zavřít
1 / 55
náhledy
IFA W50, která vznikla v bezpočtu účelových verzích, byla nejpočetnějším užitkovým automobilem východoněmecké provenience. Vyráběla se od poloviny šedesátých let až do skonání NDR. Připomeňme si tento ikonický vůz prostřednictvím bohaté sady obrazového materiálu. Nezapomeneme ani na odvozený novější typ IFA L60.
Autor: Felix O, CC BY-SA 2.0
Není třeba nijak hlasitě hanět tento vůz za zastaralost, když pocházel ze země z tzv. Východního bloku, kde to nebylo nic neobvyklého. Vyrábíte-li něco čtvrt století bez výraznější inovace, k té zastaralosti se chtě nechtě radostně dopracovat musíte, zvlášť když ani v době zrodu se nejednalo o žádný výkřik moderní techniky. A kdyby nepadla berlínská zeď, vyráběl by se ještě nějakou dobu dál a dál. Ale v konkurenčním tržním prostředí už pro něj nebylo místo.
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
Obecně byl však tento vůz v kolektivu řidičů oblíben, a to především díky posilovači řízení, a také byl konstrukčně jednoduchý a potažmo lehce opravitelný i v polních podmínkách. Ovšem našli by se i tací, kteří mu nemohli přijít na jméno. Ostatně se jmény východoněmeckých náklaďáku to nebylo jednoduché. Konkrétně do označení IFA W50 se zapsalo Werdau, kde byl vůz vyvíjen a zůstalo mu to i pro sériovou produkci probíhající v Ludwigsfelde, a číslo 50 je užitečná hmotnost v metrácích, tedy 5 tun. A teď se takto podívejme na některé z dalších typů. IFA H6 s nosností 6 tun byla částečně vyvíjena v podniku dřívějšího jména Horch. IFA G5 s nosností 5 tun byla zase Gelände(wagen), tedy vůz terénní. A nebo IFA S4000-1 s nosností 4 tuny byla zpočátku krátce vyráběna v závodě Sachsenring.
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
IFA W50 na jednom z ročníků lipského veletrhu v 80. letech. Společnost jí dělají Robur LO3000 a vozítka Multicar 25.
Autor: z dobového prospektu, IFA mobile DDR
Dvakrát IFA W50 na jedné z hlavních komunikačních tepen v Budapešti v době dávno minulé
Autor: Fortepan / FŐMTERV
Propagace vozů IFA W50 usazená na železničním viaduktu v tehdejším Východním Berlíně
Autor: Fortepan / Urbán Tamás
S celkovým počtem 571 789 vyrobených exemplářů si IFA W50 drží s přehledem rekord nejpočetnějšího užitkového automobilu východoněmecké provenience. V podstatě nástupnického (tedy v této roli zamýšleného) a v posledních letech souběžně vyráběného typu IFA L60 vzniklo pouze 20 289 kusů. IFA W50 se vyráběla v letech 1965 až 1990 a IFA L60 v letech 1987 až 1990.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Uvádí se, že IFA W50 vznikla v šedesáti základních verzích. Popravdě těch verzí bylo ještě více. Na valník, třístranný sklápěč, obousměrný sklápěč s vyššími bočnicemi (pro zemědělce), různé vozy skříňové, ale i „hovnocuc“ nebo jeřáb, a také třeba hasičské speciály si vzpomene snad každý pamětník. Z dalších to byly například tahač návěsů, oplen na klády (nebo jiné předměty s markantně převažujícím jedním rozměrem), čistící vůz, vysokozdvižná (teleskopická montážní) plošina a v neposlední řadě „obyčejný“ jednostranný sklápěč (dumper).
Autor: photobeppus, CC BY-SA 2.0
Již jsme naznačili, že vývoj budoucí pětitunky IFA W50 probíhal ve Werdau, konkrétně v podniku VEB Kraftfahrzeugwerk „Ernst Grube“ Werdau. V začátcích vývoje vykrystalizovalo koncem roku 1962 rozhodnutí, že pro sériovou výrobu bude postavena nová továrna v Ludwigsfelde s plánovanou roční produkcí 20 tisíc vozidel. Stavba této továrny byla do té doby největší investiční akcí v NDR. Soudruhům nezbylo než část výrobního vybavení pořídit ze Západu, a protože to bylo strategické zboží pro export do zemí s komunistickými diktaturami zapovězené, dělo se tak přes třetí země (obecně takové akce nebyly ničím ultra-tajným, ale vlk se nažral a koza zůstala celá). Podnik, kde se IFA W50 (a později i IFA L60) vyráběla, nesl název VEB Automobilwerke Ludwigsfelde.
Autor: Fortepan / Artfókusz
Primárním impulsem pro vznik nového vozu IFA W50 bylo naplnit potřeby zemědělců, kdy na východoněmeckých polích a lukách panoval v oboru nákladních vozidel neutěšený stav. Ale nový vůz se brzy rozběhl všemi možnými i nemožnými směry a uplatnil se v řadě činností napříč národním hospodářstvím, o čemž mimo jiné svědčí již také zmíněné velké množství různých účelových verzí. Zde vidíme jmenovaný náklaďák na reklamním prospektu kombajnu Fortschritt E514.
Autor: z dobového prospektu, VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen
IFA W50 ve vyloženě zemědělcům přátelském provedení, které pobere větší objemy úrody. Reklamní prospekt patří sklízecí řezačce Fortschritt E281-E.
Autor: z dobového prospektu, VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen
IFA W50 ve speciální zemědělské verzi pro distribuci sajrajtů pevného skupenství. Zde je třeba podotknout, že automobilka v Ludwigsfelde vyráběla vůz IFA W50 v některých základních verzích a pro ty speciálnější verze dodávala podvozky (s kabinou) příslušným výrobcům účelových nástaveb. Například zde vyobrazenou rozmetací nástavbu D032B vyráběl podnik Fortschritt, plným názvem VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen.
Autor: z dobového prospektu, VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen
Tvůrci vozu IFA W50 a hlavně jeho uživatelé by v něm rádi měli šestiválcový motor, jenže se museli spokojit s dieselovým čtyřválcem, protože vývoj výkonnějšího zde použitelného šestiválce se nedařilo v rozumném čase realizovat. Vůz tedy můžeme titulovat jako podmotorovaný. Nejprve se začal vyrábět s motorem o výkonu 81 kW, ale už od roku 1967 měl stejný typ motoru výkon zvýšený na 92 kW. Zdvihový objem činil v obou případech 6 560 ccm.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Vozy IFA W50 se vyráběly především se standardním rozvorem 3 200 mm, nebo prodloužené s rozvorem 3 700 milimetrů (to se týkalo menšího počtu verzí). Podobně některé verze měly pohon pouze zadních kol, jiné pohon všech kol (u předních vypínatelný). Také u samotných kol byly varianty, u některých vozů vidíme nízkotlaké balonové pneumatiky (třeba u „rozmetadla“ ob jednu fotku zpět, některé další ještě přijdou). Jinak většina má kola klasická, vzadu s dvojmontáží.
Autor: mohnstollen, CC BY 2.0
Také známe několik provedení kabin, nejčastější je krátká dvoudveřová dvoumístná. Mírně prodloužená dvoudveřová byla čtyřmístná nebo dvoumístná, ale v takovém případě doplněná dvojicí jednoduchých lůžek. A potom zde máme dlouhé kabiny čtyřdveřové, a to buď šestimístné nebo desetimístné. Dlouhé kabiny se uplatňovaly především na vozech hasičských.
Autor: Johannes Maximilian, CC BY-SA 4.0
IFA W50 s dvoudveřovou mírně prodlouženou kabinou
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Ve své době byly vozy IFA W50 velice rozšířené, zde se nám nezávisle sjely hned tři na relativně malé ploše.
Autor: Fortepan / FŐMTERV
IFA W50 se vzácným nákladem
Autor: Fortepan / Urbán Tamás
Ukázky několika verzí vozu na výřezu z dobového prospektu. Každá verze měla své upřesňující typové označení.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Označení každé verze začínalo písmenem L, například valník na podvozku s normálním rozvorem se značil IFA W50 L. Některé zdroje uvádí, že první L za W50 měly vozy s prodlouženým rozvorem, ale zde názorně vidíme, že tomu tak není. U dvou verzí ze zde vyobrazených vidíme v označení písmeno A, ty mají pohon 4×4.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Tyto automobily sloužily ve velkém i ve východoněmecké Národní lidové armádě. Vojenské verze měly klasický kruhový poklop nad místem spolujezdce, místo větracího čtvercového deklu v centrální partii střechy kabiny u vozů civilních.
Autor: LutzBruno, CC BY-SA 3.0
Ve své výzbroji je měly také armády Iráku a Íránu, a to samozřejmě už za vzájemné války v 80. letech. Na fotografii ovšem vidíme původně irácký vůz, který se dostal do rukou Američanů za první války v Zálivu, ti ho následně v dané oblasti používali.
Autor: Staff Sgt. Dean Wagner
Většina produkce vozů IFA W50 byla určena na export, až to v samotném Východním Německu mělo za následek jejich nedostatek. Vyřazené kusy z východoněmecké Národní lidové armády tak ještě sekundárně putovaly do civilního sektoru. Ale zpět k exportu, zde vidíme jeden z exemplářů prodaných do Vietnamu.
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Hans-Peter Bärtschi, Bildarchiv / SIK_03-051544
Při pohledu na další vietnamský exemplář si řekněme, kam všude byly tyto vozy exportovány. Těch zemí byly více než čtyři desítky, ze spolku RVHP konkrétně Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a SSSR, z těch exotičtějších zemí například Vietnam, Nikaragua, Etiopie, Angola nebo Mosambik. Vyzdvihnout musíme především Maďarsko, kde vznikaly i vlastní účelové nástavby, ze kterých jmenujme alespoň transportér jednodenních kuřat (průšvih asi byl, když vůz zůstal někde viset přes noc a z jednodenních kuřat se stala dvoudenní).
Autor: ETH-Bibliothek Zürich, Hans-Peter Bärtschi, Bildarchiv / SIK_03-054484
Náklaďáky IFA W50 v maďarském Győru v roce 1976
Autor: Fortepan / FŐFOTÓ
IFA W50 v kubánské Havaně. Píše se rok 2018 a ten vůz stále nemá dost. Samozřejmě velký podíl na jeho nesmrtelnosti má právě i místo jeho působiště.
Autor: Raf24~commonswiki, CC BY-SA 4.0
IFA W50
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Valník s plachtou s normálním a prodlouženým rozvorem
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
IFA W50, třístranný sklápěč
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
IFA W50, jednostranný sklápěč
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Obyčejný verze skříňová
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
IFA W50 s izotermickou skříní
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Vůz určený k současnému vlečení dvou přívěsů. V označení vidíme písmeno Z, což znamená Zugmaschine.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Valník s nakládacím hydraulickým ramenem
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Reklamní prospekt na vůz fekální W50 L/F a vůz fekální na kejdu W50 LA/F, který se od toho prvního lišil pohonem všech kol.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Tahač návěsů
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Tahač s návěsem pro přepravu paliva. Vzadu se tyčí známá Berlínská televizní věž (Berliner Fernsehturm).
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Reklamní prospekt na návěsy na přepravu krmných směsí a na přepravu mouky
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Valník s pohonem všech kol a s korbou z ocelového plechu
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
„Četa“ čistících/zametacích vozidel IFA W50 v akci. Vidíme, že mají volant vpravo, což je pro řidiče výhodné za jízdy při obrubníku.
Autor: Fortepan / Orosz István
IFA W50 pro přepravu vězňů, vidíme vůz zachovaný v roli muzejního exponátu. Fotografováno v externích prostorách Památníku Berlín-Hohenschönhausen, který je věnován obětem komunistického režimu.
Autor: Denis Apel, CC BY-SA 3.0
IFA W50 jako autojeřáb s nosností 7 tun
Autor: photobeppus, CC BY-SA 2.0
Vůz s vrtnou tyčí (zeměvrtná souprava)
Autor: LutzBruno, CC BY 3.0
IFA W50 v jedné z hasičských verzí
Autor: public domain
IFA W50 je i dnes, anebo především dnes, vhodným expedičním vozidlem. Když se s tím něco stane, tak to opravíte kladivem. A pokud je to nějaké velká závada, tak zavoláte na nějakého místního dědečka, co má velké kladivo.
Autor: Renato Pietsch, CC BY-SA 3.0
Expediční IFA W50 poblíž města Djanet v Alžírsku, rok 2003
Autor: Renato Pietsch, CC BY-SA 3.0
Nástupcem původní pětitunky se měla stát nová IFA L60 s užitečnou hmotností 6 tun (opět závisí na verzi, u základu se uvádí 6,2 tun). V typovém označení tedy vidíme „zakletých“ 60 metráků. Písmeno L už také mnozí rozklíčovali, že to znamená Ludwigsfelde. Svého úkolu se však nový typ z roku 1987 nezhostil, protože výrobou obou typů skončila – jak už víme – v roce 1990. A ještě si zopakujme výrobní objem šestitunky: 20 289 kusů.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
Kabina je předchozímu typu dosti podobná, byť diference jsou na první pohled patrné. Ty hlavní rozdíly, které dělají nový typ novým typem, jsou však minimálně při tomto pohledu skryty. Nezbývá tedy, než si je prozradit. Kabina je kvůli snadnějšímu servisu sklápěcí a hlavně se soudruhům z NDR konečně podařilo nadělit vozu šestiválec.
Autor: Manataworf, CC BY-SA 4.0
IFA L60 se primárně začala vyrábět s pohonem všech kol (zde opět rozdíl oproti W50, kde se s tím také počítalo primárně, ale podařilo se to realizovat až během výroby). Verzí nového typu již vzniklo poskrovnu, zde vidíme palivovou cisternu s objemem sedmi kubíků.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
IFA L60 s pohonem 4×2 vznikla pouze ve verzi valník.
Autor: z dobového prospektu, VEB IFA-Automobilwerke Ludwigsfelde
IFA L60. Šestiválcový diesel o zdvihovém objemu 9 160 ccm měl výkon 132 kW, což bylo o 43 % více oproti čtyřválci s 92 kW u typu IFA W50.
Autor: Fiver, der Hellseher, CC BY-SA 4.0
IFA L60
Autor: photobeppus, CC BY-SA 2.0
Stará, dobrá a věkem sešlá IFA W50
Autor: LutzBruno, CC BY-SA 3.0
IFA W50 ve vietnamském městě Nha Trang, rok 2015. Ve Vietnamu těchto vozidel jezdí dodnes relativně dost, kromě původního primárního exportu se jich tam řada dostala ještě v 90. letech, kdy už se nevyráběly. Jeden německý podnikatel tehdy chytil za pačesy příležitost a rozprodal do světa na tisícovku bezprizorních vozů tohoto typu, kdy řadu z nich poslal právě do Vietnamu.
Autor: Ilya Plekhanov, CC BY-SA 4.0
A ještě jedna vietnamská IFA W50 na rozloučení s galerií.
Autor: Ilya Plekhanov, CC BY-SA 4.0
