Hlavní tradiční výrobci se nacházejí uprostřed obtížné finanční situace. Dokazuje to analýza Centra pro automobilový management v Bergisch Gladbachu v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která zkoumala trendy tržeb a provozního zisku patnácti světových výrobců v prvních šesti měsících roku. Automobilový průmysl zatěžují zejména americká cla a tvrdá cenová konkurence v Číně.
Celkové tržby klesly ve srovnání s první polovinou roku 2025 pouze o 1,4 %, zatímco provozní zisk se neúměrně zhoršil: EBIT (zisk před úroky a zdaněním ) klesl o 17,5 % na 35,6 miliardy eur a související marže klesla z 3,5 % na 3,3 %. „To ukazuje, že pod tlakem není ani tak velikost tržeb, jako spíše schopnost přeměnit tržby na provozní zisk,“ zdůrazňuje německé výzkumné centrum.
„Rozdíl mezi vývojem tržeb a zisku je skutečným varovným signálem prvního pololetí. Pokud provozní zisk klesá dvanáctkrát rychleji než tržby, automobilový průmysl neztrácí podíl na trhu, ale schopnost vydělávat peníze,“ uvedl vedoucí studie Stefan Bratzel.
Průměrný provozní zisk na jedno auto klesl podle analýzy Centra pro automobilový management (CAM) na 1 187 eur (28 800 Kč) ze 1409 eur (34 200 Kč).
Největší škodovka už se vyrábí. Pro elektrický peaq museli upravit továrnu |
Zpráva CAM rovněž zdůrazňuje značné prohloubení rozdílu mezi výrobci: osm se umístilo nad průměrem, sedm pod ním. Mnoho z nich utrpělo „významný“ pokles ukazatele a zlepšení u některých výrobců, jako jsou Stellantis, Nissan a Mazda, nestačilo k vyrovnání poklesu průměru.
Srovnání mezi výrobci navíc odhaluje výrazně odlišné výsledky: Mercedes-Benz a BMW s 4 122 EUR, respektive 3 142 EUR tvoří zřetelnou vedoucí skupinu a udržují si pozici prémiových výrobců. GM, Toyota, Hyundai-Kia, Volkswagen, Tesla a Ford se naopak pohybují v mnohem užším rozmezí, mezi 1 315 EUR a 1 694 EUR. „Průměrná hodnota 1 187 EUR na osobní automobil proto neodráží ani tak jednotný standard v odvětví, jako spíše mezilehlou pozici, která se od dvou hlavních prémiových výrobců značně odchyluje,“ varuje dále CAM.
Pod průměrem jsou Suzuki (1 059 EUR), Renault (966 EUR), Mazda (960 EUR), Mitsubishi (755 EUR), Nissan (525 EUR) a Stellantis (471 EUR). U Mazdy, Nissanu a Stellantis jsou pozitivní výsledky ve srovnání se ztrátou z roku 2025 způsobeny především snižováním nákladů, restrukturalizačními plány a nízkou srovnávací základnou. Jejich oživení je proto spíše „dočasným provozním úspěchem“ než „strukturálním obratem“.
Zároveň BMW, Toyota, Hyundai-Kia, GM, Tesla a Volkswagen vykazují výrazně nižší zisky na osobní vozidlo kvůli „obzvláště negativnímu“ dopadu intenzivního konkurenčního tlaku v Číně (BMW, Toyota a Volkswagen), cel a nákladů na propagaci (Hyundai-Kia) a poplatků za restrukturalizaci a narušení trhu (GM a Tesla). Honda je výjimkou kvůli vysokým odpisům souvisejícím s reorganizací její strategie pro elektromobily.
Pro Bratzela je „pokles EBIT na osobní automobil varovným signálem, že mnoho výrobců v současné době není schopno adekvátně kompenzovat vysoké transformační náklady prostřednictvím cen, produktového mixu a efektivity. Pod zvláštním tlakem jsou společnosti, které jsou silně závislé na čínském trhu a musí řídit značné investice do elektromobility , softwaru a nových výrobních zařízení. V budoucnu nebude určujícím faktorem objem prodeje, ale spíše schopnost snižovat složitost, kontrolovat náklady a nabízet technologicky atraktivní vozidla s dostatečnou cenovou penetrací.“
„Důležité není jen to, kdo dnes dosáhne nejvyšších zisků, ale také to, který obchodní model zůstane dlouhodobě udržitelný v prostředí neustálého tlaku na ceny, investice a transformaci firem. Velikost automaticky nechrání před klesající ziskovostí,“ cituje Bratzela magazín Quattroruote. „Výrobci musí racionalizovat strukturu nákladů, konsolidovat svou cenovou sílu a efektivněji zaměřit investice. Ti, kteří této rovnováhy nedosáhnou, riskují ztrátu strategické pozice, a to i přes vysoké tržby a pokračující pozitivní výsledky.“
Analýza vychází z hospodářských údajů sledovaných automobilových koncernů zveřejněných do 6. srpna. Velcí čínští výrobci nebyli v analýze zohledněni kvůli chybějícím plně srovnatelným pololetním údajům.
Do analýzy byly zahrnuty společnosti Toyota, skupina Volkswagen, Hyundai (včetně Kia), Stellantis (včetně Leapmotor International), General Motors, Ford, Mercedes, BMW, Tesla, Honda, Nissan, Renault, Suzuki, Mazda a Mitsubishi.
„Bylo by zajímavé porovnat výrobce, kteří mění globální krajinu, konkrétně čínské společnosti jako BYD, Geely, SAIC a Chery. Ty však nebyly zahrnuty kvůli nedostatku plně srovnatelných dat,“ komentuje magazín Quattroruote. Centrum se však domnívá, že je pravděpodobné, že „velcí čínští výrobci během daného období dále zvýšili své tržby a přítomnost na mezinárodním trhu“, ačkoli neočekává, že by se silný růst promítl „do vyšších marží nebo zvýšení EBIT na vozidlo“, protože „úspory z rozsahu vertikálně integrovaných výrobců jsou kompenzovány intenzivní cenovou konkurencí a vysokými náklady na modely, software, vybavení a expanzi“.
„Skutečnost, že v této analýze stále chybí velcí čínští výrobci, zkresluje obraz ve prospěch zavedených společností. Pokud zahrneme BYD a další velkovýrobce, měřítko pro konkurenceschopné struktury nákladů se výrazně posune dolů. Skutečné měřítko ziskovosti na vozidlo již nebude stanoveno v Toyota City nebo Wolfsburgu, ale v Shenzhenu,“ upozorňuje Bratzel.
Když ještě v Německu přemýšleli. Miláček rodin Touran byl i sociální projekt |
Podle CAM nelze ve druhé polovině roku očekávat zlepšení situace. „Americká cla, intenzivní cenová konkurence v Číně, volatilita směnných kurzů a další úpravy portfolia elektromobilů budou pravděpodobně i nadále zatěžovat EBIT a marže. Pokud tyto tlaky přetrvávají, zisk na vozidlo pravděpodobně zůstane u mnoha výrobců i nadále pod tlakem. Snížení nákladů, menší složitost a ziskovější produktový mix mohou stabilizovat výkonnost, ale nebudou stačit k plnému vyrovnání těchto tlaků u všech výrobců,“ dodávají z Bergisch Gladbachu.
„Pro rok 2026 jako celek se rýsuje spíše strukturální přeskupení žebříčku zisků než cyklický pokles. Klíčovou otázkou není, zda se výsledky sníží, ale kteří výrobci budou schopni dostatečně rychle upravit své nákladové struktury na trvale nižší úroveň marží,“ zdůrazňuje centrum. Dodává, že „výrobci se solidní nákladovou disciplínou, robustním stanovováním cen, kvalitním sortimentem produktů a omezenými náklady na restrukturalizaci budou mít lepší pozici k obhajobě svých marží a ziskovosti na vozidlo. Společnosti, které čelí silnému tlaku na přizpůsobení se čínskému trhu, clům nebo elektromobilům, riskují další pokles zisků. Zároveň mezinárodní expanze čínských dodavatelů zvyšuje konkurenční a adaptivní tlak na zavedené výrobce.“
Škoda vydělala 33 miliard za půl rokuAutomobilka Škoda Auto v letošním prvním pololetí zvýšila provozní zisk o zhruba šest procent na 1,366 miliardy eur (přes 33 miliard Kč) z 1,285 miliardy eur před rokem. Tržby v pololetí meziročně vzrostly rovněž o zhruba šest procent a mírně překročily 16 miliard eur (přes 387 miliard Kč). Rentabilita tržeb zůstala na 8,5 procenta. Investice vzrostly o 5,4 procenta na 825 milionů eur. Škoda zvýšila v pololetí výrobu o 6,4 procenta na 609 300 vozů. Dodávky zákazníkům stouply o 9,1 procenta na 555 700 aut. Z toho 468 300 vozů Škoda prodala v Evropě, což znamená druhé místo na trhu. Nárůst provozního zisku a tržeb Škody Auto kontrastuje s vývojem v celém koncernu Volkswagen. Provozní zisk koncernu se v pololetí téměř o 12 procent snížil a dosáhl 5,9 miliardy eur, tržby klesly o 0,2 procenta na 158,1 miliardy eur. Koncernu se propadl zisk po zdanění o 30,7 procenta na 3,1 miliardy eur (zhruba 75 miliard Kč). Volkswagen nyní chystá rozsáhlou restrukturalizaci aktivit zahrnující drastické omezení výroby. Provozní zisk koncernu v pololetí klesl téměř o 12 procent na 5,9 miliardy eur, zatímco provozní zisk samotné Škody Auto zhruba o šest procent vzrostl a dosáhl téměř 1,4 miliardy eur. Tržby koncernu Volkswagen v pololetí klesly o 0,2 procenta na 158,1 miliardy eur. Podnik uvedl, že v celém letošním roce počítá s poklesem tržeb až o tři procenta. V předchozím výhledu přitom očekával až tříprocentní růst. Volkswagen se v poslední době potýká s řadou problémů, včetně vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, rostoucí čínské konkurence nebo amerických cel. „Podmínky v automobilovém průmyslu zůstávají mimořádně náročné: geopolitické krize, obchodní konflikty, vysoké regulační požadavky, výkyvy na trzích a rostoucí konkurence,“ uvedl koncernový šéf Oliver Blume. |
