Pátek 4. prosince 2020, svátek má Barbora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 4. prosince 2020 Barbora

Do sauny už bych dnes s dětmi nešel, přiznává bývalý šéf centra pro mládež

  6:04
Třicet let vedl Milan Appel centrum volného času v Lužánkách. Děti jsou podle něj pořád stejné, ale vychovatelé musí být ostražitější. Před letošními prázdninami odešel do důchodu, ale pořád má stejnou židli a kancelář. Jen funkci ředitele předal o dvacet let mladšímu kolegovi.

Před letošními prázdninami předal Milan Appel funkci ředitele, ale v lužáneckém středisku zůstává i nadále jako školitel. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Je to odchovanec Lužánek, takže jsou v nejlepších rukou. A já se věnuju vzdělávání,“ pochvaluje si 64letý Appel. 

Když těsně po revoluci v roce 1989 nastoupil Appel do centra volného času v Lužánkách, všech svých 29 zaměstnanců osobně znal. Postupně z jednoho domu v brněnském parku vyrostlo největší zařízení svého druhu v republice, kterým týdně projde deset a půl tisíce dětí a dospělých.

Co školíte?
Oficiálně jsou to manažerská školení, já tomu ale říkám chvála růzností. Říkám, že každý je jiný – děti, učitelé, vychovatelé i činnosti. Nikdo nemá handicap, jen je jiný, a chvála bohu, že to tak je. Díky tomu se navzájem obohacujeme.

A já se vás chtěla ptát, jak se děti za těch třicet let změnily. Jsou tedy úplně odlišné?
Tak to nemyslím. Jinakost spočívá v jedinci, děti ale zůstávají v globále stejné už od roku 1969, kdy s nimi dělám. Jiná je však doba. Dnes už děti nelítají venku jako my. Mají větší možnost výběru, ale je tu obava ze strany rodičů, aby se jim něco nestalo. My jsme se scházeli na hřišti bez domlouvání, dnes se děti domlouvají přes sociální sítě. To je velká změna. Já s nimi ale jezdím do přírody a tam to funguje pořád stejně.

Já jezdila do stanů bez elektřiny, se suchými latrínami a umývárnou v řece. To pořád existuje?
Tábory v roce 1980 a 2019 se liší v tom, že spacáky jsou z jiných materiálů, že na postelích máme na míru vystřižené molitany, necpeme slámu do vaků z režného plátna, a také tím, že máme jiné přístupy k tomu, co děláme. Ale jinak je to stejné. Děti chodí jednou za pět dní do služby, vaří pro ostatní a chystají dřevo. A vítají, když je vedoucí za úsvitu vede ke studánce do lesa. Ve chvíli, kdy je na tábor dostanete, je pořád nalákáte na dobrodružství, romantiku, lásku k přírodě, na otevřenou náruč a vlídné slovo.

Určitě je ale poznamenal internet a sociální sítě.
To ano, ale řekl bych, že k lepšímu. Mají mnohem větší přístup k informacím, takže nevěří všemu, co se jim říká. A to je dobře. Kdyby bylo pravdou to klasické klišé, že dnešní generace za nic nestojí a ta naše byla lepší, tak asi žijeme pořád v jeskyni. A ty děti, o kterých dnes říkáme, že jsou nevychované a drzé, za pár let budou říkat to samé svým dětem. Je to rituál, který asi patří k pohledu na svět očima mladé a starší generace.

Když má dcera jezdila na tábor, měla jako povinnou součást výbavy hřebíky a kudlu. Fascinovalo mě, že se vedoucí nebojí nechat děti s něčím takovým zacházet...
Samozřejmě že se bojí. Předpisy říkají, co se smí a nesmí, a jsou stále přísnější. A my se stále víc bojíme pracovat s rizikem. Je mi 64 a vím, že bych si řadu věcí, které jsem si dovolil v pětadvaceti jako vedoucí, nerisknul. Ale nejde ani tak o nějaká zranění sekyrou.

Jak to myslíte?
V anglosaských zemích třeba neexistuje, aby při nějaké činnosti byl jeden vedoucí a jeden účastník. Vždycky tam musejí být tři – buď dva vedoucí a jedno dítě, nebo dvě děti a jeden vedoucí – kvůli obavě z možného zneužití. To jsme dřív vůbec neřešili. Když měly děti nějaké vztahové problémy, běžně jsem s nimi chodil před budíčkem k řece a tam jsme to probírali. A nejednou jsem je držel kolem ramen na znamení podpory. To by si dnes každý vedoucí rozmyslel. A ani bych s nimi dnes nechodil do společné sauny, což jsme v 80. letech běžně dělali. Samozřejmě jsme měli písemné svolení rodičů. Brali jsme to tak, že je to zdravé, a myslím si, že to braly normálně i děti.

A co se týče věcí, při kterých hrozí zranění?
Myslíme si, že je dobré do toho jít. Beru ale i to, že jsou tábory, kde všechno dětem připraví personál a oni jen sportují, baví se a dozvídají se něco nového. Podle mě je ale o level výš tábor, kde děti fůru prací dělají samy a spolupracují jako kolektiv. To jim žádná škola dát nemůže, je totiž postavená na individuálním úspěchu a na tom, že prohra druhého je moje výhra. Přitom přínos pro ně má, i když se něco nepovede. Naučí děti vyrovnávat se s neúspěchem, kdy poznají, že „chyba je kámoš“, že se věci vždycky dají vyřešit, třeba improvizací.

Jak se v čase proměnily samotné Lužánky? Vyrostl tam nový skleník za hlavní budovou v parku...
Bude to dílna na polytechnickou a environmentální výchovu. Zčásti tam zůstane skleník, ale další část se promění na dílny na práci se dřevem, kovem a pájkou, ale například i s roboty nebo počítači. Dílna už je stavebně hotová a pro děti ji zprovozníme od příštího školního roku.

Kdyby vám někdo v roce 1989 promítnul dnešní Lužánky, uvěřil byste?Tehdy asi ne, ale když jsem se před prázdninami loučil s kariérou, promítal jsem svoji původní vizi. Bylo zajímavé, kolik průsečíků a priorit bylo společných s vizí mého nástupce. Musím říct, že bych to, s čím jsem tehdy přišel, podepsal i dnes.

Třeba?
Že bohatství Lužánek neleží v bance, ale v lidech. Máme 80 pedagogů a 400 dobrovolníků, kteří většinou splácí to, co jim Lužánky daly. S obrovským zápalem a velmi profesionálně dělají spoustu práce a vychovávají další dobré lidi. Platí i to, že Lužánky musejí mít normy, popsané procesy a předpisy, ale kormidlem musí být selský rozum. Že se naši lidé nemají bát experimentovat a dělat chyby, ze kterých se poučí.

Milan Appel

  • Od roku 1989 do letoška ředitel Střediska volného času Lužánky. 
  • Vedoucí pionýrského tábornického oddílu Vlčata, pořadatel netradičních letních táborů. 
  • V roce 2016 byl jako člen spolku Pomáháme lidem na útěku vyznamenán Cenou lidských práv Alice Garrigue Masarykové, v roce 2017 mu byla udělena Malá bronzová medaile Masarykovy univerzity, roku 2018 dostal cenu Křesadlo pro Dobrovolníka roku. 
  • Přezdívka: Mikin

Jste původem inseminátor, jak jste se dostal k šéfování Lužánek?
Spíš náhodou. Ještě před revolucí jsem pracoval na státním statku Mikulov. Práce mě bavila, ale pro samé dojíždění jsem neměl prostor pro vlastní život, takže jsem přemýšlel o něčem jiném. Od mlada jsem vedl děti a toužil v Brně založit něco jako stanici mladých přírodovědců. Doplnil jsem si pedagogické vzdělání, a dokonce už jsme chystali objekt na Lipové ulici. Na odboru školství o mně věděli, protože jsem o tom všude a pořád mluvil. A když mi v létě 1989 nabídli ředitelování Lužánek, vzal jsem to, i když jsem po tom vlastně moc netoužil, protože jsem chtěl postavit nový barák se svými lidmi podle mojí fantazie, a ne něco zdědit. Nakonec se to ukázalo jako šťastné řešení. Dům ekologické výchovy na Lipce pak vznikl pod vedením Aleše Máchala a Hanky Korvasové a dělají to skvěle. Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.

Funkci jste předal před prázdninami, kdy vám do kulaté třicítky chyběl kousek. Proč?
Protože máme kvantum činností, třeba v létě 250 táborů, které nemám pevně v rukou, ale odpovědnost za ně nesu já. Čtyři roky jsme neměli žádný průšvih a říkal jsem si, jak dlouho to může vydržet. Čekání na průšvih je obrovské psychické vypětí, protože člověk nikdy neví, odkud přijde. Proto nový ředitel nastoupil v červenci. Já zůstávám a budu sloužit Lužánkám dál. Jako dobrovolník se chci věnovat charitě a můj velký koníček je geocaching.

Kam se ubírají Lužánky bez šéfa Appela?
Myslím, že změna kurzu je minimální. Nasměrovali jsme ho všichni společně už v roce 2015 na pět let dopředu. Nehrajeme si na nositele pravdy, prostě jen nabízíme ochutnávku nejrůznějších činností a akcí. A vypadá to, že to dětem i dospělým chutná, protože se stále vracejí.

  • Nejčtenější

Marketingový vrchol. Kdyby Vémola padl, jak hluboké je dno? ptá se Novotný

Nejdřív se tomu nápadu promotér Ondřej Novotný upřímně smál. Zápas mezi neznámým Václavem Mikuláškem a celebritou...

Miliardář pro Zbrojovku? Prodej brněnského fotbalového klubu neklapl

Premium Brněnský fotbal minula velká šance postavit se na nohy. Vizi, jak na to, má průmyslník Igor Fait. Jenže se s majitelem...

Známého zbili pálkou až ochrnul a nechali ho v lese, soud jim zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud zvýšil o rok tresty dvěma ze čtyř mladíků, kteří v Brně brutálně napadli a oloupili jejich...

Tajné hráčské doupě odhalili celníci, zvenčí vypadalo jako zavřený podnik

Navenek podoba zkrachovalé provozovny, žádné označení, na dveřích místo kliky koule. Uvnitř dvě potemnělé místnosti, z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Brně zkoumají zasypaný viadukt, chtějí ho obnovit a proměnit v promenádu

Pod částí železničního koridoru od řeky Svratky k brněnskému hlavnímu nádraží je skrytý viadukt z 19. století. Ten byl...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Manažer postavil srub uprostřed chráněné oblasti. Tvrdí, že to je posed

Premium Nejprve tvrdil lidem, že je to seník. Když se o jeho stavbu začaly zajímat úřady, prezentoval ji jako posed. Ve...

  • Další z rubriky

Dcera se strachovala o diabetika, policisté jej přistihli při vaření drog

S úmyslem pomoci diabetikovi se brněnští policisté minulý týden vydali do bytu v Králově Poli. Muž však jejich...

Kolotoč pro auta na štítu domu vyřeší parkování u roky nezkolaudovaných bytů

V brněnských Řečkovicích roste raritní parkovací páternoster. Nevyřešená stání pro auta dosud bránila kolaudaci...

Bartík pomohl starostce do funkce, teď získal na radnici zakázku

Bývalý radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík, známý především soudním sporem s prezidentem Milošem Zemanem,...

Herec zpovídá restauratéry. Kolegové se mu smějí, že je z něj druhý Maurer

V době zavřených restaurací, kaváren a barů provází posluchače brněnskou gastronomickou scénou herec Roman Blumaier....

Hledáme testerky pro novinku BEBA COMFORT HM-O tekutá
Hledáme testerky pro novinku BEBA COMFORT HM-O tekutá

Ne vždy máme možnost převařit vodu a ne vždy máme dostatek času. Přesně pro takové situace je tu pro Vás novinka BEBA COMFORT HM-O tekutá mléčná...

Svůj nový vztah jsem radši šla ohlásit řediteli, říká zamilovaná Witowská

Premium Její život se letos pořádně otočil. Možná ještě víc, než když předloni bravurně zvládla prezidentskou debatu. Aby měla...

Bahamské úřady zveřejnily příčinu smrti Seana Conneryho

Bahamské úřady zveřejnily oficiální pitevní zprávu k úmrtí herce Seana Conneryho. První a nejdéle sloužící James Bond...

Jaká je smrtnost a kde hrozí nákaza covidem? Nové odpovědi vědců nepotěší

Jaké jsou vědecké důkazy o účinnosti roušek a respirátorů? V jaké situaci je největší riziko nákazy? Kolik procent...

Fronty u kadeřníků, obchody počítají zákazníky. Velké rozvolnění začalo

Sledujeme online Po více než měsíci se ve čtvrtek opět otevřely obchody, restaurace a provozovny služeb. Obchodníci se na něj dlouhodobě...

Před 40 lety měla nehodu Marika Gombitová, papaláš ji nazval mrzákem

Noc z 30. listopadu na 1. prosince 1980 byla na jihu Moravy nevlídná. Foukal silný vítr a hustě sněžilo. Po posledním...