"Máte známky pro země EU?" ptám se anglicky v lednickém zámku při koupi pohlednice. Pokladní sice rozumí, odpoví ale česky. "Máme, dvacet korun," říká a ukazuje na displej.
A tak je to i na dalších místech. Když se v roli cizinců pokoušíme domluvit v Lednicko-valtickém areálu anglicky, lidé sice většinou pochopí, co se po nich chce, sami ale anglicky neřeknou ani slovo a odpovídají česky. Pomáhají si přitom němčinou i posunky.
V lednickém zámku chceme také popsat trasy pro návštěvníky. Pokladní se ale podívá zoufale na svou kolegyni a ta jí poradila: "Ukaž jim leporelo." Z obrázků si zřejmě máme udělat představu, co bychom mohli uvnitř vidět.
Na pórkovou polévku si číšník netroufl
I v nedaleké restauraci číšník chytá jen některá slůvka, nakonec se ale domluvíme na minerálce, cole a žádáme o polévku. Číšník slibuje výběr ze dvou druhů, po chvíli ale nabízí jen "gulashsoup". Na překlad pórkové, která je napsaná na tabuli u vchodu, si netroufl.
Při placení pak číšník plete dohromady s češtinou a angličtinou i němčinu. "Neun," odpočítává stovky, které vrací na tisícikorunu.
Německo-českou hatmatilku využívá i pokladní ve valtickém zámku. Když se anglicky ptáme, zda je tu nějaký obchod se suvenýry, nejdřív nabízí prohlídku. Chytne se až na slůvko "postcard" čili pohlednice. "To musíte dolů," říká česky a ukazuje rukou směr. A německy dodává: "Unten."
V obchůdku tedy kupujeme pohled a ptáme se, zda mají i známky. Prodavač pochopí a odvětí, že "no". Horší to je s dotazem, kde bychom je tedy mohli koupit. "V sobotu asi nikde," odpovídá česky.
Policisté cizí jazyky znají, zvládají i základy ruštiny
V Brně, kam míří díky letům z Moskvy tisíce Rusů, se zkoušíme domluvit také rusky. Ale zatímco základy angličtiny se lidé pracující ve službách zjevně naučili, na ruštinu se nechytají.
"No!" odpovídá rezolutně na ruský pozdrav pracovnice oválného infostánku v Joštově ulici. "Just english," dodává. Obstojně vysvětlí, jak se dostat do vily Tugendhat, i to, že se musíme objednat.
Číšník z kavárny na náměstí Svobody zase spoléhá na blízkost slovanských jazyků. "Čaj? Ovocný, zelený, černý," vykládá sebejistě česky. Odvodí dokonce, že "fruktovyj" znamená ovocný. Kávu s mlékem však pochopí jako malou kávu. A nakonec nás místo do klubu Two faces pošle večer tancovat kamsi do Mahenova divadla.
Rusky si v Brně turista stěží objedná pokoj v hotelu. Mladá recepční na recepci Pegasu se ruštiny zalekne. Anglicky vysvětlí podmínky ubytování v dvoulůžkovém pokoji, popíše, že v ceně je i snídaně. Číslovku 1 500 ale raději ukáže na kalkulačce.
Dobrou jazykovou výbavu ukázali brněnští policisté. Dvojička čtyřicátníků na hlavním nádraží rusky vysvětlí, jak dojít na Zelný trh. Jejich kolegové zase anglicky popíší cestu zpátky. Policistů se v Brně turisté bát nemusí.
Stejně jako nákupu vlakových jízdenek. Mladá slečna za přepážkou nás jako Rusy posílá za starší kolegyní. Ta vyhledá spoje do Telče, a i když už zapomněla slova jako "přestoupit", obstojně vysvětlí vše potřebné. Ani s angličtinou není problém.
