„Rozsáhlý odkryv odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov–Roviny datovaného do první poloviny 6. století,“ přiblížila Pavla Růžičková brněnského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Langobardi byli kmen, který žil původně v dolním Polabí v severozápadním Německu. Na přelomu 4. a 5. století se ale rozhodli přesunout na jih. „Mezi místa, kterými prošli, patří i Boihaemum, tedy Čechy,“ potvrdil ve svém díle o Langobardech benediktinský mnich Paulus Diaconus.
Důvodů ke stěhování měli hned několik. Jedním mohla být touha po lepších podnebných podmínkách, dalším populační růst. Lidí stále přibývalo a bylo tedy nutností usadit se na dobré kvalitní půdě, která by jim zabezpečila obživu. V neposlední řadě na ně také tlačil kmen Hunů, který se stěhoval z mongolských stepí do Evropy.
Langobardi při svém stěhování prošli Čechami, kde se střetli se západogermánským kmenem Durynků. Na úplném konci 5. století dorazili k Dunaji, obsadili jeho levý břeh a odtud se dál rozšiřovali do severního Rakouska až na jižní Moravu.
Na území Moravy se vypořádali s kmenem Herulů a žili tady několik generací, o čemž svědčí i četné archeologické nálezy. „Moravu však osídlovali jen několik desetiletí, poté opustili střední Evropu a přesunuli se dál do severní Itálie,“ popsala Růžičková.
Ve Vyškově odkryli pravěký hrob. Jednoho z pochovaných střelili do srdce |
V katastru zaniklého Mušova postupně archeologové odkrývají dosud největší známé pohřebiště z doby stěhování národů. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ řekla vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová.
Letos se badatelům podařilo odtajnit ženské i mužské hroby. V bohatých ženských jámách se našly spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků či součásti opasků.
Žena uložená s polodrahokamem
„Zajímavým objevem je hrob ženy, která do něj byla uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny (červený granát, pozn. red.). Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvedla Loskotová. V mužských hrobech dominovaly naopak zbraně. Dochovaly se hroty kopí a šípů nebo parohové hřebeny.
Největší senzací je však objev dvou stříbrných mincí z hrobu na úplném okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. „Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ konstatovala Loskotová.
I letos se při odkrývání několika desítek hrobů našly ostatky pohřbených zvířat, ať už to byly celé kostry psů, nebo koně, který měl dokonce i samostatný hrob umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších hrobů na zkoumaném pohřebišti.
Letošní unikátní objevy podle archeologů potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla významným mocenským centrem na politické mapě střední Evropy v první polovině 6. století.
„Výzkumy pohřebišť navíc přispějí k bližšímu pochopení jevů, jako jsou migrace, vztah člověka ke krajině a přírodnímu prostředí či projevy sociálních rozdílů, které intenzivně zajímají i dnešní společnost,“ vyzdvihla Loskotová.
15. března 2023 |
