Jeho zrod ohlásil 15. února 1936 při zahájení X. ročníku berlínského autosalonu osobně německý vůdce Adolf Hitler.

Autor: Volkswagen

Továrnu Volkswagenu obsadily 11. dubna 1945 americké jednotky a v červnu 1945 jí převzala britská vojenská správa, které velel major Ivan Hirst.

Autor: Volkswagen

Do konce války v roce 1945 bylo vyrobeno pouhých 630 vozidel známých pod označením KdF-Wagen.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

„KdF-Wagen“, nazvaný podle nacistické organizace Kraft durch Freude (síla díky radosti), se před vypuknutím druhé světové prakticky k žádnému z 300 000 Němců, kteří si na něj pravidelně spořili, nedostal.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

První majitelé se z netradičně tvarovaného vozu se vzduchem chlazeným motorem pohánějícím zadní nápravu měli radovat v roce 1939, plány ale překazila válka. A zbrusu nově vybudovaná továrna začala chrlit vojenské verze vozu, KdF 82 "Kübelwagen“ a obojživelný KdF 166 "Schwimmwagen“.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Při vývoji volkswagenu, který se později proslavil pod jménem Brouk, se přitom nešetřilo penězi ani lidskými silami. Pro auto, které mělo stát méně než tisíc marek (dodnes se vedou spory, zda jej bylo reálné za tuto cenu vůbec vyrobit), vznikala od roku 1938 u Fallerslebenu v Dolním Sasku nejmodernější automobilka druhu v Evropě. A nejen ona – také nové město, dnešní Wolfsburg. Obojí bylo vybudováno za využití válečných zajatců, nuceně nasazených i vězňů z koncentračních táborů.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

V automobilce se vyráběly i součástky do zbraňových systémů a opravovala letadla, a jako většina jiných německých továren se stala cílem spojeneckého bombardování. V květnu 1945 tak ležela v troskách.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

O továrnu se sice zajímal Ford, nakonec ale byla ponechána ve správě britského majora Ivana Hirsta. Díky němu se výroba, a to přes velmi negativní posudky anglických odborníků, znovu rozeběhla a už v roce 1945 se vyrobilo 1800 Brouků; o rok později výroba dosáhla skoro 10 000 vozů.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Významná byla pro budoucnost automobilu premiérová účast na amsterdamském autosalonu v roce 1948.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Na konci roku 1950 už jezdilo po celém světě sto tisíc Volkswagenů a o pět let později dokonce milion. Už koncem 40. let se model začal prodávat ve Spojených státech, odkud prý pochází i jeho přezdívka, jež se až konce 60. let stala oficiálním pojmenováním vozu. Broukem – anglicky Beetle a německy Käfer – prý vůz poprvé nazvali novináři z listu New York Times už v roce 1938.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Během let se Brouk stal kultovním vozítkem, nejvíc slávy získal jako auto amerických hippies. Přitom je dodnes trochu záhadou, proč vlastně získal takovou popularitu.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Auto není extrémně hezké, prostoru v něm není nazbyt a motor vzadu je slyšet víc než dost. Navíc vůz nebyl zpočátku ani nijak spolehlivý, v Americe dokonce koloval vtip, že Volkswagen dá pamětní medaili každému, kdo s Broukem dokáže najet přes 100 000 kilometrů.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk

Autor: MF DNES

Jak říkal český designér Václav Král, právě takové chyby a nedostatky jsou tím, co z auta dělá legendu. Skoro každý řidič aspoň jednou zatoužil vlastnit tohle kulaté vozítko.

Autor: Archiv Vladimíra Škrobánka a Luďka Brhele

Brouk se stal i předmětem zájmu umělců, objevila se auta s karosérií ze dřeva, kovaných mříží nebo pokrytou záhonem. Brouk si zahrál i v několika filmech, třeba ve Spáči Woodyho Allena, kde hrdina zaspí 200 let a probudí se do světa plného násilí. Brzy narazí na Brouka, vezme klíčky – a bez potíží nastartuje.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Brouk ale nebyl a není jen věcí image, v mnoha zemích světa se osvědčil jako nezdolný pomocník a auto do nepohody, v mnoha zemích sloužil třeba jako taxík.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

V Evropě poslední vůz vyrobili v roce 1978 a o sedm let později byl do Německa oficiálně importován poslední exemplář z Jižní Ameriky, v Mexiku se ale auto vyrábělo ve skoro nezměněné podobě až do roku 2003. Do roku 1985 se dokonce oficiálně dováželo do Německa.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Posledním původním Broukem byl v červenci 2003 vyrobený bleděmodrý, který ze putoval do muzea ve Wolfsburgu. Celkem vyjelo z výrobních pásů přes 22 milionů těchto vozů, což tento typ řadí na druhé místo historické tabulky. Nebo také první, záleží na interpretaci.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

14. ročník Jarních sprintů VW Brouk na Vítkově

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Brouk je oblíbeným základem pro přestavbáře.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Původní evropské brouky se poznají podle menších zadních světel. I tento ovšem prošel renovací a „tuningem“.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Nezaměnitelné tvary většina úprav jen pokazí.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Často auto téměř není k poznání. Tento kus má v útrobách jiný, mnohem větší a výkonnější motor.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Koncepci „vše vzadu“, tedy motor za zadní nápravou, od brouka převzalo Porsche. A i když je to teoreticky vlastně dost problematická koncepce z pohledu vyvážení vozu, podařilo se konstruktérům Porsche za dekády „ohnout fyziku“ a jeho model 911 patří po právu k legendám s naprosto fenomenálními jízdními vlastnostmi.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Broukaři jsou celosvětová komunita. Své miláčky si šlechtí, ti s dobrodružnější náturou s nimi vyrážejí na dlouhé expedice.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Podle SPZtky se tento brouk dostal do Česka před dávnými roky.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kabriolet je oblíbená frajeřina. Mnoho jich vzniklo dodatečně přestavbou z původního brouka s pevnou střechou.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Opravdu staré brouky poznáte podle malých oválných mřížek u předních světel.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Sraz Volkswagenů Brouk na pražském Vítkově

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Poklady z depozitáře: Němci za války stavěli Brouka s lodním šroubem