Kolečka se stala důležitou pracovní pomůckou. Na nich si vědci přiváželi...

Kolečka se stala důležitou pracovní pomůckou. Na nich si vědci přiváželi nářadí, ale také odváželi čerstvé nálezy. | foto: Archaia Brno

Brnem se proháněli archeologové s kolečky, našli vzácné poháry i kachle

  • 3
Vzácné kachle, nádoby, úlomky předmětů i další nálezy vydalo Římské náměstí v Brně. Archeologové se při práci proháněli ulicemi města se stavebními kolečky, v nichž vozili své nářadí a také nálezy, které takto přepravovali do úschovy. Za dva týdny začnou čtvrtou etapu prací. Tentokrát už s povolením k vjezdu automobily. Nezabrání jim v tom ani sníh.

Jedla se ve středověku v Brně zvěřina? Jaké ovoce bylo v kuchyni nejběžnější? Jaké nádobí Brňané využívali k přípravě pokrmů? Odpovědi i na tyto otázky se zvolna skládají archeologům z ústavu Archaia Brno

Vědci se v lokalitě Římské náměstí na Františkánské ulici v centru města prokopali až k odpadním jímkám. Ty jsou pro ně zdrojem důležitých poznatků. „I když to možná na první laický pohled tak nevypadá,“ usmívá se archeoložka Lenka Sedláčková.

„Ale i z jímek můžeme vyzvednout spoustu střepů, později se slepí a v muzeích vystaví jako celé nádoby. Ostatně nádoby jsme v jímkách nalezli i téměř nepoškozené.“ 

Nejstarší jímky datují vědci až do druhé poloviny 13. století. V několikametrové hloubce ukrývaly podle Sedláčkové obrovské množství keramických, ale i skleněných a fajánsových výrobků.

„Mile nás překvapila jímka z období první poloviny 15. století, ze které bylo vyzvednuto na tři desítky celých nádob a několik dalších beden střepového materiálu,“ vypočítává archeoložka. 

Ze stejné jímky už vědci získali také unikátní zelenou kachli s motivem pelikána, který krmí svá mláďata krví z vlastní rozdrásané hrudi. 

„Jedná se o náboženský motiv – pelikán, jakožto symbol Spasitele, přináší svou obětí lidem nový život. V brněnském prostředí není tento motiv neznámý, vždy se však jedná o vyobrazení v kruhovém medailonu a nálezy byly vždy mladšího data. Náš kachel je glazovaný, můžeme ho považovat za luxusní výrobek, který v kompozici s dalšími exempláři musel být součástí překrásných a honosných kamen, která jistě byla chloubou některé z brněnských domácností,“ domnívá se Sedláčková. 

Jímky jsou pro archeology nejlepším zdrojem poznání

Za zmínku stojí i několik pohárů zdobených rádélkem, poháry s diamantovou a kolkovanou výzdobou nebo v brněnském prostředí prozatím ojedinělý nález trojbokého poháru.

„Ten je typický spíše pro lokality spojené s hornickou činností jako je Jihlava nebo Kutná Hora,“ vysvětluje. 

Římské náměstí

Prostor mezi ulicí Masarykovou, Josefskou a Orlí je součástí městské památkové rezervace. Oficiálně náměstí neexistuje. Od roku 1867 se jmenuje Františkánská ulice, její jižní stranu tvoří zdi františkánského kostela a kostela svaté Máří Magdaleny. Název Římské náměstí se změnil někdy mezi lety 1744 a 1867. Do roku 1744 to byl Židovský plácek. 

Jímky v nejhlubší vrstvě ukrývají odpady a zbytky jídel. „Sloužily jako záchody nebo popelnice. Tam se všechno vyhazovalo, třeba když lidé obměňovali vybavení kuchyně. Pro nás jsou jímky tím nejlepším zdrojem pro poznání každodennosti obyčejného člověka,“ tvrdí Sedláčková. 

Za prozkoumání stojí i vzorky hlíny. „V nich se nacházejí semínka a pecičky. To pak vypovídá o tom, co lidé jedli a co zpracovávali. Zvířecí kosti zase řeknou něco bližšího o mase v jídelníčku,“ sděluje Sedláčková. 

Vědci se asi za dva týdny pustí do čtvrté etapy průzkumu. Věří, že jim počasí bude nakloněno.

„Jsme schopni kopat i v takovém počasí, jaké nastalo dnes, tedy v zimě a sněhu. Samozřejmě to není nic příjemného, ale většinou to vždycky nějak vymyslíme,“ ujišťuje archeoložka.

Historické nádoby vozili na kolečkách

Poradit si dokázali i s jinou překážkou. Tři měsíce, až do dnešního rána, totiž výzkumníci neměli uznanou výjimku pro vjezd do historického centra Brna. A nemohli tak k nalezišti zajet s auty. V těch zpravidla převážejí nářadí a pomůcky k dokumentaci, ale po skončení pracovního dne také čerstvé nálezy. 

„Už se to ale vyřešilo. Nakonec nám dopravní odbor povolení vydal. Nebylo to rozhodně úmyslné. Chybička se stala asi kvůli zmatku v souvislosti s vládními nařízeními. Jedná se o archeologický výzkum, úředníkům zřejmě nebylo úplně jasné, jak se k tomu postavit. Ale už je všechno v pořádku,“ těší archeoložku.

Podle Sedláčkové byla organizace práce nepohodlná. „Nálezy ani nářadí jsme nemohli zamykat v nějaké buňce, museli jsme je převážet do úschovy. Proto jsme je převáželi na kolečkách,“ poznamenává. 

Cesta po Masarykově ulici, která je dlážděná a místy plná děr a propadlin, proto komplikovala především převoz keramiky. „Museli jsme se proplétat mezi lidmi, provoz je tam také hustý,“ povzdechla si Sedláčková. 

Na tzv. Římském náměstí v Brně začnou archeologové čtvrtou etapu výzkumu.

Na tzv. Římském náměstí v Brně začnou archeologové čtvrtou etapu výzkumu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz