Jeskyně nacisté zalili betonem, továrny a kryty v nich skryli před nálety

Kromě mnoha hrůz, které přináší každá válka, se za té druhé světové projevila nedaleko Brna i neúcta nacistů k přírodním krásám. V závěru bojů si vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety.

„Ve čtyřech jeskyních se jim továrnu zbudovat podařilo, nicméně nevratně je tím poznamenali,“ připomíná dokumentarista Správy jeskyní České republiky Jan Flek nemalé škody na krápníkových unikátech v dalším dílu seriálu MF DNES a iDNES.cz, jenž vzniká u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Až do roku 1944 mohli nacisté v protektorátu provozovat svůj válečný průmysl vcelku poklidně, tedy bez leteckých útoků spojeneckých bombardérů. To se však ke konci války změnilo. Ze zhruba 1 100 jeskyní Moravského krasu si tak vybrali Kůlnu u Sloupu, konkrétně u východu ze Sloupsko-šošůvských jeskyní, dále Michalku u křižovatky mezi Holštejnem, Ostrovem u Macochy a Sloupem, pak jeskyni Starou Drátenickou a nedaleký Výpustek u silnice směrem na Křtiny i Adamov. V Býčí skále u Josefova už škodit nestihli.

„I přes náročnost prací probíhala přeměna jeskynních prostor velice rychle a výrobní program se v některých nově vybudovaných pracovištích rozběhl už po půl roce. Jeskyně zůstaly úpravami trvale poznamenané, jak z hlediska geologického, archeologického, tak estetického,“ líčí Flek tyto zásahy od počátku roku 1944. A dodává, že třeba v Kůlně pracovala zhruba tisícovka totálně nasazených, převážně českých dělníků, kteří vyráběli například měřidla.

Na výrobu dohlíželo 120 úředníků

Ve Výpustku měla už před válkou muniční sklad Československá armáda, německé zásahy do původní podoby zde ovšem byly ze všech jeskyní největší. „Podlahy překryly vrstvy betonu, boční chodby byly zazděny, zbudována podzemní kotelna, vyraženy větrací komíny, nad řadami strojů zavěšeny přístřešky,“ popisuje webová stránka jeskyně Výpustek.

Výroba, na niž zde dohlíželo také 120 úředníků a asi 50 členů závodní stráže, tu byla zahájena v září 1944. Až 1 500 totálně nasazených dělníků vyrábělo například odlitky pro čerpadla nebo součástky do vstřikovacích pump. V Michalce asi čtyřicet lidí rovněž tvořilo díly pro pumpy, zatímco v Drátenické jeskyni byla umístěna část provozu kalírny nebo také lapovny, tedy obráběcí dílny.

OBRAZEM: Ohnivá bouře pohltila město. Před 80 lety lehly Drážďany popelem

Zmiňovanou Býčí skálu od německých změn nakonec uchránilo prohlášení jeskyňáře Norberta Havlíčka, že se tam pravidelně opakují záplavy po průtržích mračen. „Vnitřní prostory mohly být nenávratně zničeny úpravami nacistů stejně jako ve Výpustku a Staré Drátenické,“ uvědomuje si Flek. Pouze zdejší známé archeologické naleziště zvané Předsíň bylo upraveno jako skladiště.

Když se blížilo osvobození, Němci továrny v jeskyních z velké část vyklidili a zničili. „Pokud je mi známo, tak na území a obcích Moravského krasu nedošlo k bojovému kontaktu pozemních vojsk. Němci stačili včas utéct. Rudá armáda postupovala od Jedovnic přes Lažánky do Blanska, a tak krasem prakticky jen prošla,“ nastiňuje určité štěstí této lokality.

Z oné pětice Němci vybraných jeskyní je dnes běžně přístupný Výpustek, který po válce československá armáda využila k vybudování utajovaného protiatomového, dvousetmetrového krytu v hloubce zhruba padesáti metrů pod zemí, v němž se mohlo schovat až 250 lidí.

Smrt a mír v podzemí

Jako skrýš posloužil však Výpustek zhruba padesáti lidem už na konci války. Osobní vzpomínku poskytla Jakubu Fišerovi, autorovi knihy „Vidím to před očima, jako by to bylo dnes“, Naděžda Pokorná, narozená v roce 1927.

Její rodina se z Brna přemístila k tetě do Habrůvky na Blanensku. Jak se fronta blížila, schovali se obyvatelé obce právě ve Výpustku, v němž tehdy z válečné výroby zůstaly už jen stroje. „Mezi ně dali chlapi desky, my jsme si donesli nějaké deky a spávali tam,“ popisuje v publikaci Pokorná, jak si v rozlehlé jeskyni každá rodina zařídila vlastní koutek a večer, když nastal klid, se muži vypravovali do vesnice pro základní potraviny.

Po válce využila československá armáda Jeskyni Výpustek k vybudování atomového krytu.

Fronta lokalitou podle Pokorné prošla třikrát tam a zpět, což někteří z obyvatel jeskyně chodili pozorovat na nedaleký kopec. „Jednou, když k nám opět vtrhli Němci, vyhrožovali, že je celá jeskyně podminovaná a že ji vyhodí do povětří,“ líčí hrozivé chvíle žena, která tehdy byla v jeskyni jen se svou sestrou, sestřenicí, jejím manželem a jejich dvěma dětmi. „Jednou skutečně chlapi, kteří šli ke vchodu kouřit, narazili na minu a zahynuli,“ zmiňuje tragický okamžik Pokorná.

Z deníku své sestry poskytla Fišerovi zápisky právě z oněch dní. „Celé odpoledne naplňuje jeskyni tlučení kladiv a řezání pil, chystají se rakve, prosté kříže sbité ze dvou tyček, na nich jen tužkou nápisy. První čtyři rakve leží vedle sebe. Bude jich potřeba víc?“ Jiný záznam: „Dnes ráno vtrhli do jeskyně uřícení němečtí vojáci. Beze slova chytl každý jedno kolo. Vyhlédnuté už je museli mít, protože k nám chodili na návštěvu několikrát denně. A pryč s nimi…“

A poslední: „Najednou se strhl v jeskyni ohromný křik. Naďa se odvážila jít se podívat, co se vlastně děje. Tu se vyřítí proti mně a křičí Mír, mír, mír! Myslela jsem, že se zbláznila. Letím nahoru a tam boží dopuštění. Všechno se objímá, tluče, křičí mír!“ zapsala si sestra, jak se válečná fronta konečně posunula na západ a lidé uvěřili, že nacistické zlo je definitivně za nimi.

Zapálené obložení trvale začernilo stropy

Co se podoby jeskyní ve válečných časech týče, z Moravského krasu v podstatě neexistuje žádná fotodokumentace. „Zbrojní nacistická výroba byla v utajení, a když Němci v dubnu 1945 ustupovali, tak co nemohli odvézt, zničili. Také většinu artefaktů rozmetal wehrmacht, dnes máme na zdi ve foyer Výpustku jen výstavku nalezených kousků ze zde vyráběných vstřikovacích čerpadel do leteckých motorů stíhaček messerschmitt,“ podotýká mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.

Nicméně viditelným důkazem z období druhé světové války jsou dodnes očouzené povrchy a hromada suti. „Černé stropy jsou zde od toho, jak nacisté při ústupu zapálili dřevěné obložení, které do té doby zabraňovalo skapové vodě, aby ničila strategicky důležité výrobní stroje. Suť zbyla od podminovaných vestaveb skladů materiálů, ale po převzetí Výpustku Správou jeskyní ČR byla odvezena, jen jedna zůstala dodnes v bývalé kotelně jako memento,“ přidává další zajímavost.

Upravené prostory pro válečnou výrobu v Jeskyni Výpustek v Moravském krasu

Ohledně zmíněné kotelny upřesňuje, že sloužila k další ochraně důležitých strojů proti jejich zrezavění, protože v jeskyni panuje běžná vlhkost 98 procent. „Teplo se po celé jeskyni, upravené pro továrnu vybetonováním rovných podlah, rozvádělo kanály právě pod těmito podlahami. A ty jsou dodnes zachovány,“ poznamenal Gejdoš.

Také odvětrávání zplodin z několika desítek společně pracujících strojů bylo z uzavřených podzemních prostor vyřešeno vyražením čtyřicetimetrové šachty s obřím větrákem, který ústil až na povrchu v lese.

Scéna v životní velikosti i se stroji zapůjčenými z brněnského Technického muzea je dnes ve Výpustku instalována pro lepší představu zdejší válečné výroby. Podle Gejdoše zde na strojích v jedné směně pracovalo zhruba 600 dělníků z řad totálně nasazených a k tomu asi 150 zásobovačů. „Ubytováni byli po okolních obcích, například ve Křtinách, Březině, Bukovině a dalších vesnicích,“ dodává mluvčí.