Není příroda a člověk, je jen příroda a člověk je její součástí, jen se zapomněl umět chovat. Ve školách se cpou do hlav dětem nesmysly o genderu a klimatu, ale nikdo ty děti neučí se chovat ekologicky a už vůbec ne ohleduplně k přírodě, my jsme jako děti věděli, že nemáme vyhazovat odpadky kde nás napadne a ničit co nás napadne a pak se tím ještě někde chlubit, když už někdo z nás něco provedl, tak sám věděl, že to bylo špatné, takže nejvíce uděláme pro ochranu přírody, když začneme u dětí, ty dokonce dokáží vychovávat i dospělé, protože když k vám přijde dítě a dává vám do ruky to, co jste před chvíli vyhodil se slovy "něco vám upadlo" udělá to více, než tyhle články. Příroda jako tělocvična je úplně v pořádku, jen by to mělo mít svá pravidla, vyznačené stezky, cyklostezky atd. na nich pak nějaká odpočívadla s odpadkovým košem atd. je potřeba se naučit opět žít v přírodě a ne lidi vystrkat mimo přírodu, to není správná cesta.

Rozlišujme, prosím, přírodu, kterou lze užívat opravdu jako tělocvičnu, jako třeba kulturní les, příměstský remízek nebo hájek kousek za vsí, a přírodu, kde rostou či žijí organismy, byť třeba na první pohled sotva viditelné, s velmi specifickými nároky na prostředí, ve kterém by přítomnost člověka mohla způsobit ohrožující změny.

Tenhle člověk byl typickým příkladem ochranáře, který si myslel, že NP jsou tam jen pro ně

S omluvou k pozůstalým, ale tenhle člověk si ochranu přírody pletl se zabráním území pro sebe a podobné zelené fanatiky, z něj lidi vyhnat a jak feudál na svém, tam ve jménu své ideologie panovat.

Podyjí, ostatně jako České Švýcarsko, se nikdy NP stát nemělo. V obou případech jde o území po staletí obhospodařovaná člověkem s lokálními skalními útvary pro nedostupnost ponechanými svému osudu. Ano na nich měly vzniknout přírodní rezervace, zbytek měl být ponechán v péči člověka. Tedy CHKO. Viz krajinářsky i druhově prosperující Č. středohoří.

Péče člověka není v těchto oblastech zničující, naopak v těchto lokalitách vytváří řadu biotopů, na nichž žije většina toho, co se prý jako přírodně prapůvodní NP chrání. Viz louky, sady či vinice (kamenné zídky) v údolí Dyje a jezy zpomalená řeka.

Však v době kdy v údolí Dyje stála řada mlýnů s k přírodě citlivými hospodáři (jinak by se neuživili) byla krajina mnohem zdravější a pestřejší než teď pod NP.

Proto by se měly oba dva NP zrušit (stejně jako nezavést Křivoklátsko), ponechat pouze CHKO a do území vrátiti k přírodě citlivé hospodaření. Vč. obnovy některých staveb, zejména mlýnů.

Ano pak by se z těch území skutečně Národní Park stal. Ne jako dnes uzavřené enklávy, které zelení fanatici pustoší - viz Šumava či hrůzně zplundrované Č. Švýcarsko. Které se mění v monokulturu náletové břízy - snad aby se tam ruským "turistům líbilo.

Docela by mě zajímalo, co přesně znamená to Vaše slovo „panovat“.

NP Podyjí zahrnuje množství lokalit, kde se lidská péče podepisuje pozitivně – pro některé organismy a společenstva jsou antropogenní nelesní stanoviště, která zmiňujete, díky aktivnímu managementu velmi příhodná. A pak jsou v Podyjí lesní stanoviště, která se charakterem tamějších společenstev blíží přirozenému lesu či dokonce pralesu. Takových už v rámci celé ČR moc není a procesy, které tam probíhají, má skutečně smysl studovat tehdy, když jsou lidskými zásahy – a to jakýmikoli – ovlivňovány co nejméně či lépe vůbec.

A k tomu Č. Švýcarsku – když už tam k té ohnivé zkáze došlo, máme nyní příležitost, obecně velmi zřídkavou, studovat v poměrně velkém měřítku spontánní sukcesi společenstev od prvních pionýrských druhů (to jsou ty Vaše březové monokultury) k dalším fázím vývoje, samozřejmě s tím, že délka jednoho lidského života je v tomto případě nedostatečnou měrnou jednotkou...