Pátek 6. prosince 2019, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

Do sauny už bych dnes s dětmi nešel, přiznává bývalý šéf centra pro mládež

  6:04aktualizováno  6:04
Třicet let vedl Milan Appel centrum volného času v Lužánkách. Děti jsou podle něj pořád stejné, ale vychovatelé musí být ostražitější. Před letošními prázdninami odešel do důchodu, ale pořád má stejnou židli a kancelář. Jen funkci ředitele předal o dvacet let mladšímu kolegovi.

Před letošními prázdninami předal Milan Appel funkci ředitele, ale v lužáneckém středisku zůstává i nadále jako školitel. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Je to odchovanec Lužánek, takže jsou v nejlepších rukou. A já se věnuju vzdělávání,“ pochvaluje si 64letý Appel. 

Když těsně po revoluci v roce 1989 nastoupil Appel do centra volného času v Lužánkách, všech svých 29 zaměstnanců osobně znal. Postupně z jednoho domu v brněnském parku vyrostlo největší zařízení svého druhu v republice, kterým týdně projde deset a půl tisíce dětí a dospělých.

Co školíte?
Oficiálně jsou to manažerská školení, já tomu ale říkám chvála růzností. Říkám, že každý je jiný – děti, učitelé, vychovatelé i činnosti. Nikdo nemá handicap, jen je jiný, a chvála bohu, že to tak je. Díky tomu se navzájem obohacujeme.

A já se vás chtěla ptát, jak se děti za těch třicet let změnily. Jsou tedy úplně odlišné?
Tak to nemyslím. Jinakost spočívá v jedinci, děti ale zůstávají v globále stejné už od roku 1969, kdy s nimi dělám. Jiná je však doba. Dnes už děti nelítají venku jako my. Mají větší možnost výběru, ale je tu obava ze strany rodičů, aby se jim něco nestalo. My jsme se scházeli na hřišti bez domlouvání, dnes se děti domlouvají přes sociální sítě. To je velká změna. Já s nimi ale jezdím do přírody a tam to funguje pořád stejně.

Já jezdila do stanů bez elektřiny, se suchými latrínami a umývárnou v řece. To pořád existuje?
Tábory v roce 1980 a 2019 se liší v tom, že spacáky jsou z jiných materiálů, že na postelích máme na míru vystřižené molitany, necpeme slámu do vaků z režného plátna, a také tím, že máme jiné přístupy k tomu, co děláme. Ale jinak je to stejné. Děti chodí jednou za pět dní do služby, vaří pro ostatní a chystají dřevo. A vítají, když je vedoucí za úsvitu vede ke studánce do lesa. Ve chvíli, kdy je na tábor dostanete, je pořád nalákáte na dobrodružství, romantiku, lásku k přírodě, na otevřenou náruč a vlídné slovo.

Určitě je ale poznamenal internet a sociální sítě.
To ano, ale řekl bych, že k lepšímu. Mají mnohem větší přístup k informacím, takže nevěří všemu, co se jim říká. A to je dobře. Kdyby bylo pravdou to klasické klišé, že dnešní generace za nic nestojí a ta naše byla lepší, tak asi žijeme pořád v jeskyni. A ty děti, o kterých dnes říkáme, že jsou nevychované a drzé, za pár let budou říkat to samé svým dětem. Je to rituál, který asi patří k pohledu na svět očima mladé a starší generace.

Když má dcera jezdila na tábor, měla jako povinnou součást výbavy hřebíky a kudlu. Fascinovalo mě, že se vedoucí nebojí nechat děti s něčím takovým zacházet...
Samozřejmě že se bojí. Předpisy říkají, co se smí a nesmí, a jsou stále přísnější. A my se stále víc bojíme pracovat s rizikem. Je mi 64 a vím, že bych si řadu věcí, které jsem si dovolil v pětadvaceti jako vedoucí, nerisknul. Ale nejde ani tak o nějaká zranění sekyrou.

Jak to myslíte?
V anglosaských zemích třeba neexistuje, aby při nějaké činnosti byl jeden vedoucí a jeden účastník. Vždycky tam musejí být tři – buď dva vedoucí a jedno dítě, nebo dvě děti a jeden vedoucí – kvůli obavě z možného zneužití. To jsme dřív vůbec neřešili. Když měly děti nějaké vztahové problémy, běžně jsem s nimi chodil před budíčkem k řece a tam jsme to probírali. A nejednou jsem je držel kolem ramen na znamení podpory. To by si dnes každý vedoucí rozmyslel. A ani bych s nimi dnes nechodil do společné sauny, což jsme v 80. letech běžně dělali. Samozřejmě jsme měli písemné svolení rodičů. Brali jsme to tak, že je to zdravé, a myslím si, že to braly normálně i děti.

A co se týče věcí, při kterých hrozí zranění?
Myslíme si, že je dobré do toho jít. Beru ale i to, že jsou tábory, kde všechno dětem připraví personál a oni jen sportují, baví se a dozvídají se něco nového. Podle mě je ale o level výš tábor, kde děti fůru prací dělají samy a spolupracují jako kolektiv. To jim žádná škola dát nemůže, je totiž postavená na individuálním úspěchu a na tom, že prohra druhého je moje výhra. Přitom přínos pro ně má, i když se něco nepovede. Naučí děti vyrovnávat se s neúspěchem, kdy poznají, že „chyba je kámoš“, že se věci vždycky dají vyřešit, třeba improvizací.

Jak se v čase proměnily samotné Lužánky? Vyrostl tam nový skleník za hlavní budovou v parku...
Bude to dílna na polytechnickou a environmentální výchovu. Zčásti tam zůstane skleník, ale další část se promění na dílny na práci se dřevem, kovem a pájkou, ale například i s roboty nebo počítači. Dílna už je stavebně hotová a pro děti ji zprovozníme od příštího školního roku.

Kdyby vám někdo v roce 1989 promítnul dnešní Lužánky, uvěřil byste?Tehdy asi ne, ale když jsem se před prázdninami loučil s kariérou, promítal jsem svoji původní vizi. Bylo zajímavé, kolik průsečíků a priorit bylo společných s vizí mého nástupce. Musím říct, že bych to, s čím jsem tehdy přišel, podepsal i dnes.

Třeba?
Že bohatství Lužánek neleží v bance, ale v lidech. Máme 80 pedagogů a 400 dobrovolníků, kteří většinou splácí to, co jim Lužánky daly. S obrovským zápalem a velmi profesionálně dělají spoustu práce a vychovávají další dobré lidi. Platí i to, že Lužánky musejí mít normy, popsané procesy a předpisy, ale kormidlem musí být selský rozum. Že se naši lidé nemají bát experimentovat a dělat chyby, ze kterých se poučí.

Milan Appel

  • Od roku 1989 do letoška ředitel Střediska volného času Lužánky. 
  • Vedoucí pionýrského tábornického oddílu Vlčata, pořadatel netradičních letních táborů. 
  • V roce 2016 byl jako člen spolku Pomáháme lidem na útěku vyznamenán Cenou lidských práv Alice Garrigue Masarykové, v roce 2017 mu byla udělena Malá bronzová medaile Masarykovy univerzity, roku 2018 dostal cenu Křesadlo pro Dobrovolníka roku. 
  • Přezdívka: Mikin

Jste původem inseminátor, jak jste se dostal k šéfování Lužánek?
Spíš náhodou. Ještě před revolucí jsem pracoval na státním statku Mikulov. Práce mě bavila, ale pro samé dojíždění jsem neměl prostor pro vlastní život, takže jsem přemýšlel o něčem jiném. Od mlada jsem vedl děti a toužil v Brně založit něco jako stanici mladých přírodovědců. Doplnil jsem si pedagogické vzdělání, a dokonce už jsme chystali objekt na Lipové ulici. Na odboru školství o mně věděli, protože jsem o tom všude a pořád mluvil. A když mi v létě 1989 nabídli ředitelování Lužánek, vzal jsem to, i když jsem po tom vlastně moc netoužil, protože jsem chtěl postavit nový barák se svými lidmi podle mojí fantazie, a ne něco zdědit. Nakonec se to ukázalo jako šťastné řešení. Dům ekologické výchovy na Lipce pak vznikl pod vedením Aleše Máchala a Hanky Korvasové a dělají to skvěle. Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.

Funkci jste předal před prázdninami, kdy vám do kulaté třicítky chyběl kousek. Proč?
Protože máme kvantum činností, třeba v létě 250 táborů, které nemám pevně v rukou, ale odpovědnost za ně nesu já. Čtyři roky jsme neměli žádný průšvih a říkal jsem si, jak dlouho to může vydržet. Čekání na průšvih je obrovské psychické vypětí, protože člověk nikdy neví, odkud přijde. Proto nový ředitel nastoupil v červenci. Já zůstávám a budu sloužit Lužánkám dál. Jako dobrovolník se chci věnovat charitě a můj velký koníček je geocaching.

Kam se ubírají Lužánky bez šéfa Appela?
Myslím, že změna kurzu je minimální. Nasměrovali jsme ho všichni společně už v roce 2015 na pět let dopředu. Nehrajeme si na nositele pravdy, prostě jen nabízíme ochutnávku nejrůznějších činností a akcí. A vypadá to, že to dětem i dospělým chutná, protože se stále vracejí.

  • Nejčtenější

Liberec přetlačil Kometu a je už druhý. Vítkovice znovu prohrály

Hokejová Kometa po dvou těsných vítězstvích opět prohrála. Tentokrát nestačila ve vyrovnaném souboji na Liberec 2:3....

Matka musela na operaci, hoch v kómatu péči dostal až kvůli zápalu plic

Případ třináctiletého Matěje Kociána z Brna znovu řeší ministerstvo zdravotnictví. Rodiče chlapce, který po operaci...

Fenka sežrala vejce otrávené zakázaným jedem, za dvě hodiny byla mrtvá

Čtyřměsíční fenka při venčení kolem Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku sežrala na cestě pohozené vejce. To...

Místo lánů polí vytvořil oceněný farmář remízky či sady zamilovaných

Farmář Martin Smetana z Blatničky na Hodonínsku vrátil do vyprahlé krajiny život a pro své nápady nadchl další lidi....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Koně s Mikulášem na saních se splašili, srazili holčičku s mobilem

U vánočního stromu ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku srazili ve středu vpodvečer osmiletou dívku koně, kteří táhli...

Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...

  • Další z rubriky

Lupič v parku přepadl ženu, když prosila o vrácení kabelky, vysmál se jí

Brněnští kriminalisté pátrají po muži, který přepadl a okradl mladou ženu. Násilník využil toho, že se vracela z...

Uzavírka Kounicovy ulice v Brně kvůli úniku plynu potrvá delší dobu

Už druhý den dnes v Brně pokračovala uzavírka části Kounicovy ulice kvůli úniku plynu. Zatímco omezení městské hromadné...

Krajský úřad zamítl odvolání, D52 kolem Mikulova má územní rozhodnutí

Ředitelství silnic a dálnic získalo pravomocné územní rozhodnutí pro stavbu obchvatu Mikulova, tedy pro nejjižnější...

Vánoční veletrhy odstartovaly. Show zajistí Láďa Hruška, uvaří i studenti

Tradiční Vánoční veletrhy na brněnském výstavišti lákají na nákupy u více než tří stovek prodejců, dobroty i bohatý...

OVĚŘENO: 5 tajemství Miss, jak si udržet krásnou pleť
OVĚŘENO: 5 tajemství Miss, jak si udržet krásnou pleť

Zimní počasí naši pleť neúměrně zatěžuje. Chlad a vítr ji poškozují a vysušují. Ztrácí tak důležité živiny, které je třeba doplňovat. Jak udržet pokožku zdravou a krásnou i v tomto nevlídném počasí? Své tipy prozradila Miss Face Czech Republic Nikola Uhlířová.

Najdete na iDNES.cz