za jednostranný a nesprávný. Soud podle něj porušil jeho právo na ochranu osobnosti a spravedlivý proces.
Někdejší předseda základní organizace KSČ také nesouhlasí s tvrzením, že z titulu své funkce byl před rokem 1989 veřejně činnou osobou. Podle svého vyjádření neměl žádnou veřejnoprávní pravomoc, kterou by mohl na fakultě uplatňovat.
Podle Nejvyššího soudu ale měli funkcionáři komunistické strany ve společnosti před převratem významný vliv.
"To je možno vztáhnout například i na funkci předsedy základní stranické organizace, který na pracovišti byl zhusta vnímán (i ve vztahu k nečlenům strany - ač jimi nikterak nevolen) jako 'fatálně vlivná osoba', s níž nebylo radno dostat se do diference," stojí v usnesení senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem.
Architekti se málem museli omlouvat
Snášel musel v roce 1990 z fakulty odejít. V následujícím roce podal žalobu na ochranu osobnosti, která směřovala proti tehdejším mladým adeptům architektury Jiřímu Slezákovi, Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi.
Právě oni se jako studentští vůdci na Vysokém učení technickém v Brně podepsali pod dokument vyjadřující nedůvěru Snášelovi. Jako důvod tehdy uvedli zneužívání politického postavení a "demagogické, arogantní a kariéristické vystupování".
Případem se opakovaně zabývaly soudy všech stupňů, několikrát to vypadalo, že se studenti skutečně budou muset omluvit. Nakonec ale krajský soud loni změnil opačný verdikt Městského soudu v Brně a Snášelovu žalobu zamítl.
"Pro nás teprve teď skončila stávka z roku 1989," řekl tehdy Laštovička. Snášelova obhajoba se loni pokoušela naznačit, že trojice architektů žije v ideologické bublině roku 1989 a společnost už je nyní myšlenkově jinde.
Architekti ale opakovaně tvrdili, že omluvu považují za nemožnou, protože by představovala popření polistopadového vývoje v Česku. Snášel by se ještě teoreticky mohl obrátit na Ústavní soud, ten se však v minulosti stavěl spíše na stranu trojice architektů.
