Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. ledna 2022 Zora

Do sauny už bych dnes s dětmi nešel, přiznává bývalý šéf centra pro mládež

  6:04
Třicet let vedl Milan Appel centrum volného času v Lužánkách. Děti jsou podle něj pořád stejné, ale vychovatelé musí být ostražitější. Před letošními prázdninami odešel do důchodu, ale pořád má stejnou židli a kancelář. Jen funkci ředitele předal o dvacet let mladšímu kolegovi.

Před letošními prázdninami předal Milan Appel funkci ředitele, ale v lužáneckém středisku zůstává i nadále jako školitel. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Je to odchovanec Lužánek, takže jsou v nejlepších rukou. A já se věnuju vzdělávání,“ pochvaluje si 64letý Appel. 

Když těsně po revoluci v roce 1989 nastoupil Appel do centra volného času v Lužánkách, všech svých 29 zaměstnanců osobně znal. Postupně z jednoho domu v brněnském parku vyrostlo největší zařízení svého druhu v republice, kterým týdně projde deset a půl tisíce dětí a dospělých.

Co školíte?
Oficiálně jsou to manažerská školení, já tomu ale říkám chvála růzností. Říkám, že každý je jiný – děti, učitelé, vychovatelé i činnosti. Nikdo nemá handicap, jen je jiný, a chvála bohu, že to tak je. Díky tomu se navzájem obohacujeme.

A já se vás chtěla ptát, jak se děti za těch třicet let změnily. Jsou tedy úplně odlišné?
Tak to nemyslím. Jinakost spočívá v jedinci, děti ale zůstávají v globále stejné už od roku 1969, kdy s nimi dělám. Jiná je však doba. Dnes už děti nelítají venku jako my. Mají větší možnost výběru, ale je tu obava ze strany rodičů, aby se jim něco nestalo. My jsme se scházeli na hřišti bez domlouvání, dnes se děti domlouvají přes sociální sítě. To je velká změna. Já s nimi ale jezdím do přírody a tam to funguje pořád stejně.

Já jezdila do stanů bez elektřiny, se suchými latrínami a umývárnou v řece. To pořád existuje?
Tábory v roce 1980 a 2019 se liší v tom, že spacáky jsou z jiných materiálů, že na postelích máme na míru vystřižené molitany, necpeme slámu do vaků z režného plátna, a také tím, že máme jiné přístupy k tomu, co děláme. Ale jinak je to stejné. Děti chodí jednou za pět dní do služby, vaří pro ostatní a chystají dřevo. A vítají, když je vedoucí za úsvitu vede ke studánce do lesa. Ve chvíli, kdy je na tábor dostanete, je pořád nalákáte na dobrodružství, romantiku, lásku k přírodě, na otevřenou náruč a vlídné slovo.

Určitě je ale poznamenal internet a sociální sítě.
To ano, ale řekl bych, že k lepšímu. Mají mnohem větší přístup k informacím, takže nevěří všemu, co se jim říká. A to je dobře. Kdyby bylo pravdou to klasické klišé, že dnešní generace za nic nestojí a ta naše byla lepší, tak asi žijeme pořád v jeskyni. A ty děti, o kterých dnes říkáme, že jsou nevychované a drzé, za pár let budou říkat to samé svým dětem. Je to rituál, který asi patří k pohledu na svět očima mladé a starší generace.

Když má dcera jezdila na tábor, měla jako povinnou součást výbavy hřebíky a kudlu. Fascinovalo mě, že se vedoucí nebojí nechat děti s něčím takovým zacházet...
Samozřejmě že se bojí. Předpisy říkají, co se smí a nesmí, a jsou stále přísnější. A my se stále víc bojíme pracovat s rizikem. Je mi 64 a vím, že bych si řadu věcí, které jsem si dovolil v pětadvaceti jako vedoucí, nerisknul. Ale nejde ani tak o nějaká zranění sekyrou.

Jak to myslíte?
V anglosaských zemích třeba neexistuje, aby při nějaké činnosti byl jeden vedoucí a jeden účastník. Vždycky tam musejí být tři – buď dva vedoucí a jedno dítě, nebo dvě děti a jeden vedoucí – kvůli obavě z možného zneužití. To jsme dřív vůbec neřešili. Když měly děti nějaké vztahové problémy, běžně jsem s nimi chodil před budíčkem k řece a tam jsme to probírali. A nejednou jsem je držel kolem ramen na znamení podpory. To by si dnes každý vedoucí rozmyslel. A ani bych s nimi dnes nechodil do společné sauny, což jsme v 80. letech běžně dělali. Samozřejmě jsme měli písemné svolení rodičů. Brali jsme to tak, že je to zdravé, a myslím si, že to braly normálně i děti.

A co se týče věcí, při kterých hrozí zranění?
Myslíme si, že je dobré do toho jít. Beru ale i to, že jsou tábory, kde všechno dětem připraví personál a oni jen sportují, baví se a dozvídají se něco nového. Podle mě je ale o level výš tábor, kde děti fůru prací dělají samy a spolupracují jako kolektiv. To jim žádná škola dát nemůže, je totiž postavená na individuálním úspěchu a na tom, že prohra druhého je moje výhra. Přitom přínos pro ně má, i když se něco nepovede. Naučí děti vyrovnávat se s neúspěchem, kdy poznají, že „chyba je kámoš“, že se věci vždycky dají vyřešit, třeba improvizací.

Jak se v čase proměnily samotné Lužánky? Vyrostl tam nový skleník za hlavní budovou v parku...
Bude to dílna na polytechnickou a environmentální výchovu. Zčásti tam zůstane skleník, ale další část se promění na dílny na práci se dřevem, kovem a pájkou, ale například i s roboty nebo počítači. Dílna už je stavebně hotová a pro děti ji zprovozníme od příštího školního roku.

Kdyby vám někdo v roce 1989 promítnul dnešní Lužánky, uvěřil byste?Tehdy asi ne, ale když jsem se před prázdninami loučil s kariérou, promítal jsem svoji původní vizi. Bylo zajímavé, kolik průsečíků a priorit bylo společných s vizí mého nástupce. Musím říct, že bych to, s čím jsem tehdy přišel, podepsal i dnes.

Třeba?
Že bohatství Lužánek neleží v bance, ale v lidech. Máme 80 pedagogů a 400 dobrovolníků, kteří většinou splácí to, co jim Lužánky daly. S obrovským zápalem a velmi profesionálně dělají spoustu práce a vychovávají další dobré lidi. Platí i to, že Lužánky musejí mít normy, popsané procesy a předpisy, ale kormidlem musí být selský rozum. Že se naši lidé nemají bát experimentovat a dělat chyby, ze kterých se poučí.

Milan Appel

  • Od roku 1989 do letoška ředitel Střediska volného času Lužánky. 
  • Vedoucí pionýrského tábornického oddílu Vlčata, pořadatel netradičních letních táborů. 
  • V roce 2016 byl jako člen spolku Pomáháme lidem na útěku vyznamenán Cenou lidských práv Alice Garrigue Masarykové, v roce 2017 mu byla udělena Malá bronzová medaile Masarykovy univerzity, roku 2018 dostal cenu Křesadlo pro Dobrovolníka roku. 
  • Přezdívka: Mikin

Jste původem inseminátor, jak jste se dostal k šéfování Lužánek?
Spíš náhodou. Ještě před revolucí jsem pracoval na státním statku Mikulov. Práce mě bavila, ale pro samé dojíždění jsem neměl prostor pro vlastní život, takže jsem přemýšlel o něčem jiném. Od mlada jsem vedl děti a toužil v Brně založit něco jako stanici mladých přírodovědců. Doplnil jsem si pedagogické vzdělání, a dokonce už jsme chystali objekt na Lipové ulici. Na odboru školství o mně věděli, protože jsem o tom všude a pořád mluvil. A když mi v létě 1989 nabídli ředitelování Lužánek, vzal jsem to, i když jsem po tom vlastně moc netoužil, protože jsem chtěl postavit nový barák se svými lidmi podle mojí fantazie, a ne něco zdědit. Nakonec se to ukázalo jako šťastné řešení. Dům ekologické výchovy na Lipce pak vznikl pod vedením Aleše Máchala a Hanky Korvasové a dělají to skvěle. Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.

Funkci jste předal před prázdninami, kdy vám do kulaté třicítky chyběl kousek. Proč?
Protože máme kvantum činností, třeba v létě 250 táborů, které nemám pevně v rukou, ale odpovědnost za ně nesu já. Čtyři roky jsme neměli žádný průšvih a říkal jsem si, jak dlouho to může vydržet. Čekání na průšvih je obrovské psychické vypětí, protože člověk nikdy neví, odkud přijde. Proto nový ředitel nastoupil v červenci. Já zůstávám a budu sloužit Lužánkám dál. Jako dobrovolník se chci věnovat charitě a můj velký koníček je geocaching.

Kam se ubírají Lužánky bez šéfa Appela?
Myslím, že změna kurzu je minimální. Nasměrovali jsme ho všichni společně už v roce 2015 na pět let dopředu. Nehrajeme si na nositele pravdy, prostě jen nabízíme ochutnávku nejrůznějších činností a akcí. A vypadá to, že to dětem i dospělým chutná, protože se stále vracejí.

  • Nejčtenější

Českem se přehnala sněhová vichřice. Teď hrozí náledí a sněhové jazyky

Českem přechází studená fronta, kterou dopoledne místy provázelo intenzivní sněžení a prudký vítr. Ojediněle se...

Nejužší hotel střední Evropy je oslavou funkcionalismu. Brzy znovu otevře

Brněnský hotel Avion získal zpět svou krásu z éry Bohuslava Fuchse. Brzy se zájemců nabídne ubytování v 37 pokojích,...

Adamov je během výluky bez kolejí, tunely vyrazil čistit stroj Barbucha

Před šesti týdny zmizely ze železničního koridoru mezi Brnem a Blanskem vlaky, osiřelým místem však rozhodně není....

Lidé se dočkali. Družstevní byty po dvaceti letech získají bez doplatku

Brno bezplatně převede lidem družstevní byty, které byly vybudovány před více než dvaceti lety za podpory státu. Dnes o...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Banální, kritizují experti sochu Hrachovina pro Mendlovo náměstí v Brně

Skupina umělců, akademiků a teoretiků výtvarného umění v otevřeném dopise kritizuje výsledek veřejné soutěže na sochu...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

Dopravci si za cestu do Znojma připlatí, na tahu z Jihlavy bude mýto

Znojmo nemá dostavěný obchvat a ani jedna ze dvou silnic první třídy směřujících do druhého největší města...

Kamion měl vézt roušky, celníci v něm objevili třicítku palet cigaret

Téměř sedm milion kusů cigaret ukrytých za několika balíky roušek převážel kamion, který celníci zadrželi a...

ODS a lidovci spolu do voleb v Brně nepůjdou, vytvořili vlastní koalice

V Brně budou voliči na podzim v komunálních volbách místo stran častěji než dřív vybírat z koalic. Ty tvoří politici na...

Levnější vytápění v Brně? Pomoci mají štěpka a odpad, říká šéf tepláren

Bez plynu se Brno neobejde, i když budou tamní teplárny ke spalování více využívat štěpku. Kvůli vývoji cen na trhu...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...