Kurt Knispel se narodil 20. září 1921 v Salisově na Jesenicku v tehdejším Československu. Když Německo v roce 1938 zabralo Sudety, získal automaticky německé státní občanství. Na podzim 1940 tak musel narukovat do německé armády.
A tam se rozjela jeho fenomenální kariéra tankisty, pochopitelně na straně agresora, i když Knispel nikdy nebyl nacista a s NSDAP nesympatizoval. Každopádně jeho bohémské založení včetně delších vlasů a vousů, než dovolovaly předpisy, vedly nejen ke konfliktům s nadřízenými, ale i k osobním zásahům, když se setkal se surovostí.
V létě 1942 udeřil na nádraží v polském Krakově německého důstojníka, jenž týral sovětského zajatce. Skvělé výkony na válečném poli ho pak vícekrát zachránily před polním soudem.
Vyučený automechanik se coby střelec v tanku našel, takže jeho zásahů údajně až na vzdálenost dvou kilometrů přibývalo. Účastnil se operace Barbarossa, tedy útoku proti Sovětskému svazu, kde jeho úspěchy začaly, pak bojoval na Kavkaze, načež přesedlal na obávaný, 57 tun vážící těžký tank Tiger E se zničujícím kanonem ráže 88 milimetrů. Jím znovu ničil sovětské protivníky v bitvě u Kurska i Charkova a od června 1944 pak spojenecké tanky ve Francii. Pak se přes Maďarsko musel stáhnout na Slovensko a na Moravu.
A tady ho 28. dubna 1945 při další šarvátce se sovětskými vojsky zasáhla do hlavy patrně odražená minometná střela, když navzdory předpisům obhlížel situaci z otevřeného horního poklopu svého obrněnce. Tentokrát už bojoval v nejtěžším sériově vyráběném německém těžkém tanku, téměř 70tunovém Tigeru B „Königstiger“ („Bengálský tygr“). V bezvědomí ho převezli do polního lazaretu v nedalekém Vrbovci, kde 30. dubna zemřel a byl pohřben vedle zdi tamního hřbitova.
 |
Právě zde začíná příběh jeho objevitele Vlastimila Schildbergera mladšího. Zájem o válečné stroje, zbraně a osobnosti mu předal už jeho otec. „Nejprve jsem s otcem stavěl modely lodí ze dřeva a později tento zájem přešel na plastikové stavebnice letadel a tanků,“ vzpomínal na začátky své dráhy Schildberger junior.
Po čase se podobně jako otec stal spolupracovníkem a poté zaměstnancem pozdějšího historického oddělení (HO) MZM. „Po roce 1990 inicioval a vedl řadu terénních aktivit historického oddělení spojených s nálezy sestřelených letadel. Pátral po ostatcích německých a spojeneckých vojáků a usiloval o jejich důstojné uložení na vojenská oddělení hřbitovů v České republice,“ upřesňuje dnešní vedoucí HO MZM Jan Břečka.
Čest, talent i služba Hitlerovi. Nejlepší tankista války byl z Jesenicka |
Když se Schildberger junior setkal kolem roku 2012 s novým českým pověřencem německého spolku Péče o válečné hroby Igorem Nachtigalem (mimochodem bývalým dětským hercem z filmu Ať žijí duchové), dozvěděl se, že Němci do té doby marně hledali místo, kde měl být právě nejlepší německý tankista druhé světové války pohřben.
Kvůli Knispelově vzpurné povaze a kázeňským přestupkům bylo totiž záznamů o něm málo i v dobových archiváliích včetně kroniky jeho 503. těžkého tankového praporu, kterou se Schildbergerovi podařilo získat.
Objeven 68 let po válce
Díky německému spolku, který měl ve své evidenci Knispelovu identifikační kartu, se však nakonec podařilo zjistit i místo jeho pohřbení ve Vrbovci u Znojma. A vypuklo zprvu bezvýsledné pátrání.
Až 9. dubna 2013 měli badatelé štěstí, když se jim podařilo díky průzkumným sondám na místě bývalého německého polního lazaretu ve Vrbovci najít 22 pohřbených německých vojáků. A to včetně těla Knispela. „Tehdy tam byl jabloňový sad, který musel jít celý pryč, ale tenkrát ještě fungující německý spolek jej majiteli zaplatil, takže ten ani nehnul brvou,“ vzpomínal Břečka.
„Díky vojenskému pohřbu měla všechna těla u sebe identifikační známky, tedy i Kurt Knispel,“ upřesnil historik. „Tankista byl pohřben pouze v nátělníku, na hlavě měl tlakový obvaz, protože byl zasažen mezi oči, odražená střela se v jeho lebce také našla. U sebe měl i krabičku prezervativů, lžíci, nějaké mince a u pravého zápěstí polovinu identifikační známky s osobním číslem vojáka 812, krevní skupinou A včetně zkratky jednotky ,4 Pz. Ers Abt 15‘, tedy 4. roty záložního tankového oddílu 15, v níž Knispel prodělal v roce 1940 výcvik,“ dodal.
Tankové eso a jeho objevitel jsou pohřbeni kousek od sebe
Úspěšné nalezení těla fenomenálního tankisty 68 let po válce jednoznačně pokládá za důsledek neústupného badatelského nadšení svého bývalého kolegy Schildbergera mladšího.
Tank zlikvidoval i na dva kilometry. Tankové eso Kurt Knispel |
„On se narodil ve znamení Býka, takže nakonec dokázal vyjednat a zařídit i to, co se zdálo úplně nereálné,“ podotýká a dodává, že Schildberger mladší ke 12. listopadu 2014 dohodl ještě pohřbení exhumovaných těl v oddělení německého válečného hřbitova na brněnské „Centrálce“, kde se tehdy už vlastně nesměly takto nalezené ostatky pohřbívat. A navíc z vlastní kapsy zaplatil Kurtu Knispelovi dřevěný kříž s fotografií, dodnes vlastně jediný pro tehdy pohřbené „vrbovecké“ vojáky.
„Letos v lednu jsem se tam byl podívat, Knispelovu fotografii z kříže ovšem mezitím už někdo ukradl, ale s naším řidičem Jiřím Krausem jsme si řekli, že ten dřevěný kříž aspoň přelakujeme a zkusíme na něj vrátit i snímek,“ nastínil historik. Mimochodem, oba Schildbergerové dnes spočívají ve společném hrobě vlastně na dohled od toho Knispelova.
