„V době od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště, v tunelu, zkrátka za všech situací snížené viditelnosti nestačí denní svícení. To je právě chyba, kterou řidiči často dělají,“ varuje pověřený vedoucí BESIPu Tomáš Neřold.
Má-li řidič zapnutá obrysová a potkávací světla, je auto osvětlené jak vepředu, tak vzadu. Při denním svícení obvykle pouze vpředu. Potíž je v tom, že šoféři jsou často nepozorní a na řízení se nesoustředí.
Řidiči zapomínají rozsvěcet hlavně večer ve městě. Denní světla svítí méně než klasická, ale rozhodně stále vcelku dobře, aby osvítila cestu. A protože řidič vidí, kam jede, často nezkoumá, zda je auto vzadu osvětlené.
Světla pro denní svícení navíc často svítí dost silně na to, aby si řidič zvyklý na jiné hůře svítící auto neuvědomil, že je něco v nepořádku. Zvlášť v osvětlených městských ulicích je pak viditelnost dobrá, takže to, že auto v noci nedostatečně svítí, řidič často nevnímá.
Reportér iDNES.tv potkal na D1 auto, které jelo celou dobu jen s denním svícením. Pak si to najednou řidič uvědomil, rozsvítil obrysová a potkávací světla, a k tomu navíc i mlhovku. Stejně tak v Praze, když padla mlha, jelo na krátkém úseku několik aut bez zadního osvětlení.
Extrémní případ jsme pak potkali na dálnici D1 u Prahy. Řidič v noci svítil jen vepředu.
Systémem denního svícení musí být vybavena všechny vozy prodané v Evropské unii po 7. únoru 2011. Ten automaticky zapne přední světla ve chvíli, kdy nastartujete. Nově se objevuje také denní svícení v zadních světlech, povinné ovšem není. V koncových lampách ho mají zakomponované třeba Renaulty Talisman a Mégane.
„Nelze přesně časově definovat, od kdy do kdy musí mít řidič obrysová a potkávací světla. Ale je to tak, že snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu zřetelně nerozeznají jiná vozidla, chodce, zvířata a celkově předměty na komunikaci,“ informuje Neřold.
„V poslední době nám právě moderní technologie příliš nepomáhají. Na jedné straně je dobře, že všichni mají denní svícení automaticky zapnuté, tedy že to vlastně myslí za řidiče a samo se zapíná. Problém ale je, že řidič už to pak neřeší vůbec a právě v těch situacích, kdy je snížená viditelnost, nezapne potkávací světla. To znamená že pak vidíme auta v mlze nebo v podstatě za tmy, která jedou na denní svícení, protože řidič už to neřeší. Řidiči úplně zapomínají na to, že auta nesvítí dozadu v té situaci dostatečně, tím jsou velmi špatně viditelná a je to nebezpečné,“ dodává Tomáš Neřold.
Policie může za špatné svícení udělit pokutu dva tisíce korun na místě, ve správním řízení ještě o pět set korun víc.
Na mlhu denní světla nestačí
Když se zhorší světelné podmínky a je snížená viditelnost (nemusí to být jen mlha), je třeba „být viděn“, to znamená rozsvítit. Třeba s mlhou si systémy automatického rozsvícení světel neumí za dne poradit. Nespoléhejte se tedy na automatiku, a když vjíždíte do mlhy, zkontrolujte, jestli svítíte.
Dálková světla nechte v mlze zhasnutá, nepomůžete si, naopak spíš přihoršíte. „Dálkovky“ totiž způsobují takzvaný zrcadlový efekt, kdy řidič oslní sám sebe.
Předními mlhovkami v mlze svítit můžete, zadními musíte. Zadní světla do mlhy musí řidič užít vždy za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Blíže to specifikováno není. Odborníci radí zapnout zadní mlhovky, když špatně vidíte zadní koncová světla vepředu jedoucího auta.
Nikdy mlhovky nezapínejte předem, ani je nenechávejte svítit po vyjetí z mlhy nebo sněžení. Zadní světlo do mlhy má vyšší intenzitu svícení než zadní obrysová světla. Proto je bezpodmínečně nutné, aby řidiči dodržovali povinnost vypnutí mlhovek v případě, že nepříznivé povětrnostní podmínky pominou. Oslňují tím ostatní.
Když už opravdu není vidět na krok, není ostuda nasadit šnečí tempo. Ideální je orientovat se podle vodorovného značení, tedy bílých čar. V Česku však bývají často nezřetelné. Jsou-li viditelné, sledujte střední dělicí čáru, protože při jízdě těsně při pravém okraji silnice hrozí nebezpečí, že tam bude chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.
