Neděle 5. dubna 2020, svátek má Miroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 5. dubna 2020 Miroslava

Architekt Wiesner změnil Brno. Lidí se stranil, mluvily za něj stavby

  13:01aktualizováno  13:01
Jeho stavby byly originální, vyzývavé a rozhodně překračovaly vše, co do té doby Brno znalo. Sám Arnošt Wiesner přitom zdaleka tak nebojácný nebyl. Moc toho nenamluvil, raději hodně přemýšlel. A dokonce se ostýchal nechat se portrétovat.

Arnošta Wiesnera připomíná pamětní deska na současném sídle Českého rozhlasu Brno, které stavěl jako budovu České banky Union. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Přesto je dodnes inspirací svým následníkům, kteří se po prvním dvorním brněnském architektovi pustili do přeměny města.

Nejviditelnějším počinem muže, který do Brna přišel ze slovenských Malacek se svou rodinou tiskařů v roce 1898, je krematorium a smuteční síň na Ústředním hřbitově. Právě tam komorní soubor Brno Contemporary Orchestra odehrál minulou neděli koncert k uctění 130. výročí Wiesnerova narození.

Možnost naprojektovat krematorium dostal v roce 1925. O pět let později už se v něm Brňané loučili s prvním nebožtíkem. „Bylo to přesně 8. dubna 1930 ve 14 hodin, kdy proběhl první obřad a následně i první žeh v Brně vůbec. Máme jedno z prvních krematorií v republice. Za Rakouska-Uherska totiž stát povoloval jen pohřbívání do země,“ upozorňuje vedoucí krematoria Zdeněk Kolář.

Fotogalerie

Arnošt Wiesner oslnil porotu jednoduchými liniemi, symetrií, monumentalitou a také symbolikou. Věže, které obklopují smuteční síň, představují pozůstalé kolem rakve.

„Funkcionalisté, ke kterým se řadil, na vyváženou kompozici moc nedbali. Ačkoliv akceptoval modernistickou vlnu, na kterou nastoupili v jeho době snad všichni, zachovával konzervativní úroveň v tom nejlepším slova smyslu. Používal kvalitní materiály a zachovával vyváženou kompozici,“ oceňuje jeden z nejznámějších soudobých brněnských architektů Petr Hrůša.

Při návrhu Wiesnerovi nešlo jen o to, jak stavba bude působit zvenčí. Myslel i na funkční interiér. „A to nejen na strojovnu s pecemi, ale vznikla také pracovna lékaře a pitevna. Nejspíš měl plány na to, aby se těla nebožtíků využívala i pro vědu. Připravil také zázemí a šatny pro personál, byt pro domovníka a vnitřní kolumbárium pro asi padesátku uren,“ vypočítává Kolář.

Při útěku před nacisty mu pomohli rakouští továrníci

Další zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat. Podle Vladimíra Šlapety, historika architektury z brněnského Vysokého učení technického, jsou pro Wiesnera typické rodinné vilky v Pisárkách.

„Těmi předznamenal, kam se bude Brno urbanisticky ubírat. Tvořil je zejména pro židovskou klientelu. Smutným paradoxem je, že spousta těchto budov musela zanedlouho po výstavbě změnit majitele,“ poukazuje Šlapeta.

I sám architekt pocházel z židovské rodiny. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole v Brně se vydal do Vídně, kde se seznámil s množstvím vlivných lidí. „Byly to právě rakouské kontakty, z nichž později vzešly významné zakázky,“ sděluje Šlapeta.

Když pak v březnu 1939 musel Wiesner překotně utíkat před nacisty, nejspíš využil ochrany rakouských továrníků. „Nikdo přesně neví, kudy prchl. Ale nejspíš to bylo přes polskou hranici. Mluvil česky i německy. To byla trochu rarita a hodně mu to pomohlo i v soutěžích a zakázkách,“ upozorňuje Šlapeta.

S Bohuslavem Fuchsem se rozkmotřil

Wiesner se dostal až do Londýna. Začátky v něm byly pro něj krušné, protože anglicky se nikdy neučil. „Neměl moc rád lidi, společnost mu zato vždycky dělal jeho pes. Jsem přesvědčený, že Wiesner byl tichý, inteligentní a velmi přemýšlivý člověk. Měl taky rád hudbu a výtvarné umění. Ale velmi nerad se fotil,“ poodhaluje historik architektury.

Dílo Arnošta Wiesnera

Ve svém portfoliu má Arnošt Wiesner asi 90 projektů, některé však byly jen soutěžními návrhy. Nejvíce jeho staveb najdou lidé v Brně. Mezi nejvýznamnější se řadí brněnské krematorium a smuteční síň (Ústřední hřbitov), Münzova vila (Hroznová 19), Vila Stiassni (Hroznová 14), Palác Morava (Divadelní 3) a dům České banky Union (dnes Český rozhlas Brno, Beethovenova 4).

Právě v Londýně Wiesner pracoval pro českou exilovou vládu. Po válce se do Brna ještě na pár let vrátil, ale stihl vystavět už jen domky ve Valašském Meziříčí. Nic z předchozí životní etapy mu v Brně nezbylo, byt i ateliér v domě číslo 10 v Pekařské ulici našel vykradený a rozbombardovaný.

A se slavným Bohuslavem Fuchsem, s nímž před válkou pracoval na „prosklené“ Moravské bance na náměstí Svobody, se rozkmotřil.

„Každý z nich byl úplně jiné povahy a měli i odlišný styl, takže se asi není čemu divit. U banky měl Wiesner na starost vnitřní prostory a kompozici, Fuchs vnější výraz. Troufám si tvrdit, že kdyby to Wiesner dělal sám, trefí se do urbanistického konceptu lépe a budova bude s ostatními na náměstí víc souznít,“ domnívá se Hrůša.

Podle něj dali oba muži Brnu nezaměnitelný ráz. Zejména k Wiesnerovi a jeho noblesním stavbám se konceptuální postmodernističtí architekti vracejí i dnes.

Na nejvyšších místech žebříčku

Zatímco Fuchs v Brně zůstal, Wiesner ještě v roce 1948 odjel zpátky do Anglie. Nakonec zakotvil v Liverpoolu, kde konvertoval ke katolické církvi. Za dvě dekády, které ve Velké Británii prožil, však už navrhl pouze jediný významnější projekt – soubor škol v sousedství liverpoolské katedrály. Práci mu „dohodil“ tamní arcibiskup, jeho přítel.

Vůbec poslední kontakt s Brnem proběhl v polovině 60. let. S jiným architektem, Bedřichem Rozehnalem, zorganizovali několik výstav a brněnská Univerzita Jana Evangelisty Purkyně udělila Wiesnerovi čestný doktorát.

K užší spolupráci však už nedošlo. Do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy a tři roky nato, 15. července 1971, Wiesner zemřel.

„Arnošt Wiesner je a snad navždy bude na nejvyšších místech architektonického žebříčku. Byl svůj a jeho styl je rozpoznatelný. Měl vlastní sílu osobnosti, dokázal skloubit modernu a tradici, navázal na historii a dokázal ji zprostředkovat do něčeho jedinečného,“ uzavírá Hrůša.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

S rouškami, ale bez ohledů. Brňané mířili do přírody, dostávali pokuty

Roušku přes obličej a batoh na záda. Tisíce Brňanů vyrazily o víkendu do přírody. Někteří i na kole. Zamířili do...

Karanténa odřízla narkomany od drog. Bez náhražek mohou umřít, varují experti

Opatření proti šíření nákazy koronaviru zasáhla i do života lidí závislých na drogách. Kvůli uzavření hranic vyschly...

Firma nabízí lék na COVID-19. Není otestovaný, odmítá ho ministerstvo

Národní centrum tkání a buněk nabídlo ministerstvu zdravotnictví lék pro boj s koronavirem. Resort zdravotnictví však o...

Na jihu Moravy se testuje chytrá karanténa, projekt řídí armáda

Na jižní Moravě začalo testování takzvané chytré karantény, která má pomoci v boji proti šíření nemoci COVID-19....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V krizi. Zábranský o krácení platů, uzavření ligy, Eratovi i Plekancovi

Před patnácti lety Libor Zábranský vyzvedl brněnskou Kometu ze smetiště a jal se z kupy šrotu vytvářet báječně...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Řidič se hnal Brnem rychlostí 188 km/h, hříšníků na silnicích přibývá

Podle policie přibývá řidičů, kteří si brněnské ulice v čase omezeného pohybu obyvatelstva pletou se závodním okruhem....

Učitelé i kuchařky pracují ve vinohradu, aby nahradili chybějící studenty

Půl dne připravují úkoly pro online výuku, pak se přesouvají do vinohradu. Kantoři ze Střední vinařské školy ve...

Migranti cestovali v rumunském kamionu, policisté je zadrželi na Vyškovsku

Nákladový prostor rumunského kamionu si k cestování vybrala čtveřice nelegálních migrantů. Dělali ale takový hluk, že...

Při nehodě v Brně se zranil řidič, u nějž je podezření na koronavirus

Všechny složky integrovaného záchranného systému v sobotu v podvečer vyjížděly k dopravní nehodě tří osobních aut do...

Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí
Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí

Zjistila jste, že jste těhotná nebo už máte doma roztomilé batole? Mít děti je obrovská radost, ale zároveň to znamená přemýšlet, jak vše zorganizovat a zaplatit. Na zdraví, zvlášť těch nejmenších, nelze šetřit. Poradíme vám, kde získat nějaké výhody a ušetřit.

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Před pár dny měli skvěle fungující gastropodnik, dnes bojují o přežití

Před čtyřmi lety Petra Pavičová opustila pozici manažerky v korporátu a s manželem založila FoodIN catering. Z nuly...

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...