Letošní výzkum archeologové provedli v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice před tím, než v lokalitě začne rekonstrukce teplovodní sítě. Nejprve v parčíku na nároží Vídeňské a Polní objevili stoličku mláděte mamuta a několik málo kamenných artefaktů. „Nález nás sice potěšil, ale nepřekvapil, protože jsme je tam očekávali. Spíš jsme byli zklamaní, že nálezů není víc,“ uvedla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno.
O to větší překvapení na ni a její kolegy čekalo v těsném sousedství bytového domu na adrese Vojtova 10, kde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem svatého Václava a ještě dřív raně středověké domy. V zásypech novověkých hrobů se nacházely „pouze“ druhotně uložené kamenné nástroje a zvířecí kosti.
„Upozorňovaly však na jistou přítomnost paleolitického osídlení. Další nálezy, nyní už v poloze, jak je tam zanechal člověk, na nás jen nesměle vykukovaly tu a tam ze stěn už vykopaných hrobových jam. Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Jedna, druhá, vedle další… Odkryli jsme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní a nedaleko i několik kamenných artefaktů,“ popsala Sedláčková.
„Byl to pohled pro bohy – takový nález uprostřed města, mezi zástavbou! A s každou nově otevřenou plochou nálezů přibývalo. Mamutí kosti byly doslova všude – úplný mamutí ráj!“ dodala nadšeně archeoložka.
V Brně objevili cestu z 11. století, jsou na ní vidět i koleje od vozů |
Objev je podle ní unikátní především množstvím a skladbou paleontologického materiálu, nalezli nejméně tři pravěké mamuty srstnaté a člověkem opracovaný sobí paroh. „Díky starším výzkumům víme, že spolu s mamuty tam lidé lovili i další zvířata jako například nosorožce, koně, soba, vlka nebo třeba lišku. S jistotou tak můžeme mluvit o značně rozsáhlém sídlišti paleolitických lidí, kteří se na toto místo opakovaně vraceli, aby tam číhali na zvěř, jdoucí se napojit k nedaleké řece. Své úlovky pak zpracovávali kamennými nástroji, které si zde vyráběli,“ vysvětlila Sedláčková.
Ke spolupráci si archeologové přizvali odborníky z Ústavu Anthropos a Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, kteří s nimi už patnáct let sledují a zkoumají každý výkop a zastavovanou plochu v okolí Vídeňské, kde by mohli nalézt stopy pravěkého osídlení. „Letošní objevy časově spojujeme s dobou lovců posledních mamutů na Moravě, jejich stáří je zhruba patnáct tisíc let,“ upřesnila vedoucí výzkumu.
Na objevené kosti a nástroje z brněnského „sídliště“ posledních mamutů se mohou lidé těšit v roce 2026. Prohlédnou si je na výstavě v Pavilonu Anthropos. Ještě předtím je odborníci podrobí odborné analýze.
15. října 2018 |
