Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zemřel autor unikátní vodní nádrže Dlouhé stráně, úspěchy sbíral i v cizině

  13:47
Antonín Petlach se mohl chlubit bohatou pracovní kariérou protkanou úspěšnými projekty doma i v zahraničí. Na odiv to ale nikdy příliš nedával, mnozí ho v Blansku, kde žil, znali jen jako sokola či rozhodčího na plaveckých závodech. V pátek 13. října autor unikátní vodní elektrárny Dlouhé stráně ve svých 94 letech zemřel.
Antonín Petlach má dodnes schované plány a fotografie

Antonín Petlach má dodnes schované plány a fotografie | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Petlach navrhl i kdysi největší vodní dílo na Váhu, radit jezdil do zahraničí. Při rýsování používal vlastní zlepšovací návrhy, i díky nimž blanenské ČKD, kde byl zaměstnaný, získávalo skvělé zakázky. „Mnohdy to byl obrovský risk. Naštěstí nade mnou celý život létal strážný andělíček, nikdy jsem neměl velký průšvih,“ hodnotil před sedmi lety pro MF DNES své největší projekty.

K projektování vodních elektráren ho přivedla – jak jinak – série náhod. A také přísný otec. Ten nedovolil, aby se z nadějného studenta, kterému učitelé dávali opravovat písemky i diktáty spolužáků, stal kantor.

„Otec byl despota, dnes už to můžu říct, jednou odněkud přišel s tím, že nejlepší bude, když půjdu na průmyslovou školu do Brna. To byla veškerá debata,“ popisoval Petlach.

Po škole pracoval v ČKD a tehdy potkal svého učitele z průmyslovky. „Divil se, že nejsem na vysoké, sám mi dokonce donesl přihlášku na VUT. To zabralo i u otce,“ vysvětloval.

Náhodné setkání přišlo i po technice, když na chodbě ČKD potkal dalšího známého a získal práci ve Výzkumném ústavu vodních strojů a později v Hydroprojektu jako projektant. Navrhl vodní elektrárnu Mikšová, toho času největší na celém Váhu, pracoval na přelévané vodní elektrárně Znojmo, na Nechranicích, zařízeních pro Lipno, rekonstrukci Illavy, Rozkoše, Šance a dalších.

Zpracovával projekty pro Ameriku, Maďarsko, Maroko, Finsko nebo třeba Brazílii, do zahraničí jezdil i radit, třeba do Ghany, kde v roce 1961 se dvěma kolegy půl roku prozkoumával tamní řeky a pralesy a navrhoval na nich vhodné umístění vodních elektráren.

„Když jsme jim odevzdávali stočtyřicetistránkovou analýzu i s nákresy a výpočty, dozvěděli jsme se, že následující den jsme pozvaní na oběd s prezidentem Kwame Nkrumahem,“ komentoval při rozhovoru fotografii s hlavou státu na dobových výstřižcích z Ghanaian Times. Velká zahraniční dobrodružství, kariérní postupy i zvyšování platu ale ukončil rok 1969, kdy po desetiletém členství vystoupil z tehdejší KSČ.

Medaile od Němců

Mimo republiku se pak ale přesto dostal. Díky zakázce z Německa na turbínu pro novou vodní elektrárnu v Markersbachu, 12 kilometrů vzdušnou čarou od Božího Daru. Blanenské strojírny tehdy vyráběly turbíny s rozdílem mezi horní a dolní nádrží do sta metrů, Němci ale plánovali spád 320 metrů a požadovali vysokou účinnost.

„To naše turbíny neuměly. Já byl tehdy v ČKD chvíli, byl jsem ucho, ale všichni ostatní se toho báli. Lopatkové turbíny byly dost složité a výpočty se nikomu nechtěly dělat, tak mi to svěřili,“ doplňoval během rozhovoru Petlach, tehdy ve svém věku stále vitální důchodce.

Jenže ČKD potřebnou turbínu vyrobit neumělo a o projekt tehdy největší vodní elektrárny v Evropě stály podniky ze Švédska, Japonska i Švýcarska. Nakonec se stalo něco nečekaného – německá delegace nechala Petlachovi své nabídky od zahraničních konkurentů.

Dlouhé stráně

  • Přečerpávací vodní elektrárnu tvoří dvě nádrže, horní se nachází na vrcholu hory Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1 350 metrů. Zabírá 15,4 hektaru. Při výstavbě z kopce ukrojili horní tři metry. Dolní nádrž leží na říčce Divoká Desná v nadmořské výšce 824,7 metru, plochu má 16,3 hektaru. Právě nádrže s výškovým rozdílem 510,7 metru jsou jedním z unikátů elektrárny.
  • Stavba je součástí masivu Mravenečník v CHKO Jeseníky, kvůli ochraně přírody je celý provoz elektrárny umístěn v podzemí. V téměř 90 metrů dlouhé kaverně ležící 80 metrů pod povrchem jsou umístěná dvě soustrojí s reverzními Francisovými turbínami dodanými blanenským ČKD, jsou to největší zařízení svého druhu v Evropě, každá má výkon 325 MW. V podzemí jsou i dvě 115 metrů dlouhé jeskyně s rozvodnami a transformátory a 8,5 kilometru odvodňovacích a odvětrávacích tunelů. Vedle elektrárny je další malá, jež pokrývá provoz. Ten je řízen dálkově z pražského dispečinku ČEZ.
  • Stavba začala už v roce 1978, na začátku 80. let byl projekt pozastaven a modernizován, o dokončení se rozhodlo až v roce 1989. Ostrý provoz odstartoval 20. června 1996.
  • V roce 2005 Dlouhé stráně zvítězily v internetové anketě serveru iDNES.cz o největší div Česka.
  • Po domluvě lze elektrárnu včetně podzemní části celoročně navštívit.

„Těžko říci, jestli to byla politická hra, nebo to dělali kvůli nákladům. Já jsem si obkreslil hydraulické profily oběžného kolečka turbíny a pak jsme se dali dohromady s kolegou Fajtem z výzkumného ústavu. Výsledkem byl společný návrh zlepšováku na takové divné kolečko, já mu říkám zmršenina, díky kterému ale turbína může pracovat i reverzně jako čerpadlo, takže se lopatky otáčí na jednu nebo na druhou stranu. Díky tomu ČKD zakázku dostalo,“ pokračoval.

Vylepšení vymyslel víc, třeba vlastní regulaci nebo světový unikát, kdy k celkem šesti turbínám vedou vodu jen dva přivaděče a od nich zase jen dva odtokové kanály.

„Tím, že každý z generátorů nemusí mít svůj přivaděč a odtokový kanál, se ušetřily miliony, výpočty to ale byly šílené,“ líčil. Německo mu po dokončení v roce 1981 udělilo státní vyznamenání, z politických důvodů je ale komunističtí představitelé nepředali.

„Byl jsem vlastně třídní nepřítel, odměnu ani nic podobného jsem nikdy nedostal. Občas přemýšlím, že bych se na ministerstvu zeptal, jestli tam to vyznamenání nenašli,“ pousmíval se diplomovaný inženýr.

„Bylo to hodně riskantní“

Po německé misi přišly Dlouhé stráně, dodnes nejvýkonnější vodní elektrárna v republice. Projekt to byl velmi složitý – elektrárna zasazená do masivu Mravenečník má obrovský výkon i více než půlkilometrový spád, navíc je celý provoz kvůli ochraně přírody ukrytý v podzemí.

Prohlédněte si unikátní elektrárnu Dlouhé stráně, ekologové ji nechtěli

„Celé to bylo hodně riskantní, já jsem navíc nastupoval do rozjetého projektu, původně tam totiž mělo být takzvané třístrojové zařízení – generátormotor a na hřídeli turbína a čerpadlo. V ČKD se ale rozhodli, že tam bude jen dvoustrojové uspořádání – generátor, co pracuje i jako motor, a reverzní turbína. To je samozřejmě lacinější, ale je problém vypočítat správné rozměry a poměry, aby vše fungovalo při konkrétním tlaku vody. Rozměr kola turbíny je skoro pět metrů a my jsme se s výzkumným ústavem dohadovali o milimetrech. Kdyby se to netrefilo, škody by byly v řádu statisíců až milionů,“ přibližoval Petlach.

Horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně - takzvané magické oko...

Výsledkem je elektrárna s dvěma nejvýkonnějšími turbínami v Evropě, zasazenými do dvou čtyřiadvacetimetrových soustrojí.

Náročná byla i práce na stavbě. Už jen proto, že se vše odehrávalo desítky metrů pod zemí. Dolů se jezdilo výtahem, v podzemí se nejdřív musely vyhloubit jeskyně pro turbíny a rozvodny i chodby pro odvodňovací a větrací kanály.

„Tatrovky tam nepřetržitě vyvážely zeminu, kvůli zplodinám z nich se tam dalo vydržet maximálně hodinu dvě. My jsme tam naštěstí jen jezdili kontrolovat, jestli vše odpovídá projektu, vedoucí montáže to ale zaplatili zdravím,“ vzpomínal projektant.

Dílo, jímž zakončil svou kariéru, vznikalo od roku 1978, dokončilo se ale zejména díky modernizaci, kterou v roce 1985 navrhl. „Než se spustil zkušební provoz, tak jsem nespával, vyloženě jsem z toho chvílemi už blbnul. Ale ten pocit, když to potom fungovalo, byl nepopsatelný,“ dodal nad plány elektrárny, které i v důchodu doma stále schraňoval.

20. června 2016

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Cizoložství skončilo lynčem. Dav žen hnal nebožačku na provaze, nevěrník utekl

Premium

Odhalená nevěra, rozběsněný dav i zbabělý starosta v žaláři figurují v dalším dílu seriálu Stoleté mordy. Kauza z Lukovan, stará dlouhých 172 let, si připomenutí zaslouží, i když smrtí neskončila....

21. července 2024

Budou se měnit učebnice? Vědci z Brna zobrazili reálnou podobu chromozomu

Obrázky chromozomu, které vídáme v učebnicích biologie, se zřejmě budou muset brzy proměnit. Vědcům v Brně se totiž jako prvním na světě podařilo zobrazit reálnou podobu chromozomu, o což se dosud...

18. července 2024  14:22

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jih Brna mění tvář, dostane modernější střih. Starousedlíci ale vzdorují

Investoři chystají na území Brna-jih velké projekty. Přinesou stovky bytů a ještě vyšší počty pracovních míst, zároveň však do oblasti přivedou další množství automobilů. Lidé z dotčených oblastí z...

22. července 2024  5:25

V Brně se jeden čas nedalo pít pivo, říká historik. Bylo nápojem chudých

Chmelový mok je s českým národem spjatý od nepaměti. A to i na jižní Moravě, kterou si všichni spojují spíše s vínem. Historik pivovarnictví Filip Vrána se zaměřil na počátky i současnost pivní...

17. července 2024  10:24

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dělníci se denně sápou do kopce, líčí záchranu Děviček jejich milovník

Děvičky jsou jeho celoživotní srdcová záležitost. Jako rodák z blízkých Starovic, kterého fascinuje historie, archeologie a genealogie, navštěvuje jihomoravskou ikonu od dětství. Přestože více než tu...

20. července 2024  12:15

U Brna otevřeli povodňový park. Zadrží vodu, lidem nabídne i koupání a bruslení

Čtyřtisícové Židlochovice na Brněnsku se mohou chlubit speciálně upravenou částí u řeky Svratky. Na ploše přesahující třináct hektarů vybudovaly nádrže zadržující vodu včetně slepého ramena zmíněné...

23. července 2024

Brněnští lovci zatmění využili letoun NASA, vyfotili i oranžovou kometu

Nejen ze země, ale premiérově také ze vzduchu pozorovala dubnové zatmění Slunce ve Spojených státech a Mexiku skupina vědců z Vysokého učení technického v Brně. Letadlo podobné špionážnímu stroji...

23. července 2024  16:55

Po srážce dodávky se třemi auty je osm zraněných, mezi nimi tři děti

Silnice I/50 poblíž Slavkova u Brna na Vyškovsku byla několik hodin neprůjezdná poté, co se zde v kopci srazila dodávka se třemi osobními auty. Na místo nehody vyjeli policisté, hasiči i záchranáři...

23. července 2024  11:46,  aktualizováno  15:11

V Brně odchovali vzácné ptáky z barevných vajec, servírují jim i trus rodičů

Po dlouhých osmatřiceti letech se podařilo v Česku odchovat mláďata tinamy koroptví, což je nenápadný pták s velmi nápadně zbarvenými vejci. V brněnské zoo se mají k světu tři tato ptáčata, jejichž...

23. července 2024  14:06

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Rozvádím se, oznámila dubajská princezna na Instagramu manželovi a jeho milenkám

Dubajská princezna Mahra (30) a její manžel šejk Mana Bin Mohammed Al Maktúm (25) se po loňské svatbě rozvádí. Dcera...

Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě

Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do obilných lánů v okolí...

John Deere už nechce být woke. Podlehl tlaku konzervativců a řadí zpátečku

Přední americký výrobce zemědělských strojů John Deere se rozhodl ustoupit od svých iniciativ v oblasti podpory...