„Jsem člověk, kterému některý druh alkoholu velmi chutná, a kdybych ho začala pít ve velkém, budu brzy sama sobě klientkou,“ říká otevřeně.
Centrum Lotos existuje už dvacet let. Pomáhá tam, kde nestačí základní léčení. „Lidé u nás mají možnost pokračovat v porozumění svému problému. Je rozdíl, jestli se svou závislostí zabývají tři měsíce, nebo dva roky,“ říká Kasanová.
Podle studií až 1,7 milionu lidí v České republice rizikově pije alkohol. Proč tohle číslo dlouhodobě neklesá?
Myslím si, že v Česku je alkohol všeobecně velmi tolerovaná návyková látka. Do jisté míry je i vyžadována a považována za přirozenou, samozřejmou a v podstatě neškodící. V naší kultuře je běžné, že když člověk odmítne alkohol, ostatní se diví, případně se doptávají, proč nepije. Někdy se mohou lidé i urazit, třeba když se zapíjí narození dítěte a člověk odmítne. Doufám, že za dvě až tři generace už to bude jiné než dnes a na člověka, který nepije, bude pohlíženo s respektem. Další roli hraje dostupnost. Mám osobní zkušenost, že mému synovi v osmé třídě prodali lahev vodky. Alkohol je také velmi levný ve srovnání s jinými nelegálními návykovými látkami. Otázkou tedy zůstává zdanění.
Člověk si zvykne, že když se něco děje, tak se alkoholem otupí a uklidní. Ale i když se má dobře a chce, aby mu bylo ještě lépe, alkoholem si zesílí příjemný prožitek.
