Psal se rok 2011, když vznikla občanská iniciativa Žít Brno. Z původně satirického ostřelování vedení města v čele s primátorem Romanem Onderkou (ČSSD) se postupně stal fenomén, který nakonec v roce 2014 úspěšně vyrazil i do komunálních voleb a pomohl ukončit oranžovomodrou vládu nad Brnem.
Ve středu se oficiálně představila podobná „občanská“ iniciativa. Nese název Otevřené Brno a jejími iniciátory jsou mimo jiné i zástupci Žít Brno či Zelených, tedy stran, které loni po volbách vypadly z městského zastupitelstva.
Vadí jim, kam se Brno vydalo pod koalicí primátorky Markéty Vaňkové (ODS). Odeslali jí otevřený dopis, v němž vedení města vyčítají pohřbení oceňovaných sociálních projektů, pěší zónu v centru přeměněnou na dopravní tepnu, nevýrazný postoj ke klimatické krizi i přešlapy v kulturní či bytové oblasti.
Do roka chce Obr, jak si platforma zkráceně říká, lidem předložit „plán B“ a nabídnout ho k použití politickým stranám. Zástupci iniciativy totiž tvrdí, že nejsou politické hnutí a o volbách neuvažují. Zatím.
„Jsou až za tři roky. V tuto chvíli by bylo dost arogantní, kdybychom řekli, že chceme kandidovat. Nevznikli jsme kvůli volbám, ale proto, aby se v Brně něco změnilo,“ uvedl Martin Freund, jenž se v barvách Žít Brno stal „otcem“ projektů na ukončování bezdomovectví.
Vedoucí politici města tomu ale nevěří. „Je zásadní si říct, že to není žádná občanská platforma, ale jednoduše spojení politických stran, a tedy aktivita politická, nikoli občanská,“ prohlásil náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
A politiku dělá Obr už nyní i podle politologa z Masarykovy univerzity Otto Eibla. „Pokud chtějí jako zájmová skupina tlačit na politickou reprezentaci, je to politická aktivita, stejně jako psát otevřené dopisy primátorce. A to i když třeba zatím sami nejsou žádným politickým hnutím. Pokud se jím stanou, těžko teď odhadovat, zda najdou své voliče,“ podotkl Eibl.
Ostatně ambice Otevřeného Brna částečně naznačila i zdravice k oficiálnímu představení od Matúše Valla. Ten jako občanský aktivista připravil obdobný plán pro Bratislavu, uspěl s ním ve volbách a stal se primátorem hlavního města Slovenska. Přímo na místě včera Obra podpořili senátor a bývalý kandidát na prezidenta Marek Hilšer i brněnská exsenátorka a ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Přesto aktivisté zatím chtějí využít hlavně „občanské možnosti“. „Od přednášek přes petice až po demonstrativní vystoupení na zastupitelstvu. Budeme reagovat na průšvihy, které se chystají či jsou v běhu, a zároveň přineseme i něco pozitivního,“ vysvětlil brněnský spisovatel a nakladatel Martin Reiner, který je garantem „plánu B“ a také zastupitelem za Žít Brno v městské části Brno-střed.
„Hollan byl pistolník, my jednoho lídra nechceme“
Jistou podobnost se Žít Brno nepopírá, podle Reinera je ale Obr odlišný. „Je jiná doba. Také tu není Onderka jako dobrý terč pro vtipy, dělat si srandu z primátorky mi nepřijde šťastné. Chceme vystupovat seriózně, já nejsem pistolník, jako byl Matěj Hollan, a lidé kolem mě také ne. Právě proto nechceme jednoho lídra,“ shrnul Reiner s tím, že Otevřené Brno má zatím okolo tří desítek aktivních členů, stejný počet podporovatelů a také třicítku expertů, kteří s ním spolupracují.
Vedení města čeká, s čím konkrétním nová iniciativa přijde. „Otevřený dopis jsem ještě nečetla, ale ráda se s argumenty seznámím a uvidíme, jak naše komunikace bude pokračovat,“ reagovala primátorka Vaňková, která Obra nepovažuje za ohrožení. „Myslím, že v případě Žít Brno lidé v posledních volbách vyhodnotili, že aktivistická hnutí nejsou správná cesta,“ dodala.
Podobně případné politické šance Otevřeného Brna vidí také její náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD). „Myslím, že z Obra se stane trpaslíček,“ glosoval vznik hnutí Pospíšil.
Naopak zástupce Pirátů Róbert Čuma aktivistům popřál hodně štěstí. Navzdory tomu, že Freund včera otevřeně kritizoval účast bývalých spojenců v nynější koalici. „Já jim fandím a držím palce. Ať mi ale prominou, že nepokračujeme ve všech jejich projektech, jedeme si vlastní program. Odlivu voličů se nebojím,“ prohlásil Čuma.
